Článek
Rušička v kanceláři a podnět, který dva roky ležel ladem
Anonym varoval Zdeňka Hřiba před Krejčovým střetem zájmů už v březnu 2024 — a měl přesně pravdu. Interní šetření magistrátu přesto uzavřelo, že nic podezřelého se neděje.
O Aleši Krejčovi, řediteli pražského odboru pozemních komunikací a drah obviněném z korupce, jsme psali v článku Přenesená působnost, přenesená vina. O tom, jak tentýž odbor roky nezákonně povoloval billboardy, v článku Billboardy: nezákonné roky, legální náhodou. Teď přibyly dva nové detaily téže kauzy a oba ukazují na totéž: kontrolní mechanismy, které měly Krejčovu praxi zastavit dřív, existovaly už dávno — jen selhaly.
Rušička
Když policisté 21. července zasahovali na magistrátu, našli v kanceláři Krejčova zástupce Jana Krejčího rušičku signálu — zařízení, které brání nahrávat zvuk v místnosti. Sama o sobě jde o detail, ale vypovídající: člověk, který měl podle obvinění spolurozhodovat o zvýhodňování rodinné firmy svého šéfa, se systematicky chránil proti odposlechu ve vlastní kanceláři na veřejném úřadě.
Podnět, který přišel o dva roky dřív
Mnohem závažnější je druhé zjištění Seznam Zpráv. V polovině března 2024 — víc než rok předtím, než se kauzou začala zabývat kriminálka — dostal tehdejší náměstek primátora Zdeněk Hřib (Piráti) anonymní e-mail. Pisatel v něm popsal přesně to, co dnes tvrdí policie: že Krejča přes manželku skrytě vlastní podíl ve firmě Dopravní inženýring Praha, že druhým společníkem je Krejčův bratr, že firma nemá web ani nezveřejňuje povinné výsledky a že je napojená na stavební firmy, které potřebují kladná rozhodnutí právě jeho odboru. Anonym netrefil detail — popsal celou konstrukci.
Hřib e-mail přeposlal tehdejšímu řediteli magistrátu Martinu Kubelkovi a odboru právní podpory, s odkazem na to, že jde o přenesenou působnost, do které politik ze zákona nesmí zasahovat. Formálně přesné. Praxe: podnět prošel interním kolečkem a skončil odložený jako nedůvodný. Vedoucí kontrolního oddělení magistrátu v závěrečné zprávě mimo jiné uvedl, že Krejča ve firmě oficiálně nefiguruje — což je pravda a zároveň přesně to, na co anonym upozorňoval: skrytý, ne oficiální podíl. Kontrola ale i tak uzavřela, že o střet zájmů nejde.
Přesný podnět, špatné vyhodnocení
V článku Přenesená působnost, přenesená vina jsme psali, že věta „nesmím zasahovat do přenesené působnosti“ je jiná věta než „nemám žádnou odpovědnost za to, jestli má odbor fungující kontrolu“ — a že koalice si tu první půjčuje, protože se líp poslouchá. Tenhle případ ukazuje, jak to vypadá v praxi o dva roky dřív: přesný podnět dorazil, prošel přesně tím postupem, který zákon předepisuje, a přesto z něj nevzešlo nic. Ne proto, že by chyběl signál. Chyběla schopnost systému ho vyhodnotit.
Hřib dnes argumentuje i tím, že anonym sám zmiňoval domluvenou medializaci, takže nečekal, že věc zapadne. To je ovšem přiznání, ne obhajoba — spoléhat na to, že věc dořeší nakonec novináři, není totéž jako mít fungující interní kontrolu. A Piráti si dlouhodobě stavějí politickou značku právě na slibu, že takovou kontrolu na rozdíl od ostatních mají.
Bývalý ředitel Kubelka — který sám mezitím skončil kvůli jinému skandálu s VIP parkovacími kartami — dnes říká totéž co Hřib: pravidla dodržel, podnět postoupil dál. Možná je to pravda. Přesně to je ale ten problém. Celý proces proběhl podle pravidel, a stejně selhal.
Co by dělala Spojená levice
Naše návrhy z článku Přenesená působnost, přenesená vina — povinné čestné prohlášení o střetu zájmů, rotace úředníků na citlivých pozicích, nezávislý interní audit, který nečeká na policejní zásah, veřejná evidence rozhodnutí a ochrana whistleblowerů — tenhle případ jen potvrzuje o dva roky nazpět. Systém, který dnes existuje, dostal přesný a pravdivý podnět a vyhodnotil ho špatně. To není argument pro to, že kontrola není potřeba. Je to důkaz, že ta, kterou magistrát předstírá, nefunguje ani na papíře.
Zdroje: Seznam Zprávy (14. 8. 2026), iROZHLAS (21. a 27. 7. 2026).
Jiří Bodenlos
Spojená levice pro Prahu
