Článek
V dějinách moderní doby vyhrál agresor jen málokterou válku. Úspěchem skončila snad jen válka ve Vietnamu, kterou vyvolali severovietnamští komunisté s podporou Ruska a která skončila jejich vítězstvím a sjednocením Vietnamu. Jinak první světová válka skončila zánikem Rakouska – Uherska, druhá zase zánikem jednotného Německa, na druhé straně země zase Japonci coby agresoři přišli o Mandžusko. Válka v Koreji, kterou začali Severokorejci skončila na té samé hranici kde začala, v Afghanistánu dostali na frak jak Sověti, tak víceméně i Američané, kterým se nepovedlo destabilizovat Tálibán.
A nyní, zdá se, vidíme další neúspěšný pokus o zabrání cizího území agresorem. Válku na Ukrajině bychom mohli porovnat s první a druhou světovou pro jejich podobnost. Proto časté analogie, kterak dopadli Němci nejsou zcela od věci a budou se objevovat i zde.
Zprávy z bojiště na Ukrajině od vypnutí Starlinku, což byl mistrný kousek, hovoří zcela jasně: Otočily se strany. Rusko ztratilo iniciativu a nyní je v defenzivě. Nepomáhá mu ani zoufalé tlačení lidskými vlnami, které mělo poslední půlrok významný efekt. Zprávy, jakkoliv kusé, jasně ukazují, že Ukrajincům se daří dobývat území, o která dříve přišli. Pomalu ale jistě.
Už dvakrát jsme tu změnu iniciativy měli. Hned po první fázi války, kdy odražená Ruská armáda netušila, která bije, obsadili Ukrajinci značná území zpět. Především v Charkovské a Chersonské oblasti. V roce 2023 se Ukrajinci opět chopili iniciativy a chystali na velký útok, který ovšem zcela ztroskotal na perfektně připravených obraných liniích a minových polích, která si na linii doteku Rusové vybudovali. Obě dvě změny iniciativy skončily naprázdno a Rusko si vždy našlo cestu, jak tlačit válku dál.
Nyní už se zdá, že Rusku konečně dochází dech, potřetí a doufejme že už i naposled. Změny taktiky nezabírají, fronta se na ruské straně topí ve zmatku a ruská armáda není schopná tlačit dál. Rozhodně to ale není tak, že Ukrajinci mají vyhráno. Jejich města jsou pod neustávající palbou raketami i drony a vítězství je ještě hodně daleko. Zde přichází analogie s druhou světovou válkou. Když Němcům před Moskvou došel dech a karty se otočily, cesta k vítězství spojenců stále vedla přes miliony mrtvých a trvala ještě další tři a půl roku, než Německo konečně kapitulovalo. Taktéž vyhnat Rusy z Ukrajiny nebude jednoduché a dá to ještě hodně práce a bude to stát ještě nemálo zmařených životů i peněz.
Nikde také není psáno, že se situace zase za chvíli neotočí Ukrajinci budou muset opět přejít do defenzivy. Rusové si nyní jistě pilně lámou hlavu nad tím, jak znovu obnovit komunikaci a získat zpět ztracenou iniciativu, což se jim může, ale také nemusí podařit. Vzhledem k politické situaci v USA, na které úspěchy obou stran dost závisí, se také může stát, že v USA se někdo ze dne na den rozhodně jinak a pomůže zase Rusku.
Ruský medvěd v tuto chvíli dořval. Došel mu dech. Většina tanků shořela, z fronty se nevrátilo více jak 300 tisíc vojáků, černomořská flotila prakticky neexistuje a letectvo se raději drží v uctivé vzdálenosti. Ruský ropný průmysl dostává každý týden tvrdou ránu v podobě hořící rafinerie. Mezinárodní prestiž Ruska i obchod utrpěly citelné ztráty.
Snad se už válečný medvěd znovu nenadechne a rozhodne se raději odejít zpět, odkud přišel. Bylo by to pro všechny lepší, snad s výjimkou Putina.
