Článek
Odlety do letních destinací jsou již obsazené, letiště pod náporem kolabují. Patrně se takto projevuje „fialova drahota“. Teď už je pozdě hodnotit, jestli naplánovaná dovolená je taková, jakou chceme, nebo bychom rádi něco jiného. Mamynka ve svém článku zmínila dvě možné varianty, nad kterými jsem uvažoval i já, a to dovolenou s cestovkou, anebo dovolenou na vlastní pěst. Leč zapomněla zmínit několik důležitých aspektů, v nichž prim hraje především čas. Tak tedy pojďme se podívat na klady a zápory.
Dovolená s cestovkou
Tohle all-inclusive se válení na pláži, hotelovém pokoji a po hotelovém baru je dobré především pro nezkušené cestovatele, obvykle bez jazykové výbavy (většinou však stačí základní angličtina), cestovatele s dětmi (sic!) a lidi, co si na dovolené chtějí především odpočinout, protože jejich zaměstnání či koníčky už tak namáhají jejich tělo, takže týdenní povalování mu jen prospěje. Velikou výhodou tohoto typu je to, že člověk má od letištní kontroly zajištěné úplně všechno a jediné, co musí, je nastoupit do správného letadla. Pro extrémní zmatkaře mívají cestovky svůj stánek i na letišti, ze kterého se odlétá. Ten tedy bohužel obvykle funguje v časech denní směny, tedy od 7:00, ovšem lety bývají kolem půlnoci (jsou levnější).
První nevýhoda nastane patrně až v hotelu. Jelikož odlet byl, dejme tomu ve 4:00, přílet můžeme počítat někdy v 8:00. Cesta na hotel další hodinka autobusem. Takže v hotelové recepci jsme v 9:00. Pokoj dostaneme nejdříve ve 14:00. Zkušení mají plavky v příručním zavazadle, nezkušení v kufru. Takže nezbývá než se půl dne poflakovat po hotelové hale a čekat, než nám dají klíče, a nebo se vším všudy, tedy cestovním zavazadlem, které rozhodně kvůli cennostem nechceme někde nechávat, „vegetit“ na pláži. Ano, já měl minule nezkušeně i plné boty, což je pro běhání na písku fakt „super“. K tomu je potřeba ještě dodat, že většina lidí bývá z nočního odletu dost rozespalá a tak je první večer zabit v posteli.
Od té doby, co si do té postele lehnout můžeme, máme vše zajištěno. Jídla i pití tolik, že hned druhý den začneme trpět přežráním, které se vytratí až pár dní po příletu domů. A to ani nestihneme ochutnat všechno, včetně pizzy u pláže nebo hranolek u bazénu. A já první den na lehátku ještě dojídal bagetu, co byla původně na cestu… Minimálně u pití se však často nejedná o příliš kvalitní zboží. Když jsem na jiné dovolené chtěl po paní na baru Colu točenou místo té flaškové, sama přiznala, že ta točená je šmejd z postmixu pro all-inclusive. Což jsem po ochutnání potvrdil. Jídlo často také bývá spíš „závodní“ než vymazlené.
Cestovka nám připravila půldenní výlety, abychom se mohli podívat po okolí a zároveň nepřišli o oběd či večeři. Večer bývá zase zábava zajištěná hotelem a navíc zadarmo. Takže za ne úplně malý příplatek se nemusíme nudit, což by asi stejně nehrozilo, ale byl by trochu hřích se nepodívat po památkách či nevyužít kratší místní výlet, když už tam jsme. Alespoň omezeně.
K ceně lze dodat jen to, že cestovka má vše nasmlouvané dlouho dopředu, jak hotely, tak lety. Proto jsou daleko levnější, než když si je chceme objednat v rozběhlé sezóně. A taky proto existují last minute, aby obsadili místa, která již má cestovka půl roku zaplacená, tudíž by byla jen a pouze ztrátová.
Cestování na vlastní pěst
Rozhodně nemusí jít o baťůžkaření. I na vlastní pěst můžeme mít „zabukovaný“ hotel stejně jako cestovkáři. Co se ceny týče, tak zde je důležitý čas. Pokud vím, kdy chci letět, pak můžu klidně rok dopředu koupit letenky. A věřte, že někdy bývají až podivuhodně laciné. Klidně za pár stovek. K tomu je potřeba tedy připočíst palubní zavazadlo (tzv. priority) +10€ na let. To samé platí i s cenou u hotelů. Obzvláště pokud můžeme jet třeba v červnu nebo září, bývají ceny za ubytování levné. K dopravě si pak hned na letišti můžeme půjčit auto, s nímž pak na vlastní pěst můžeme objíždět místní pamětihodnosti. Proto v tomto případě bývá lepší se na all-inclusive vykašlat a dát si jen snídaně, případně večeře. Oběd se v turistických destinacích sežene velmi snadno. A různé portály nám online prozradí, jak je to s kvalitou té a té restaurace.
Hodně záleží, kam jedeme. Jako příklad nám poslouží momentálně Čechy velmi oblíbené Řecko, které je známo pro svých tisíce podob. Třeba na Rhodosu bych se asi na vlastní pěst za chvíli uzoufal nudou, protože vše, co stojí za vidění, se dá shlédnout za 2 dny. Tady doporučuji spíš ty hotely a all-inclusive. Naopak na Zakynthosu by člověk poslední den při odletu mlátil hlavou do zdi, že z toho krásného ostrova neviděl téměř nic, byl-li by uvázán na hotelu.
Ať tak či tak, obojí má své klady i zápory. Obojím jsem si prošel. A rozhodně nemíním nikoho urážet, že není sto jet na vlastní pěst, ani se nikomu posmívat, že je baťůžkář. Protože takový půldenní výlet do hor s batohem na zádech na Kefalonii stojí za to. Rozhodně je třeba přihlédnout i k dětem. Ty nám samy o sobě umí slušně zavařit a na dovolené to platí dvojnásob. Takže řešit ještě prcky se moc lidem nechce. Navíc prckové nebývají na nějaké památky zvědaví a raději se cachtají v moři nebo v hotelovém bazénu. A ruku nahoru, čí dítě odmítá na all-inclusive pobytu jíst.
Tedy každý nechť si zvolí, co je mu libo. A když se bude trochu snažit, i dovolená na vlastní pěst může být levnější. Jen je třeba plánovat a vzít osud dovolené do vlastních rukou.
Tak tedy třeba někdy u móře. Ciao.
