Hlavní obsah

Vojensky nepoužitelná, přesto ohromující: Car-bomba vydala 1 % výkonu samotného Slunce!

Foto: The Ministry of Medium Machine USSR / Wikimedia / Public domain

Dne 30. října 1961 se objevil nad souostrovím Nová země v Severním ledovém oceánu záblesk, který byl viditelný na vzdálenost tisíce kilometrů. Sovětský svaz v ten den odpálil vodíkovou pumu světově známou jako Car-bomba.

Článek

Bomba byla tak obrovská, že se musela připevnit zvenčí pod břichem tehdy největšího sovětského bombardéru Tu-95V. Aby se posádka letadla stihla vzdálit do bezpečné vzdálenosti, byla bomba opatřena speciálním osmisetkilovým padákem.

Puma byla svržena z výšky 10 500 metrů a k jejímu zažehnutí došlo ve výšce 4 000 metrů nad povrchem. Co přišlo potom, bylo šokující: ohnivá koule dosáhla průměru přes 8 kilometrů a dotkla se dokonce povrchu země.

Atomový hřib vystoupal do výšky 67 kilometrů, čímž prorazil mezosféru a tlaková vlna obletěla třikrát celou zeměkouli. V okruhu stovek kilometrů byly srovnaly se zemí dřevěné i kamenné stavby. Tlaková vlna způsobila, že klesající bombardér ztratil téměř kilometr výšky, než nad ním pilot opět získal kontrolu.

Foto: Croquant / Wikimedia / Public domain

Muzeum jaderných zbraní - bomba Car (Tsar)

Car-bomba byla přibližně 3 300× až 3 800× silnější než puma svržená na Hirošimu a uvolněná energie odpovídala zhruba 1 % celkového výkonu, který vyzařuje Slunce.

Běžné jaderné bomby disponují sílou mezi 100 kilotunami a 1 megatunou. Car-bomba byla tedy 50× až 500× destruktivnější než zbraně navržené pro reálné vojenské účely.

Car-bomba splnila svůj účel jako geopolitická manifestace síly a psychologická zbraň Chruščovovy éry. Z vojenského hlediska však byla nepoužitelná: byla příliš těžká, bombardér byl snadným cílem pro protivzdušnou obranu a mezikontinentální balistické rakety té doby by tak masivní náklad neusnesly.

Po tomto testu se vývoj jaderných zbraní přeorientoval na přesně naváděné střely s více menšími hlavicemi.

Jeden z hlavních tvůrců car bomby, akademik Andrej Sacharov, se po jejím testu vrhl do boje za jaderné odzbrojení. Došlo to tak daleko, že se stal disidentem. V roce 1975 získal jako první Rus Nobelovu cenu míru, kdy na jeho nominaci pro tuto cenu se zasloužil slavný ruský spisovatel Alexandr Solženicyn.

Anketa

Mělo by se lidstvo zbavit jaderných zbraní?
Ano, riziko zničení naší civilizace je příliš velké
100 %
Ne, nic lepšího k tzv. „vzájemnému odstrašení“ vymyšleno nebylo
0 %
Celkem hlasovali 2 čtenáři.

Přečtěte si ještě:

Zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz