Článek
Píše se začátek XVIII. století a jihomoravská metropole zažívá revoluci, kterou jí může zbytek českých zemí jen tichounce závidět. Brněnský moravský zemský chirurg a podnikatel Andreas Eberhardt Girod totiž získává 20. července 1708 oficiální povolení k provozování vůbec první organizované nosítkové služby v českých zemích.
Představte si historické centrum Brna na konci 17. století. Dláždění ulic nebylo zdaleka ideální, po dešti se proměňovalo v blátivou past a pro vážené měšťany, dámy v drahých šatech či postarší bohaté pány s pochybným zdravotním stavem byla pěší chůze nevítaným utrpením.
Eberhardtův plán byl geniální: nabídnout městské veřejnosti pohodlnou, rychlou a elegantní přepravu. Klíčová - asi 300 metrů dlouhá - trasa jeho podnikatelského záměru spojovala dvě tepny městského života: Zelný trh a náměstí Svobody.
Zelný trh s kašnou Parnas
Nosítka (jízdu) si mohl koupit kdokoliv kromě Židů, nemocných lidí a sluhů. Jakkoliv dlouhá trasa přímo v Brně stála 8 krejcarů. Pro představu: týdenní výplata učně tehdy byla zhruba 7 krejcarů.
Nosítka fungovala v podstatě jako dnešní taxíky. Byla krytá a chránila cestující před nepřízní počasí i zvědavými pohledy okolí..
Provozovat takto prestižní službu si žádalo spolehlivý personál. Fyzická zdatnost byla samozřejmostí – celodenní nošení městské smetánky vyžadovalo pořádnou kondici. Jako nosiči směli být přijímáni výhradně rodilí Moravané a Němci.
náměstí Svobody v Brně
Tato podmínka měla zaručit nejen dobrou znalost místního prostředí a jazykovou vybavenost pro komunikaci s tehdejší městskou elitou, ale také podporovala zaměstnanost domorodého obyvatelstva.
I když se nosítková služba na první pohled míjí s představou moderních velkokapacitních vozidel, šlo o historicky první oficiálně licencovanou formu veřejné osobní dopravy na našem území.
Tematicky příbuzný článek: Brněnskou veřejnou dopravu zpočátku tvořily koňky a vozy poháněné parou
Zdroje:
