Článek
Žijeme v době, kdy západní demokratická společnost usnula na vavřínech a zásadně zaspala v oblasti hybridní války. Tak, jak dokázalo NATO vojensky uzbrojit Sovětský svaz v době studené války, tak dokázalo v současnosti Rusko „uzbrojit“ západ v oblasti války hybridní. Ruské trollí farmy infiltrovaly sociální sítě a daří se jim více než dobře ovlivňovat veřejné mínění západních zemí. Některých víc, některých méně. Ale například popularita Donalda Trumpa v nemalé míře staví právě na přízni Ruska. V našem prostředí se takto vyvezl Miloš Zeman, ale máme i jiné příklady.
Rusové se snaží ovlivňovat veřejné mínění ve svůj prospěch a pěstují si buňky přisluhovačů, kteří v případě potřeby hlásají kremelské narativy, jež obdrží v řetězových mailech, zprávách na facebooku a nebo rovnou od nějaké nadřízené osoby přímo participující na ruských kanálech a penězích. Také si vyhledávají politiky, kteří jim takříkajíc jdou na ruku, a ty pak podporují různými způsoby.
Otakar Foltýn, první koordinátor strategické komunikace Úřadu vlády, svou existencí vytáčí ruskou pátou kolonu už více než rok. Je to zcela pochopitelné, protože bojuje proti tomu, co se oni snaží prosadit. Brání jim aplikovat jejich vidění světa do naší společnosti. Navíc si dovolil nazvat je „sviněmi,“ což je velmi kontroverzní, nepěkné oslovení. Je to tím, že Foltýn si zkrátka nebere příliš servítků a svou práci dělá ostrými lokty. Ono to možná ani jinak nejde.
Pokud si nějaký rozhovor či debatu s Foltýnem pustíte, nemůžete s ním nesouhlasit. Tedy pokud nejste naočkovaní ruskou propagandou a sami nešíříte její narativy. V takovém případě vám samozřejmě nebude připadat jeho řeč dobrá a budete se proti němu ohrazovat. Tak, jak to již někteří dělají. Foltýna bytostně nenávidí, neboť tnul do živého. Snaží se šlápnout hadovi na krk a odříznout naše tělo od ruské hlavy. Některým lidem připadá, že nás Foltýn žene do libtardské náruče woke západu. Jenže on nás jen odřezává od neliberálního ruského světa. Světa, kde slovo car ještě nepozbylo svého významu, byť se mu dnes říká jinak. Světa, kde rozpínavé imperiální ambice stále hrají prim a kde se některé národy (či jejich zástupci) snaží ohnout hřbet před jediným správným slovanským vůdcem.
Tito lidé, kteří Foltýna bytostně nenávidí, proti němu samozřejmě bojují po svém, tak jak to umí oni a Rusko. Překrucují pravdu, nálepkují a lžou. Veřejně jej nazývají cenzorem. Což mnohokrát vyvrátil sám Foltýn tím, že pokud mu někdo dokáže, že skutečně kohokoliv zcenzuroval, pak hned ze své funkce odstoupí. Zatím neměl jediný důvod.
Mnohé útoky na Foltýna jsou směsicí nesourodých žvástů, jimž vévodí stále se opakující narážení do Foltýnova zaměstnání, coby vojáka. Vidlák jej opakovaně nazývá „zelenou gumou,“ jiní mírněji tvrdí, že voják nemůže tento post zastávat. Další pak zase mají pocit, že Foltýn se chová bohorovně, jako jediný majitel pravdy, přičemž ostatní označuje za zrádce. Jsou to relevantní nesmysly šířené jen proto, že Foltýn nekopíruje proruské narativy těchto osob, naopak pracuje pro vládu, kterou tato část opozice nemá vůbec ráda.
Vlastně ani pořádně neví, co mu mají vyčíst, za co mu mají nadávat. Foltýn jim (kromě „sviní“ a “zombíků“) nedal jediný argument. Oni ho ale nenávidí a snaží se ho zničit, poněvadž on se de facto snaží o to samé, jen legální cestou. Proto vymýšlí různé pseudokauzy, diskreditace, snaží se stále dokola opakovat něco o cenzuře. Jako by Foltýn byl majitelem facebooku a rozhodoval, které příspěvky budou mazány. Více materiálu na přetřes zkrátka nemají, protože sami neví, kde jej brát a čím je Foltýn, kromě své existence, tolik rozčiluje.
Úkol páté kolony zní naprosto jasně: Zničit, zdiskreditovat, odstranit, ponížit, ztrapnit a zbavit se Foltýna. Aby už nepáchal více škod v jejich blaholibých akcích podporujících jimi milované Rusko. Jenže jaksi nemají moc munice. Tápou a hledají skulinku, kudy na Foltýna zaútočit. Ta snaha je sice úporná, ale vychází na prázdno. Protože jejich munice je stále slepá. Foltýn si dokáže své názory obhájit a nemění je. Navíc nemění ani chování, ani vyjadřování, takže další šance proruské scéně příliš nedává. Sledovat její zoufalé pokusy je na jednu stranu úsměvné, na stranu druhou k pláči.
