Obrazem: Když auta ještě voněla

To je jen ukázka z těch aut, která se první červencový pátek sjela na závodě Uragán Race ve středočeských Měňanech.

Se synem jsme jeli jako tzv. před-posádka s označením 00. „Jó, to jsou ty dvě nuly,“ pokřikoval na nás z legrace někdo před startem. Měli jsme totiž moc mladé auto, felicii z roku 1998, přičemž tato akce byla pro káry vyrobené do roku 1990.  Takže jsme nebyli klasifikováni.

Projížděli jsme celkem 120 km dlouhou trať ve dvou kolech, která vedla malebnou krajinou Českého krasu nedaleko Berouna, a dívali se, zda nezmizely soutěžní otázky skryté třeba na stromech, či se nezatoulala dětská razítka. Ta sloužila jako ověření v listech posádek, že závodník bodem projel.

Byla to setkání srdcařů k autům, která ještě voněla. V interiéru i exteriéru. Obdivovali jsme žlutou sto pětku, jak si to uhání klikatou krajinou s dvěma chlapíky z obce Bykoš, kteří umí opravit neopravitelné a věnují se také americkým veteránům.

Tentokrát se nezávodilo na čas jízdy jako takové, ale běžela časomíra u úkolů na stanovištích: třeba jízda autíčkem na dálkové ovládání nebo vyšroubování litého kola na stojanu.

Když závodník minul na kontrolních bodech otázky na trati, třeba kolik „izolantů je na sloupu vysokého napětí, nebo co vezl vláček dětem v pohádce o mašinkách v Litni,“ vysloužil si minuty navíc.

Závod je nekomerční, komorní, a organizuje ho už po několikáté parta nadšenců z Měňan, která si říká Uragáni. „Začalo to jednou babettou,“ vzpomíná otec jednoho z členů týmu. A pak se přidal další, a další, k tomu přibyla stodvacítka ve verzi Veřejné bezpečnosti…

Tato akce mi jen potvrdila, že Češi mají rádi klasická auta a „mladé“ veterány, ať už světového věhlasu, nebo ty, které obdivujeme víceméně jen u nás. A opravdu se nechci dožít toho, že i u nás budou zelení fanatici důsledně a nemilosrdně žádat sešrotování, jako se stalo ve Švédsku.

P.S. Je to stejně legrace, že sto pětky a sto dvacítky se ještě před dvaceti lety dávaly za basu piva nebo na zničení klukům na pole, a dnes se cení na sto, dvě stě padesát tisíc a některé super kousky ještě více.

Když se vám bude chtít, pošlete mi fotku svého veterána s jeho příběhem. Rád bych zde postupně sestavil galerii starých aut čtenářů Seznam Medium. Pište na jindrich.ginter@seznam.cz