Článek
Hned na začátek se musím přiznat, že jsem pravicový volič. Tedy z logiky věci nejsem příliš ochotný volit strany, které nabízejí levicovou politiku a raději se věnuji programu těch pravicových. Zároveň musím přiznat, že nemám oblíbenou stranu, a i když už jsem u voleb byl poměrně hodně krát, nikdy jsem nevolil žádnou stranu dvakrát. Není za tím nějaké životní sebeurčení, je za tím prostá logika, kdo mi co může nabídnout ve svém programu, případně kdo mě již v minulosti zklamal. A naposledy musím ještě dodat, že nejsem politický šílenec, co hltá Václava Moravce a po nocích sleduje záznamy z jednání sněmovny. Ani neobjíždím předvolební mítinky. (Jednou jsem byl poblíž - byl u nás přes ulici - mítinku vedeného Babišem a Havlíčkem a jen mě to utvrdilo v tom, že na žádný už nikdy dobrovolně nepůjdu.) Prostě jen používám internet a jako běžný občan sem tam sleduji politiku. Nic víc. Však oni se na něm politici prezentují poměrně dost.
Tak tedy úvod máme za sebou a nyní se můžeme podívat na dva zmíněné pány, tedy Filipa Turka, současného europoslance a Václava Klause mladšího, v současné době politicky neangažovaného, ale v historii poměrně produktivního politika. Co mají ti dva rozdílní chlapi společného? Však i zrod jejich politické kariéry a zažehnutí hvězdy měli oba pánové značně rozdílný. Zatímco Klaus ml. postupně stoupal po žebříčku slávy pod křídly ODS (možná nějaká protekce tam byla, kdo ví), Turek se vyšvihl do sedla (nebo spíš závodní sedačky) velmi rychle díky rozhovorům na internetu. Možná „rychlokvaška“, která brzo dokvasí, možná ne, kdo ví? Co že by tedy mohli mít společného, když v politické kariéře se tito dva vlastně ani nepotkali?
Určitě první, co nás napadne, je obdiv k Rusku, který je oběma pánům velmi vyčítán. Jak hnutí Trikolora, které Klaus ml. založil, tak frakce Přísaha a motoristé mají tendence přiklánět se v politických i ekonomických otázkách spíše na stranu Kremlu než Bruselu, potažmo Washingtonu. A ano, někomu to může imponovat, neboť „prohnilý“ západ nenávidí, někomu to může vadit. Mě osobně to třeba vadí. Ovšem vidím za tím, spíše než snahu vrátit se do náruče Ruska, jakýsi ekonomický oportunismus. Prostě vytěžit ze situace co nejvíc za každou cenu. A pokud se zdá, že další penězovod, ropovod, nebo uranovod vede z Ruska, oba pánové by asi neváhali po něm skočit. Za jakoukoliv cenu. Jen když to přinese levnější elektřinu, benzín, plyn, odbyt, nějaké rubly, nebo prostě cokoliv dalšího.
Na obou zmíněných politicích jsem však vždycky oceňoval jednu věc. A to, tu, že když mluví o něčem, čemu rozumějí, dává to smysl a každý rozumný člověk jim musí dát za pravdu. Zatímco Václav Klaus mladší je odborníkem na školství, neboť se v něm celý život pohybuje a řídil jedno z nejprestižnějších gymnázií v republice, Filip Turek zase velmi dobře rozumí automobilismu. A obě dvě témata jsou pro současné Evropany velmi důležitá. Kdo tvrdí, že ne, je povrchní. O tom, jak důležité je školství se asi bavit nemusíme, ale o tom, jak důležitá je mobilita, kterou většině lidí umožňují (levná) auta už bude potřeba rozebrat trochu více. Díky autům je nám totiž svět blíž. Díky vlastnímu vozu můžeme cestovat denně mnoho kilometrů za prací, můžeme každý víkend navštívit babičku, která bydlí sto kilometrů daleko. Můžeme děti vozit na kroužky do vedlejšího města. Nemusíme tahat nákupy autobusem. Oblíbená je dovolená autem v Chorvatsku. Prostě auta nám jednoznačně zlehčují život, důležitá tedy jsou. To bez debat.
Abych obhájil předchozí tvrzení, že oba pánové vědí, o čem mluví, když se to týká jejich tématu, dovolím si odkázat na pár článků a rozhovorů, které naleznete dole pod článkem. A jste-li rozumní, nemáte-li klapky na očích, musíte uznat, že když pánové mluví, potažmo píší, o školství (Klaus), a nebo autech (Turek), tak to, co od nich uslyšíte obvykle opravdu dává smysl. O tom, že svět není černobílý, jsem psal v předchozím článku. Nemusíte s tím pochopitelně vždy souhlasit. Tedy pokud máte názor jiný, nasnadě je konstruktivní debata, nikoliv házení urážek a nálepkování. Éru nálepkování jsme tu měli 40 let a myslím si, že už stačilo! (Ano, je to opravdu parafráze na současné předvolení plakáty KSČM.)
Ovšem, jak jsem zmínil dříve, po pochvale, jak pánové svým tématům rozumí, je třeba trochu se vůči nim i vymezit. Pokud dostanou otázku netýkající se jejich oboru, pak už leckdy míchají své dojmy s pojmy a víceméně produkují názory neerudovaného občana. A nutno uznat, že některé názory jsou (minimálně pro mě) už dost za hranou. Obzvláště ty týkající se Ruska. I to je ten hlavní důvod, proč jsem nyní Filipa Turka do europarlamentu nevolil, přestože jsem k tomu po poslechnutí několika jeho rozhovorů o autech měl velmi blízko.
Na druhou stranu si říkám, zdali by nebylo fajn, kdybychom v politice měli více lidí, kteří něčemu rozumí a do toho, čemu nerozumí, by těm druhým nekecali. Mikromanažerů už jsme taky měli dost…
Namátkově vybírám nějaké zdroje, na internetu se toho dá najít daleko více:
Filip Turek:
Václav Klaus mladší:
