Článek
Milan Hausner napsal 19. 10. 2026 : Roky posloucháme, že české školy nálepkují romských dětí. Že školy děti škatulkují podle původu. Že učitelé podléhají stereotypům. Že právě kvůli tomu se na nás EU dívá skrz prsty a že musíme být mnohem citlivější k otázkám identity, původu a diskriminace. A pak otevřete noviny a zjistíte, že stát vydal metodiku, která popisuje, jak určit, kdo je pravděpodobně Rom.
Reaguje tak na článek Dareka Štalmacha, který 16. 10. 2026 zveřejnil text Tmavé vlasy, oči či ubytovna jako vodítko. Metodika zjišťování Romů pobouřila školy.
V souvislosti s tématy inkluze, resp. odstranění segregace, které se nyní řeší, cituje Štalmach z dopisu z roku 2024 od Mgr. Fukalové, vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny, v němž se uvádí možné indikátory, na jejichž základě může okolí (resp. škola, konkrétně ředitel, třídní učitel, výchovný poradce apod. při vypracování statistik známých jako Sběr dat - Školní statistika) usuzovat na romský původ dítěte.
Informace, na základě kterých uděláte vyhodnocení, zda konkrétní dítě započítáte mezi děti považované za Roma/Romku, se nikam k údajům o dítěti zapisovat nebudou, vyhodnocení uděláte v mysli a zapíšete si pouze další anonymní položku do dokumentu pro sběr dat.
Důležitost připsané etnicity - Počet dětí, které jsou považované za Romy (za děti romské etnicity), představuje důležitou informaci. Připsaná etnicita může mít v důsledku předsudků a diskriminace negativní dopady na životy osob (dětí), kterým je připisována, nehledě na to, zda se sami identifikují jako osoby s danou etnicitou.
Ze Zprávy ze zjišťování kvalifikovaných odhadů počtu romských žáků v základních školách ve školním roce 2024/2025:
Tato zpráva se zabývá samostatně výsledky odhadů popisujících vybrané okolnosti vzdělávání romských žáků v základních školách, které jsou nezbytné pro dokladování postupu k plnění výkonu rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci D. H. a ostatní proti ČR. Hlavním cílem těchto šetření je odhadnout aktuální počty romských žáků vzdělávaných v jednotlivých programech základního vzdělávání a porovnat je se zjištěními z minulého školního roku. V rámci plnění rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku z roku 2007 se Česká republika zavázala přijímat taková opatření, která povedou ke snižování konstatované diskriminace romských žáků ve vzdělávání.
Při sběru dat v roce 2024 byla doplněna v minulých letech užívaná definice pro identifikaci romských žáků doplněna o bližší popis identifikátorů romství. Tato úprava proběhla ve spolupráci MŠMT a vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny a je v plánu ji zachovat i pro další roky. Metodika, z níž mají ředitelé škol (po konzultacích s pedagogy, kteří v jednotlivých třídách působí) v rámci poskytování svých kvalifikovaných odhadů o počtech romských dětí, žáků a studentů, vycházet již dříve obsahovala definici, dle které „je za Roma označen takový jedinec, který se za něj sám považuje, aniž by se nutně k této příslušnosti za všech okolností hlásil, a/nebo je za něj považován významnou částí svého okolí na základě skutečných či domnělých (antropologických, kulturních nebo sociálních) indikátorů“.
Citované dokumenty (dopis Mgr. Fukové a Zpráva) otevírají zásadní metodologickou a právní otázku: Do jaké míry může stát při statistickém sledování etnicity vycházet z úsudku třetích osob, například podle vzhledu, příjmení nebo bydliště dítěte?
MŠMT tento postup zdůvodňuje potřebou sledovat nerovnosti a diskriminaci ve vzdělávání. Kriticky je však třeba posoudit spolehlivost jednotlivých indikátorů, možnost chybné klasifikace a ochranu osobních údajů.
Důležité je rozlišovat mezi statistickým odhadem počtu žáků, kteří jsou okolím vnímáni jako Romové, a určením skutečné etnické identity konkrétního dítěte. To nejsou totožné informace.
Jaké je stanovisko dětského ombudsmana?
Důležité je upozornit, že byla vypracována Právní analýza podmínek zpracování osobních údajů vypovídajících o etnickém původu JUDr. Veronikou Gabrišovou, RILSA, Praha; Výzkumné centrum v Brně 2022.
Právní analýza JUDr. Veroniky Gabrišové (RILSA, 2022) je důležitým podkladem, ale sama o sobě nestačí k prokázání zákonnosti konkrétního postupu MŠMT při zjišťování romského původu žáků.
Zejména je třeba posoudit:
- Právní titul. Z jakého zákonného oprávnění MŠMT a školy vycházejí a jaká výjimka podle čl. 9 odst. 2 GDPR umožňuje zpracování zvláštní kategorie osobních údajů?
- Nezbytnost a přiměřenost. Proč je nutné odhadovat etnicitu podle vzhledu, příjmení, rodinných vztahů nebo bydliště?
- Spolehlivost. Jak je ověřena přesnost těchto indikátorů a jak se předchází chybné etnické klasifikaci?
- Ochrana údajů. Zda se pracuje pouze s anonymními agregovanými počty, nebo zda ve školách vznikají údaje přiřaditelné konkrétním dětem.
Analýza JUDr. Veroniky Gabrišové představuje odborně relevantní právní podklad pro zjišťování etnicky senzitivních údajů. Nelze ji však bez dalšího považovat za právní ospravedlnění konkrétní metodiky MŠMT, podle níž mají školy odhadovat romský původ dětí na základě vzhledu, příjmení, rodinných vazeb, jazyka, kulturních zvyklostí či bydliště.
Nejdůležitější je rozlišit tři otázky, které bývají v této debatě směšovány:
A. Zda je za určitých okolností přípustné statisticky zjišťovat etnické složení obyvatelstva.
B. Zda lze při takovém zjišťování použít metodu askripce, tedy připsání etnicity jinou osobou.
C. Zda je právně, metodologicky a eticky obhajitelné uložit školám, aby takto posuzovaly konkrétní děti.
Kladná odpověď na první otázku automaticky neznamená kladnou odpověď na druhou ani třetí.
Dodatek: Infografika Milana Hausnera
A příslušná metodika:
Zdroj:
https://msmt.gov.cz/file/64599_1_1/
https://msmt.gov.cz/file/64602_1_1/
https://katalog.vupsv.cz/fulltext/vz_518.pdf
https://www.pedagogicke.info/2026/10/milan-hausner-jak-poznat-roma-s-razitkem.html
