Článek
Někdy se říká, že muži jsou přerostlí kluci s dražšími hračkami. Ale u baterek je to trochu jiné: nás jen prostě fascinuje schopnost „ovládnout tmu“. Jistě to tak bylo vždy, už v dobách, kdy ženy ještě přežvykovaly kůže a my muži jim k tomu v jeskyních svítili pochodněmi. Navíc k baterkám cítíme kus nostalgie z dětství.
Nedávno jsem navštívil největší bleší trh se starožitnostmi u nás (snad se nic nestane když prozradím, že šlo o trh v Letovicích na místním zámku), když mezi starými hodinami, hračkami, zašlými obrazy a nefunkčními mlýnky na kávu jsem spatřil ji: královnu všech baterek mého dětství. Neviděl jsem ji snad 50 let a naposled jsem ji měl ve svých rukách na skautském táboře někde u Radostína nad Oslavou v roce 67.
Baterka My day
Byla to zrezivělá plechová svítilna s plochou skleněnou čočkou, která tak trochu připomínala okna miniaturní ponorky, a na její přední straně měla vylisovaný nápis: „MY DAY“.
„Funguje?“ zeptal jsem se prodejce, ačkoliv mi bylo jasné, že ne, protože pod sklíčkem byl pouze prázdný otvor po vláknové žárovičce. „Potřebuje péči,“ zamumlal. „Ale když jí dáte plochou 4,5 voltovou baterii, prořízne i tu nejčernější noc. Kam se hrabou dnešní diody.“ Deset korun českých a baterka změnily rychle své majitele.
královna mezi baterkami v šedesátých letech minulého století
Doma jsem ten plechový skvost rozebral a současně vyčistil kontakty. Když jsem potom v noci zhasnul v dílně a poprvé pohnul poctivým mechanickým spínačem, místnost neprořízl jen kužel teplého žlutého světla, ale pocit naprostého uspokojení. Ten starý kousek kovu znovu žil a na chvíli mne vrátil do dětství. Prostě se u mne dostavil ten stejný pocit, jaký jsem zažíval, když jsem v dílně našel v šuplíku zaprášeného stolu starou zrezavělou rybičku.
Možná se tomu naše polovičky budou smát, ale pro nás muže je baterka v kapse víc než jen zdroj světla. S baterkou v ruce máme pocit kontroly nad prostředím. Když cvakneme vypínačem, tma ustoupí a jsme pány situace. V každém z nás dříme malý skaut. Říkáme si: Co kdyby vypadl proud? Co kdybych musel v noci v lese měnit kolo? Co kdyby přišla nějaká apokalypsa? My muži jsme na takové situace připraveni a baterka, baterka to je prostě základ všeho.
Už nevím, kdo pronesl tento výrok: „Baterka je pro muže tím, čím je pro ženu kabelka – možná ji nepotřebujeme každou minutu, ale ten pocit, že ji máme u sebe a jsme připraveni, je k nezaplacení.“
Nová byla krásná… a pěkně seděla v ruce
Různých baterek mám doma jako prstů na obou rukách. Přesto když s manželkou zajdeme do nějakého obchodního centra, nejde mi jen tak bez povšimnutí projít kolem regálu s těmito svítícími potvůrkami, a občas si nějakou zase nepřinést domů. Prostě, vždy se ve mně ozve ten malej kluk. Holt, to už se asi těžko změní.
A co vy? Vlastnili jste baterku s logem „MY DAY“?
