Článek
Zrušení poplatků za televizní a rozhlasové vysílání, které nám slibuje vláda, je velmi chytrý populistický tah, který má nenápadnou dohru. Česká televize a Český rozhlas již nebudou financovány přímo poplatky od občanů, zařadí se do souboru institucí, které jsou financované ze státního rozpočtu. Pro voliče, kteří si vystačí s tím nejjednodušším základem se jedná o příjemnou změnu, kterou pocítí přímo jejich peněženky a to absencí každoměsíčních poplatků za televizi a rozhlas, které dnes činí 205,- Kč měsíčně. To jsou zhruba tři kávy v Mekáči nebo jeden a půl krabičky cigaret. Ale někteří za dvě stovky jezdí celý týden do práce. Takoví voliči mohou začít jásat a rozjet párty.
Pro voliče, kteří už přemýšlejí o situaci více, to takové terno není. Sice jejich domácnosti ušetří dvě stovky měsíčně, což je za rok pěkných 2460,- Kč, ale je jasné, že tyto peníze budou někde chybět. Česká televize hospodařila loni se 7,5 miliardami a pokud má zůstat zachována kvalita a četnost pořadů, pak bude potřeba těchto 7 a půl miliardy převézt ze státního rozpočtu. Ty peníze asi budou chybět jinde. Třeba ve školství, dopravní infrastruktuře (za 7 miliard se dá postavit 30 km dálnice), nebo v armádě (výměna 1200 terénních vozidel pro armádu stála 1 miliardu). Kdo by chtěl namítat, že Česká televize je na nic a že na ní stejně nekouká, tak tomu je potřeba připomenout, že ČT vede nejen zpravodajský kanál, ale také sportovní, dětský a umělecký. Česká televize také natáčí filmy a vánoční pohádky. Vede také webové stránky se zpravodajstvím i hrami pro děti. Vyhnout se její produkci je takřka nemožné, ale jistě existuje někdo, kdo televizi nemá vůbec. Taková domácnost ještě dnes holt má smůlu a přispívá ostatním. Nicméně vše výše vyřčené se dá shrnout ze stolu jednoduše tím, že se o oněch 7 miliard navýší rozpočtové výdaje a státní dluh.
A ti, kteří hledí ještě dál, než na ekonomické aspekty, mohou být vyloženě zděšeni. Babiš nemá ČT rád (zejména pro její objektivitu) a zasel semínko nespokojenosti mezi občany, kteří nyní tvrdí, že ČT jde proti Babišovi a že je zkorumpovaná a ovládají ji opoziční strany. Samozřejmě to tak není a Babiš sám svými kroky ve vládě si může za to, že je terčem kritiky redaktorů České televize. Právě koncesionářské poplatky umožňovaly televizi být objektivním a na vládě nezávislým médiem, jelikož měla peníze přímo od občanů a její provoz tak nebyl závislý na tom, kolik peněz dostane od vlády. A je nadmíru jasné, že když Česká televize bude financována ze státního rozpočtu, bude výše jejího rozpočtu záviset na servilitě k vládě. A čím větší servilita, tím větší balík peněz.
Budova Česká televize na Kavčích Horách
Cesta k ovládnutí nestranných a neuplatitelných médií je na spadnutí. Babiš, jakožto někdejší majitel významného novinového nakladatelství (Mafra) jistě bude vědět, jak v České televizi zaúřadovat, aby mu šla na ruku. Nepohodlní budou odejiti a jejich místa zasednou servilní redaktoři. Nic pak nebude bránit šíření toho správného vlivu, jaký si pan premiér zrovna objedná. Zmizí naopak všetečné dotazy a reportáže, kterak se vládě něco nezadařilo.
Jenže i když se to povede, a Česká Televize se stane Babišovou hlásnou troubou, může se to zcela otočit proti němu. Jakmile se po volbách vedení země ujme nějaká jiná strana, nebude pro ni vůbec žádný problém udělat to samé, co má nyní za lubem Babiš. Vyházet nepohodlné a dosadit své lidi. V televizi závislé na vládě to nebude žádný problém. A stejně tak, jako bude nyní ČT adorovat Babiše a plivat na opozici, bude za čtyři roky plivat na Babiše a zveličovat úspěchy ODS (nebo toho, kdo zrovna vyhraje volby).
Nezávislost je velmi křehká věc, kterou bychom si měli chránit a ne ji rušit protože poukazuje na to, že někdo říká nesmysly. Ono totiž něco z pozice vlády ovládat se dá jen do té doby, dokud v té vládě dotyční sedí. Poté, co opustí vládní křesla se to, co jim dříve sloužilo otočí proti nim. Ale pořád zůstává ve hře karta, která díky ovládnutí České televize dovolí Babišovi sedět v premiérském křesle o další čtyři roky déle. A on patrně a tuto kartu vsází.
