Sociální dávky zachraňují živnostníci. Splatnost se blíží

„Živnostníci mají v případě hlavní činnosti hradit minimální měsíční zálohu 3 852 korun, o 908 Kč měsíčně více v porovnání s rokem 2023. Zatímco loni se minimální záloha na sociálním pojištění vypočítávala ze čtvrtiny průměrné mzdy, v roce 2024 se minimální záloha počítá z 30 procent průměrné mzdy,“ shrnula daňová poradkyně Monika Lodrová ze společnosti BDO. Změny vycházejících z vládního konsolidačního balíčku.

Ročně tak živnostník musí na zálohách odvést minimálně o téměř jedenáct tisíc korun více.

„Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) vykonávající samostatnou činnost jako vedlejší budou v roce 2024 platit minimální zálohu na sociální pojištění 1 413 Kč měsíčně, pokud jsou povinni zálohy platit. Navýšení minimálních záloh musí OSVČ zohlednit již v záloze za leden 2024, tedy splatné do konce ledna,“ připomněla Lodrová.

OSVČ, kteří hradí pojistné odvody na sociálním zabezpečení vyšší než minimální, budou od roku 2024 počítat pojistné z vyměřovacího základu ve výši 55 % dílčího základu ze samostatné činnosti (příjmy mínus výdaje).

Doposud byl vyměřovací základ počítán použitím 50 %. OSVČ s příjmem 1 200 000 Kč ročně a výdajovým paušálem 60 % si na celkovém ročním sociálním pojistném připlatí přibližně 583 Kč měsíčně, tedy 7 000 Kč ročně.

Zaměstnanci: mínus 0,6 %

Čistý příjem se už od ledna sníží zaměstnancům. Účtárny jim budou opět povinně strhávat nemocenské pojištění, které pro ně bude představovat 0,6 % jejich vyměřovacího základu. O tuto částku si každoměsíčně pohorší v čisté mzdě.

„Zaměstnavatelé budou nadále odvádět nemocenské pojištění za zaměstnance ve výši 2,1 %, pro ně se tedy podmínky v tomto ohledu nemění. Přestože zaměstnavatelé se nebudou přímo potýkat s vyššími náklady, mohou se setkat s požadavky zaměstnanců jejich nižší čistý příjem dorovnat,“ míní Lodrová.

Konkrétně zaměstnanec s průměrnou mzdou 43 967 Kč si ve své čisté mzdě pohorší každý měsíc o přibližně 264 Kč. Dále například pro zaměstnance s nadprůměrnou hrubou mzdou 70 000 Kč půjde o nemocenské ve výši 420 Kč. V tomto případě to lidi s takovým jistým zaměstnaneckým platem bolet nebude.

Živnostník ale nic jistého nemá. Placená dovolená, odstupné, náborový příspěvek, benefity…Jedinou jistotou jsou každopádně teď vyšší minimální zálohy, ať mu jeho podnikání jde nebo ne. Z bank vláda navíc nevybrala nic, tak si to vezme z živnostníků.

Větší odvody vláda zavedla, protože deficit státního rozpočtu loni dosáhl 288,5 miliardy korun. Výdaje za rok 2023 meziročně vzrostly o 11 %. Nejvíce z toho na důchody. Samotný systém důchodového pojištění loni dosáhl rekordního schodku ve výši 73 miliard korun.

„K meziročnímu nárůstu výdajů dále přispěly kompenzace domácnostem a firmám za vysoké ceny energií, vyšší investice, dražší obsluha státního dluhu, navýšené výdaje na platy zaměstnanců základních a středních škol a rovněž vyšší platby za státní pojištěnce,“ shrnul analytik Komerční banky Jaromír Gec.

Meziroční růst příjmové strany podle něho táhly mimořádné daně, prostředky z EU, pojistné, dividenda z ČEZ. Celkové příjmy od začátku roku byly meziročně vyšší o 289,7 miliard korun, a relativně o 17,8 %.

Pro letošní rok předpokládá oddělení strategického výzkumu Komerční banky zmírnění deficitu státního rozpočtu k 250 miliardám korun. Celkový veřejný dluh v poměru k nominálnímu hrubému domácímu produktu by tak měl ve výsledku pořád růst, ale už pozvolně. Díky větším odvodům.

Souhrn připravil daňový poradce Pavel Křižka