Hlavní obsah

MA 23. Růžičková: Revize matematika základní školy aneb Jízda NPI pokračuje v roce 2026

Foto: Jiri Bochez / GPT

Před rokem publikovala Zuzana Růžičková článek Revize vzdělávacích programů základky? Jízda pokračuje a článek Obava z diskriminace dětí u přijímaček. Rozdíly v objemu výuky matiky a češtiny mohou být obrovské. Oba demonstrují nerovnosti na ZŠ.

Článek

Revize RVP, čili toho, co se naše děti budou učit, pokračuje. Před pár dny jsem byla s lidmi z MŠMT, NPI, jedním exministrem a 120 řediteli na konferenci. Moje mise? Přinést pohled z terénu – učitelský, z první linie, bez ministerských filtrů.

Ale nejdříve, co tomu předcházelo. Poslední týdny jsem stihla dvě školní metodické schůze a kulatý stůl matikářů z regionu. Setkáváme se každý rok, kolem dvaceti učitelů základek a pár kolegů ze středních škol. Jaká nálada? Nadšení nenajdete. Spíš napětí, zvědavost a otázka: „Co se vlastně chystá a co s tím budeme dělat my?“

Práce na lepším RVP měla být daleko důkladnější. Já jsem chtěla být „u toho“ od začátku, proto jsem se přihlásila do konzultační skupiny k revizi matematiky. Představovala jsem si drama, diskuze, brainstorming… místo toho jedno online setkání a pak vyplňování formulářů. Spíš páté kolo u vozu – nahlédnout přes rameno a občas přihodit svůj názor. Ale i tak jsem viděla, že proces mohl být vedený lépe. Což jsem také na konferenci Alive Forum 2025 v Praze zkritizovala.

Verze 1.0 z jara 2024? Chyběla spousta témat. Geometrie velmi osekaná, děti by prakticky nerýsovaly, některá tělesa se nám kamsi ztratila. Média mluvila o „škrtání 50 procent obsahu“, ale v matematice to nejde. Všechno na sebe navazuje – neumíte trojčlenku, nezvládnete další výpočty. Rok uběhl a nakonec tu po auditu revize matematiky máme dvě témata navíc a jedno rozšířené: kombinatoriku, pravděpodobnost a řezy tělesem. Ostatní témata zůstala. Hurá – naše děti nebudou chodit na střední s polovičními dovednostmi.

Za pozitivní změnu vděčíme auditu ministra Beka z léta 2024, který prověřil, jestli některé předměty nebyly příliš osekané. (Děkuji mu přesto, že jinak pro školství jako takové toho udělal velmi málo a spíš podle mne jako ministr uškodil.) U matematiky to bylo každému matikáři, který se o revizi zajímal, jasné hned – audit byl nutný. Děti tak nakonec naštěstí dostanou úroveň srovnatelnou s evropskými standardy.

Rozdíly v počtech hodin hlavních předmětů mohou být obrovské

A teď věc, která mě opravdu zvedá ze židle: počty hodin pro hlavní gramotnosti – logicko-matematickou a čtenářsko-pisatelskou. V nové verzi RVP (2.0, brzy zřejmě Plagova 3.0) už nejsou minimální počty hodin pro jednotlivé oblasti. Dosud byly – matematika měla na 2. stupni ZŠ minimálně 15 hodin týdně. Teď? Školy si mohou určit i tyto klíčové hodiny samy. Mezi školami mohou být tak obří rozdíly v počtech hodin, že ani učitel didaktický génius nemůže tento rozdíl vyrovnat svým učitelským nadáním a ekvilibristikou před tabulí.

Na jedné škole jen 480 a na jiné třeba 800 hodin hlavního předmětu

Abych problém ilustrovala na nějakém příkladě, pojďme si tedy uvést, jaký může klidně nastat rozdíl v množství vyučovacích hodin například v oné matematice na druhém stupni základní školy. A jak mohou být některé děti zvýhodněné a některé naopak velmi znevýhodněné, a to podle toho, jak si budou konkrétní školy porcovat dané počty hodin na určité předměty. A jak se tudíž ještě více rozevřou nůžky mezi školami .

Škola A se například rozhodne, že využije tohoto benevolentního přístupu, a protože má jen jednoho aprobovaného matikáře a sbor je zaměřený spíš humanitně, tak se rozhodne odučit jen 3 hodiny matematiky týdně po celou dobu docházky na 2. stupni. 3 hodiny krát 40 týdnů výuky krát 4 roky strávené na 2. stupni nám dává celkem 480 vyučovacích hodin, které tu absolvuje každé dítě.

Škola B, která učí dál podle současného vzdělávacího plánu, který hovoří o minimálně 15 hodinách týdně a více hodin matematice nechce dát (čili má škola v rozvrhu 3 hodiny v 6. ročníku a od 7. do 9.ročníku 4 hodiny týdně), už dnes musí odučit oproti škole A celkem na 2. stupni o 120 hodin matiky více. Pokud to totiž opět spočítáme pro 40 týdnů výuky, tak jde o 600 hodin matematiky, kterými projde každý žák druhého stupně.

A nakonec škola C. Zde se rozhodnou mít matematiku každý den po celou dobu docházky žáků na 2. stupni. Tam je to potom stejným výpočtem se 40 týdny v jednom školním roce 800 hodin využitých na 2. stupni pro výuku matematiky. (U českého jazyka to může být podobné, dosud má stejný počet povinných hodin.)

Takže abychom si to shrnuli, máme tu tři čísla. Porovnejte si je sami: 480, 600 nebo 800 hodin hlavního předmětu. Myslím, že tady bych mohla text i ukončit a všem bude jasné, o co mi jde.

Zdroje:

https://medium.seznam.cz/clanek/zuzana-ruzickova-revize-vzdelavacich-planu-zakladky-jizda-pokracuje-206053

https://medium.seznam.cz/clanek/zuzana-ruzickova-obava-z-diskriminace-deti-u-prijimacek-rozdily-v-objemu-vyuky-matiky-a-cestiny-mohou-byt-obrovske-129875

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz