Článek
Když píšu tyto řádky, na kalendáři svítí datum 27. října. To znamená, že zítra slavíme státní svátek. Je den vzniku samostatného Československého státu. A v obchoďácích bude zavřeno. A já jsem dnes, 27. října, byl účastníkem nákupu. Lépe řečeno nákupní horečky. A jelikož jsem znalý, čekal jsem nával a nepanikařil jsem. A to i když nákupy nemám rád…
Ovšem člověk neznalý mohl by nabýt dojmu, že zítra vypukne zombie apokalypsa (nebo něco podobně závažného), ze které se už lidstvo nedostane, nebo to potrvá minimálně půl roku. Možná tyto myšlenky podporuje i blížící se Halloween. To vše mohl by neznalý občan odpozorovat podle chování nakupujících a zaplněnosti parkovišť. Jistě, kdybychom opravdu zombie apolakypsu očekávali, nejspíš by na pokladně nikdo neseděl a nakupovalo by se formou, kdo si co vezme. Naštěstí se dnes ještě stále nakupovalo spořádaně. Ale tak nějak nervózně a přehnaně a lidí bylo v krámu víc než dost.
Košíky byly narvané víc než obvykle, parkoviště jakbysmet a fronty u kas byly dvojnásobné. Většina lidí, které bylo možné dnes v obchoďáku potkat patrně nabyla dojmu, že během zítřka, kdy bude zavřeno, a něco k snědku seženou maximálně ve večerce či na pumpě, by mohli pojít hladem. Jeden den jim stát odmítne požitek z možnosti nákupu a společnost se začne pomalu hroutit.
Přitom pro normálně uvažujícího a zdravého člověka snad není problém počítat stím, že zítra si prostě nenakoupí a předzásobit se předem na víc dnů než obvykle. A kdo na nákup zapomene, holt nebude mít k obědu ve státní svátek svíčkovou, ale bude se muset spokojit s těstovinami s kečupem. Hlady asi neumře. A kdo nemá doma ani pytlík těstovin, tak ten asi moc hospodařit neumí a měl by se nad tím zamyslet. Nikdo neříká, abychom byli všichni preppeři, ale snad tu trochu potravin ve formě balíčku těstovin nebo konzervy zavařeného masa, případně fazolí, může mít doma každý. A odpadne mu otravné nakupování den před státním svátkem. Případně ho tyto skromné zásoby zachrání, když třeba náhle onemocní.
Kdo by mi chtěl vytknout, že jsem se do davu přidal, dovolte mi, abych se obhájil tím, že jsem nakupoval babičce, ne sobě. Já mám doma zásoby snad na měsíc… Jak říkám, když jsem měc covid, přišlo mi to náramně vhod.
Opravdu žijeme v natolik konzumní době, že nás jeden den zavřené obchoďáky vykolejí do takové míry, že dostaneme nákupní horečku? A když ne horečku, tak aspoň zvýšenou teplotu? Vážně většina národa nedokáže jeden jediný den nejít na nákup? Já teda nevím, ale sám nakupuji co nejméně často, protože mě to prostě v krámu štve. Takže dvakrát, nanejvýš třikrát týdně. Čili v běžném provozu se stane, že dva dny po sobě vůbec nejdu do krámu. Někdy i déle. A neříkejte mi, že většina lidí to nemá stejně jako já. Přeci není nutné nakupovat každý den. Stačí jen sestavit jídelníček na dobu, kdy nejdu na nákup a podle toho udělat předchozí nákup větší.
Pro všechny, kdo začali zatloukat okna a dveře prkny a ládují atomové kryty mám dobrou zprávu. Zítra nám nic nehrozí, jen po parkovištích u obchodů se budou prohánět nanejvýš stepní běžci. Žádní zombíci. To jen prodavačky budou mít volný den, který si stoprocentně zaslouží. Uvidíme se s nimi zase v úterý, pokud ten jeden den přežijeme, a já věřím že ano.
Mimochodem, dám ruku do ohně za to, že zítra, tedy 28. října, budou praskat ve švech zase otevřené večerky.
