Článek
Opět se vracím k předvolebním plakátům, ze kterých se nám politici před volbami snaží v kostce sdělit svůj program. Obvykle ale spíš něco zcela bez poselství a jasných informací. Před časem jsem na tomto místě kritizoval Sociální demokracii a její tvář Janu Maláčovou, která by rozdávala všechno všem a svět zalila rovnocenným spravedlivým sluníčkem. Ovšem bez kontextu, kde na to hodlá vzít finance, i jaký to bude mít efekt. Nyní se vlastně vracím k té samé straně, která se v mezidobí zaparkovala do stáje ovládané komunisty.
Slepenec Stačilo! se rozhodl oslovit nás prohlášením, že jeho prostřednictvím budeme slyšet. Konkrétně na plakátech píše, že jsou hlasem umlčované většiny. Podle průzkumů se k tomuto hnutí rozhodně nehlásí většina voličů, koneckonců ani nejsilnější strana ANO nesahá ani po celé třetině. Takže tímto tvrzením tak trochu přehánějí, nechceme-li říci, že rovnou lžou.
Jenže celý ten problém je daleko komplikovanější. Oni totiž tvrdí, že jsou hlasem umlčované většiny. A v našem zřízení rozhodně není žádné umlčování a cenzura. Pochopitelně výroky narážející na hranu zákona tolerovat nelze a jsou postihovány, ale to se bavíme vyloženě o protiprávním jednání. Například propagaci nacizmu, podněcování k násilí, rasistických výrocích a podobně. Nepředpokládám, že v zemi, která by umlčovala většinu by vůbec takový plakát mohl být beztrestně vyvěšený. A všichni ti, co si stěžují na omezování svobody slova by si v totalitě asi také moc stěžovat nemohli. Takže vlastně na plakátech máme už nepravdu druhou.
A teď to, co mě šokovalo zcela nejvíc. Nikdo snad nebude popírat, že ve slepenci Stačilo! hrají první housle komunisté. Je to ryze jejich strana, kdy na sebe nalepily podobné antisystémové a proruské pidistrany, aby sesbírali více procent. Chytrý tah. A jsou to ti samí komunisté, kteří obdivují Sovětský svaz nebo Stalina, kteří bagatelizují či přímo vítají okupaci Československa v srpnu 1968. Jsou to politici, kteří obhajují režim, který posílal do uranových dolů občany jen proto, že se nějak zprotivili. Režim, který naháněl a nechával mlátit punkáče. Režim, který mezi lidmi pěstoval systém udávání a nedůvěry. Režim, který umlčoval hlasy, které se mu nelíbily a zakazoval knihy, které se mu nepozdávaly. A v neposlední řadě systém, který nám ostnatým drátem odřízl svobodný západní svět.
Opravdu má někdo tu drzost veřejně, klidně i v televizním přenosu, hájit odpornou komunistickou diktaturu a zároveň tvrdit, že je umlčovaný? Kdyby to samé tvrdil před 40 lety, ze studia by dost možná neodešel domů, ale rovnou na služebnu StB a z ní v lepším případě do vězení, v horším rovnou na uran. Naopak dnešní demokracie uznává svobodu slova, a tak si stalinista Skála může tvrdit co chce a kde chce, má na to podle zákona právo. (Ale už dlouho mít nebude.) Soudružka Konečná může klidně brát okupaci republiky jako bratrskou pomoc a veřejně to vykřikovat. Nikdo jí za to netrestá. Vesměs je demokratický systém k těmto křiklounům ještě docela tolerantní.
A tito lidé se nám snaží sdělit, že je někdo umlčuje. Nebo nedejbože nás. Lidé, kteří využívají práva svobody projevu víc něž kdokoliv z nás, protože se pohybují na samé hraně zákona, zatímco my si jen poklidně nadáváme u piva a na sítích. A je, ani nás za to nikdo netrestá a neumlčuje. Dokonce nás ani od vedlejšího stolu nešmíruje soused, který by to donášel na StB. Můžeme si říkat, co chceme a kdy chceme, pokud nepřekročíme hranici zákona. Do čehož spadá i obhajoba ruské agrese na Ukrajině.
Komunisti, ať už si říkají jak chtějí, se nám snaží nalhat, že nás někdo umlčuje. Ne, pokud jsme slušní a ohleduplní, nikdo nás neumlčuje. Naopak slušní demokraté by byli rádi, kdyby komunisté už konečně umlčeni byli. Protože oni sami byli ti, co 40 let umlčovali většinu.
Zdroj:
plakáty a webové stránky Stačilo!
