Článek
4. díl - perspektivy
Paradoxně se tak ukazuje, že to, co Hirsch formuloval z hermeneutických důvodů již v 70. letech, dnes potvrzuje výzkum Science of Reading (věda o čtení). Nejsilnější spojení existuje s modelem Simple View of Reading, který v roce 1986 formulovali Philip Gough a William Tunmer. Tento model říká, že porozumění textu je výsledkem součinu dvou složek: Porozumění při čtení = Dekódování * Porozumění jazyku.
To znamená, že nestačí umět text technicky přečíst - proces je třeba zautomatizovat. Stejně důležité je rozumět významu slov, vět, pojmů a souvislostí - proces je podmíněn všeobecným přehledem a s tím související slovní zásobou. Pokud je jedna ze složek velmi slabá, celkové porozumění se výrazně zhoršuje. Tento model se stal základem současné vědy o čtení a po Roseově zprávě z roku 2006 byl přijat také jako základní teoretický rámec výuky čtení v Anglii.
Právě zde se Hirschova teorie s modelem Simple View prakticky setkává. Tvrdí, že po zvládnutí techniky čtení začíná rozhodovat druhá složka – jazykové porozumění. A jazykové porozumění podle něj není především otázkou strategií nebo „čtenářských dovedností“, ale rozsahu znalostí, které čtenář již má. Dítě může bezchybně přečíst článek o fotosyntéze, středověku nebo parlamentní demokracii, ale pokud nerozumí základním pojmům ani nemá potřebné znalosti o tématu, textu jednoduše neporozumí. Hirsch tak vlastně rozšiřuje druhou složku Simple View of Reading: jazykové porozumění není tvořeno pouze slovní zásobou a gramatikou, ale také znalostmi světa.
Tento vztah dnes potvrzuje řada empirických studií. Výzkumy ukazují, že předchozí znalosti tématu patří mezi nejsilnější prediktory čtenářského porozumění. Proto Hirsch opakovaně kritizuje výuku založenou převážně na procvičování obecných čtenářských strategií, jako je hledání hlavní myšlenky, formulování otázek nebo předvídání obsahu textu. Tyto strategie mají podle něj omezený účinek, pokud nejsou doprovázeny systematickým budováním znalostí v přírodních vědách, historii, zeměpisu nebo literatuře. Pozdější autoři, například Natalie Wexler, tuto myšlenku shrnují jednoduše: problémem mnoha škol není nedostatek čtenářských strategií, ale nedostatek znalostí, které umožňují textům porozumět.
Právě z tohoto důvodu vzniklo Core Knowledge Curriculum. Hirsch považuje společné kurikulum za předpoklad praktické aplikaci poznatků nejen v oblasti čtenářského porozumění. Jestliže porozumění závisí na znalostech, pak musí škola tyto znalosti systematicky budovat. Kurikulum proto organizuje učivo tak, aby děti získávaly společný kulturní a vědomostní základ, na který lze v dalších ročnících navazovat.
Ve Spojených státech vznikla kolem Hirschovy nadace síť škol využívajících Core Knowledge. Již v devadesátých letech proběhly první víceleté evaluace na školách v Marylandu, Texasu, New Yorku a Severní Karolíně. Ve většině sledovaných škol dosáhli žáci vyšších výsledků ve čtení než srovnatelné kontrolní školy a zlepšení bylo zvláště patrné u sociálně znevýhodněných žáků. Výzkumníci zaznamenali nejen vyšší výsledky v testech, ale také větší zájem o četbu, lepší návaznost mezi jednotlivými ročníky a menší počet kázeňských problémů.
Nejpřesvědčivější důkaz přinesla až moderní longitudinální studie publikovaná v roce 2023. Výzkumníci sledovali více než 2 300 dětí, které se hlásily do devíti charterových škol využívajících Core Knowledge Curriculum v oblasti Denveru. Díky losování při přijímání bylo možné porovnat děti přijaté do těchto škol s velmi podobnou skupinou nepřijatých uchazečů. Po několika letech dosahovali žáci navštěvující školy s Core Knowledge přibližně o 16 percentilových bodů vyšších výsledků ve čtenářských testech. Ve škole s nejvyšším podílem sociálně znevýhodněných žáků byly zisky ještě větší a významně se zmenšila propast mezi dětmi z různých sociálních skupin. Jde o jednu z prvních dlouhodobých randomizovaných studií, která ukázala významný efekt obsahově bohatého kurikula na čtenářské porozumění.
Také v Anglii měly Hirschovy myšlenky významný vliv, i když v jiné podobě. Nešlo o plošné převzetí jeho kurikula, ale o inspiraci při reformě národního kurikula během působení ministra školství Michaela Govea. Současně vznikla britská verze Core Knowledge Sequence a některé školy začaly využívat principy obsahově bohatého kurikula. Vedle toho se anglická reforma opírala o Roseovu zprávu, která prosadila systematickou foniku a model Simple View of Reading jako základ výuky čtení. V praxi tak došlo ke spojení dvou linií: systematického nácviku dekódování a systematického budování znalostí.
Zdroj:
https://assets.publishing.service.gov.uk/media/5a7db9e9e5274a5eaea65f58/Master_final_national_curriculum_28_Nov.pdf
