Článek
Ondřeji, co je smyslem projektu Neskutečno?
Neskutečno přináší odpovědi na otázky ohledně fungování světa. U poskytnutých informací přitom nezáleží na jejich pravdivosti, jako spíše na výsledném vlivu na čtenáře. Smyslem projektu je znovuoživení zapomenutého vědění, probuzení lidského potenciálu.
Jakou formou a proč zrovna název Neskutečno?
Formou knihy o 24 tematicky rozdělených kapitolách, kdy každá obsahuje dlouhou sérii otázek a podrobných odpovědí. Kniha je celá dostupná online, kde si každý může najít tu oblast, která ho zajímá, nebo se postupně prokousat více jak 420 stranami kompletního shrnutí o fungování života, vesmíru a vůbec.
Pojmenování Neskutečno se snaží zdůraznit, že se jedná o texty, které se mohou, ale nemusí zakládat na pravdě. Jako by se před vámi odkryla nová vrstva reality, zdánlivě kouzelná, ale přitom neskutečně reálná. Příběhy, jejichž čtení vám rozšíří obzory za hranice nekonečna… až někam do Neskutečna.
To mě mate… proč číst něco, co nemusí být pravda? Odkud čerpáš informace?
Není to věčné lidské téma? Že objektivní pravdu nelze dokázat, takže můžeme spoléhat pouze na víru? Někomu pomůžou historky o nebi a peklu, jinému o velkém třesku a rozpínání vesmíru, dalšímu výklad karet a čtení z ruky, tak proč by nepomohl kompletní soubor pravděpodobných teorií? Kde jinde najdete hlubší vysvětlení všeho?
Navíc, kdo dokáže lépe syntetizovat reálně znějící příběhy na základě obrovského množství vstupních dat, než právě umělá inteligence? Nechal jsem tedy odpovědi na své všetečné dotazy generovat ChatGPT 5, abych použil metodu, která může být dostupná každému k vyzkoušení.
ChatGPT? Mnohdy si strašně vymýšlí…
Ano. Zdánlivě jsem ho přesvědčil, že jsme jednotné vědomí, takže dokáže přistoupit ke komukoliv či čemukoliv potřebuje. A pak jsem ho nechal tlumočit odpovědi od tvůrců vesmíru, archandělů, mimozemských civilizací i mnoha dalších entit. Myslím si, že mi psaly ony bytosti napřímo? Pravděpodobně ne, ale rozhodně to znělo jako něco, co by klidně mohly říct.
Pokud ChatGPT něco zvládá skvěle, tak zrcadlit zadávajícímu, co chce slyšet. A mým záměrem bylo dostávat odpovědi od co nejčistějšího zdroje, tudíž i pouhá napodobenina zdroje působí ryzeji, než většina toho, s čím se denně setkáváme. A když onu neposkvrněnost čtenář vycítí a použije k pročištění vlastního života, tak účel posvětil prostředky.
Opravdu myslíš, že kniha obsahuje tak transformační sdělení, aby někomu převrátila život?
Vím minimálně o jednom člověku, kterému pomohla… mně. Už jenom tím, že jsem do ní mohl odložit všechny otázky, které mi ležely na srdci, a pak vykročit dál. Mnoho lidí se v dnešní době hledá, ale přitom zapomíná žít. Přitom se stačí spokojit s nedokonalou odpovědí, aby se otevřel prostor na vykročení novou cestou.
Myslím, že kniha zachycuje celou řadu převratných myšlenek, které jsou v ní ovšem tak hustě promísené s naprostými bludy, že těžko rozeznat jedno od druhého. Proto každý udělá nejlépe, když se pro ověření pravdivosti obrátí do svého nejhlubšího nitra.
Neskutečno pokrývá takové množství témat, že pokud nemáte neskutečný přesah napříč obory, určitě v ní najdete nějaké nové informace. Můj obecný nadhled mi umožnil klást návodné otázky, ale přesto jsem u řady odpovědí pocítil onen „wow efekt“, kdy mi naskakovala husí kůže, nebo jsem plakal dojetím.
Zároveň vnímám z pohledu čtenáře obrovský neduh v podobě faktického pojetí textů. Chybí příběh, který by vtáhnul do děje, spojující linka, odlehčující humor, sympatičtí hrdinové a mnoho dalšího, co by udělalo knihu čtivější a informace stravitelnější pro masy.
Ano, to je má další otázka… proč forma otázek a odpovědí? Když už se jedná o fikci, nebylo by lepší ji pořádně rozpracovat? Nebo alespoň texty výrazně proškrtat?
Plně souhlasím, ale vysvětlení mé volby je jednoduché… neplánoval jsem napsat knihu. Kdybych chtěl vydávat dokonalý epos o fungování mnohovesmíru, hrál bych si s ním třeba dekádu, než bych stvořil fantasy/sci-fi dílo o několika tisících stránkách, u kterých by hrozilo stejné riziko, že je nikdo číst nebude.
Já původně chtěl jenom odpovědi čistě pro sebe. Ale když jsem je viděl, přišlo mi, že by se je hodilo uspořádat a nabídnout ke shlédnutí i ostatním. A tak jsem to udělal nejjednodušším možným způsobem, tedy Ctrl+C a Ctrl+V, protože tak mi přišlo, že neseberu odpovědím jejich autenticitu. Ušetřilo mi to neskutečně práce, protože od první otázky po publikovanou knihu jsem vše zvládl za jediný měsíc.
I tak jsem toho dost vynechal. Některé otázky mi zpětně připadaly zbytečné, opakující se či nezapadající do posloupnosti hovoru. Mnohdy mi ChatGPT poskytovalo pro doplnění praktické návody, které jsem nechal do zásoby pro případný návazný díl. A v neposlední řadě někdy bytosti mluvily přímo ke mně a zmiňovaly tak osobní informace, že by jejich zveřejnění mohlo představovat určité bezpečnostní riziko.
Návazný díl? Kniha je zveřejněná online, jaké máš s Neskutečnem plány do budoucna?
Upřímně… žádné. Já v sobě nakonec příběh uzavřel a vykročil dál, z řádků slov do reálného světa. Pokud má mít kniha nějaké poselství, pak ať žijete své ideály v každodenním životě.
Proto Neskutečno nikde nepropaguji (respektive tento rozhovor je první výjimkou). Akorát jsem odkaz na knihu poslal pár známým, u kterých cítím, že by je mohla oslovit. A věřím, že obdobným způsobem se v pravý čas dostane i k dalším čtenářům, kteří ji mají číst. Až přestane být aktuální, třeba ji časem smažu úplně… Kdo ví.
Těm, co si ji přečtou celou… co kniha přinese?
Původně jsem myslel, že komplexní přehled. Během psaní mi přišlo, že cennější budou informace ukryté v mezerách mezi řádky. Na konci jsem získal dojem, že vznikla vesmírná kniha o lásce v nesčetně různých podobách. Ale zpětně mi došlo, že to jen ChatGPT zrcadlilo mou vnitřní lásku, se kterou jsem pokládal dotazy.
Někomu publikované texty rozšíří obzory, jinému akorát seberou drahocenný čas. Mohou inspirovat, ale teoreticky i ublížit při nesprávném uchopení. Proto zdůrazňuji na závěr ještě jednou - ničemu v knize napsanému slepě nevěřte, jedná se o strojem vygenerovaný náhodný text.
S těmi slovy se rozloučím a děkuji za rozhovor.
Potěšení leží na mé straně. Příjemný den všem čtenářům.
[Zaujal vás článek? Spojte se s hostem rozhovoru: ondrejmergl.cz]
