Článek
Tématu životní a zdravotní dráhy Gustáva Husáka se věnoval Český rozhlas Plus, který zpřístupnil archivně podloženou biografii historika Michala Macháčka. Prezidentův zdravotní stav podrobně zmapovaly také slovenské Lékařské noviny. Právě porovnání těchto pramenů umožňuje oddělit doložené skutečnosti od pozdějších historek.
Husák stál v čele Československa jako prezident od května 1975 do prosince 1989, přičemž nejvyšší stranickou funkci zastával už od dubna 1969. Na veřejnosti měl působit jako pevný a zdravý představitel režimu. Informace o zdravotních potížích nejvyšších komunistických funkcionářů proto podléhaly přísnému utajení, často dokonce před jejich spolupracovníky a rodinami.
Zdravotní potíže přicházely dlouho před prezidentskou funkcí
V mládí se Husák těšil poměrně dobrému zdraví, opakovaně jej však trápily záněty průdušek. Měl také výrazné problémy se zrakem a podle historika Macháčka mohl být v raném období lehce podvyživený. Kolem třicátého roku života se u něj objevily žaludeční obtíže a vředy na dvanáctníku. Právě zažívací potíže se tak jeho životem táhly desítky let.
Vážnou stopu na jeho zdravotním stavu zanechalo věznění v padesátých letech. Husák byl v roce 1951 zatčen a ve vykonstruovaném procesu odsouzen na doživotí. Ve vězení čelil fyzickému i psychickému nátlaku, prodělal několik nemocí a utrpěl také úrazy. Po propuštění v roce 1960 však lékařská prohlídka dopadla překvapivě příznivě. S přibývajícím věkem se jeho stav postupně zhoršoval. V květnu 1978 prodělal cévní mozkovou příhodu s částečným ochrnutím levé strany těla. Další ischemická příhoda jej postihla v březnu 1983 a způsobila poruchy řeči i hybnosti. Přesto se pokaždé poměrně rychle vrátil k práci a pokračoval ve výkonu nejvyšších funkcí.
Zpravodajský web CNN Prima NEWS připomíná, že Husák trpěl také cukrovkou a obával se rakoviny. Popularizační články někdy spojují tento strach s jeho zálibou v rybím oleji z tresčích jater, kterému měl přisuzovat léčivé účinky. Ve veřejně dostupném odborném zpracování jeho zdravotního stavu však není doloženo, že by tato potravina představovala cílenou ochranu před nádorem. Takové tvrzení je proto třeba vnímat jako tradované svědectví, nikoliv jako lékařsky potvrzený fakt.
Obávanou nemoc lékaři odhalili v pokročilém stadiu
Koncem února 1989 utrpěl Husák další mozkovou příhodu a několik týdnů se nemohl účastnit veřejných prezidentských povinností. Ve stejném roce mu lékaři odstranili také nádorové onemocnění kůže na pravé tváři. Přetrvávaly problémy s chůzí, bolest levé ruky i potíže s vyjadřováním. Prezidentem přesto zůstal až do 10. prosince 1989, kdy po jmenování nové vlády odstoupil.
Od druhé poloviny roku 1990 se jeho zdravotní stav prudce zhoršoval. Přestože se necítil dobře, lékařské vyšetření nejprve odmítal.
Souhlasil s ním až po naléhání rodiny. Lékaři následně odhalili rakovinu žaludku ve vysokém stadiu a počátkem listopadu 1990 se Husák podrobil operaci na onkologické klinice bývalého bratislavského státního sanatoria.
Po zákroku se jeho stav dočasně zlepšil a před Vánoci se mohl vrátit domů. Během následujících měsíců však nemoc a další zdravotní komplikace postupovaly. Dne 1. listopadu 1991 byl převezen do nemocnice na bratislavských Kramárech, kde 18. listopadu ve věku 78 let zemřel. Veřejnosti bylo oznámeno celkové selhání organismu, srdečně-cévního a dýchacího ústrojí, zatímco úmrtní list podle Macháčkova zjištění uváděl selhání ledvin.
Závěr je proto střízlivý: Gustáv Husák se rakoviny skutečně obával a později mu byla diagnostikována rakovina žaludku. Není však doloženo, jak dlouho tento strach nosil v sobě ani nakolik ovlivňoval jeho životosprávu. Stejně nepřesné by bylo tvrdit, že samotný nádor představoval oficiální bezprostřední příčinu smrti. Historická fakta potvrzují především to, že Husákova obava nebyla zcela bezdůvodná a že nemoc, které se bál, byla nakonec skutečně odhalena.
_______________
použité zdroje: Český rozhlas Plus, Lékařské noviny, CNN Prima NEWS
