Článek
Já osobně jsem ekologicky zaměřený člověk. Podporuji spoustu nápadů, které pomáhají chránit přírodu. Na druhou stranu nepodporuji ekologický fanatismus, který prostě a jednoduše nefunguje. Už ve škole nás učili, že lidem něco zakázat je ta nejhorší cesta, jakou lze zvolit. Naopak je potřeba rozumně se s nimi domluvit. V hlavě mi utkvěl příklad, kdy chceme, aby Eskymáci přestali lovit velryby. Máme tedy dvě možnosti. První, že jim lov zakážeme zcela. Oni se však začnou bouřit, neboť je to jejich tradiční forma obživy a patří do jejich kultury. Proto se na nás vlastně vykašlou a budou si to dál dělat, jak byli zvyklí. Druhou možností je se s nimi rozumně domluvit, aby počet lovených velryb snížili. Ideálně je k tomu motivovat, například ekonomicky či jinými výhodami. A oni zjistí, že se jim to vyplatí, a opravdu uloví třeba o čtvrtinu velryb méně. Pokud bychom tento scénář opakovali, může nakonec dojít k tomu, že v rámci tradice si odloví pár kusů a jinak od lovu upustí zcela. Také taková salámová metoda. Která je podle vás účinnější?
V EU teď vře problém ohledně Greendealu, který nám chce zakázat naše milované spalovací motory. Ač si osobně myslím, že většině lidí je úplně jedno, čím jezdí, nějak se jako společnost proti tomuto rozhodnutí vesměs bráníme. Zcela logicky, neboť vyšší cena elektromobilů sebere mnohým rodinám dopravní prostředek – prostě na něj nebudou mít. A efekt vesměs žádný, neboť jiné kontinenty se stále chovají dost protiekologicky a CO2 vypouští v obřím množství. Čína a Spojené státy, jako lídři globální ekonomiky se rozhodně neohlížejí na ekologii své výroby, protože ta výrobu prodražuje. V Africe ví jen velmi málo zemí a lidí, jak se chovat ekologicky. To víceméně platí i o Asii a Jižní Americe. Aneb dalo by se říci, že už v tuto chvíli poměrně „zelená“ Evropa to nespasí. V globálním měřítku pomoci samozřejmě můžeme, ale efekt nebude takový.
A proč ten název „salámová metoda?“ Je logický. Dnešní diskuse plní neoddělitelná víčka. Ano, mají i své zastánce, ale mnoho lidí je považuje za zlo. Včetně mě – jsou prostě nešikovná. Jistě, jsem si jist, že v naší přírodě najdeme spoustu odhozených samotných víček. Ale daleko více najdeme jiného odpadu. A tím daleko více myslím diametrálně. Občas uklízím odpadky v přírodě a přiznám se, že ani jedno samostatně ležící víčko jsem zatím nenašel. Kdo má jinou zkušenost, nechť se podělí v diskusi, ale já tvrdím, že zákaz oddělitelných víček, se kterými se prostě pracuje lépe, je holý nesmysl vytvořený někým od zeleného stolu. Tedy naprosto bez znalosti reálií.
A všimli jste si, že úplně stejně jsme nadávali před pár lety na zákaz plastových brček? Kdo si dneska na nějaká brčka vzpomene? Kritika míří k víčkům. Jo, když vám ve fastfoodu jedno papírové brčko dají, zanadává si snad každý, ale veřejnou diskusi jednoduše ovládl problém nový, tedy víčka. Možná už jsme si na brčka zanadávali dostatečně a není, co bychom k tomu dodali, možná už nás přestaly trápit a našli jsme alternativu. Každopádně neoddělitelná víčka nám zatím ztrpčují život jak v reálu, tak v online prostoru.
Pokud za rok přijde EU s nějakým dalším nesmyslným nařízením, jak nám znepříjemnit život, patrně opustíme téma víček a začneme nadávat na ono nové nařízení. Bude totiž nové, neokoukané a budeme se k tomu chtít vyjádřit i my. A zároveň už zapomeneme, jak jednoduše se daly PET lahve zavřít, když jsme ještě používali ta stará dobrá víčka.
Přitom pomoc přírodě by se dala pojmout úplně jinak, nejspíše i více koncepčně a především účinněji, než odstranit z přírody to, co v ní téměř není. Za delší dobu, co nad tématem ekologie přemýšlím, jsem přišel na následující body: Na prvním místě v seznamu mám likvidaci brownfieldů a razantní omezení záborů půdy. Pro podporu tuzemského turismu by stát měl bojovat proti sinicím ve vodách. Lidé by pak nemuseli létat na dovolenou k moři a omezil by se letecký provoz. Kde to je možné, nemělo by se přistupovat k narovnávání a čištění vodních toků. Pomůže to zadržet vodu v krajině a zároveň je to dobré opatření proti bleskovým povodním. Stát by měl podporovat diverzitu krajiny (remízky, jezírka, aleje, stráně, lesíky). Lesní hospodářství by se mělo také zpomalit. Stát, potažmo EU, by také měla omezit spotřebu elektřiny v průmyslových provozech. Jednoduše řečeno: prázdný obchoďák svítit nemusí. Měly by se podporovat parkoviště s propustným povrchem, která by měla nahradit celo asfaltové plochy před obchoďáky. Podnikatelské subjekty by měly mít nařízené třídění odpadu. A v neposlední řadě zmíním ještě podporu obměny vozového parku především u nákladní dopravy, potažmo stavební techniky. Protože to, jak starý náklaďák dokáže zakouřit silnici, je mnohdy na pováženou.
Určitě nejsem sám, kdo podporuje ekologii, a určitě nejsem sám, kdo zároveň tvrdí, že EU na to jde úplně špatně. Ovšem jediné, co nám zbývá, je doufat, že trend nařizování od zeleného stolu se otočí a v EU to začne někdo dělat rozumně a pro lidi i přírodu šetrně. Ne, víčky ani brčky svět nezachráníme. Možná by bylo dobré „ekologické uvědomění“ vyvážet do světa, aby se zapojili i ostatní, a ne se snažit napravovat něco, co funguje poměrně dobře. A lepení k silnicím ani ničení uměleckých děl tomu rozhodně neprospěje.
