Článek
Začněme knihovnami
V Česku bylo v roce 2023 celkem 5 244 veřejných knihoven. Na zemi s 10,9 milionu obyvatel to znamená jednu veřejnou knihovnu na 2 079 obyvatel. To je mimořádně hustá síť. Ve stejném roce české veřejné knihovny zaznamenaly 41,5 milionu výpůjček, 19,4 milionu návštěv a měly 1,2 milionu registrovaných uživatelů.
To rozhodně nevypadá jako nějaký zaprášený relikt minulosti. České veřejné knihovny tvoří živý ekosystém, který lidé využívají - a nejen pro výpůjčky knížek, nutno dodat.
A teď srovnání. Ve Švédsku připadá podle stejného evropského zdroje jedna veřejná knihovna na 9 861 obyvatel. V Dánsku jedna na 24 324 obyvatel. V Německu podle dat za rok 2022 jedna na 16 431 obyvatel.
Jinými slovy: i země, které často vnímáme jako vyspělejší, bohatší a lépe spravované, u nás v téhle konkrétní věci porážíme.
A nejde jen o knihovny
Podle výzkumu Čtenáři a čtení v ČR 2023 přečetlo za poslední rok alespoň jednu knihu 73 % české populace starší 15 let. Průměrný počet přečtených knih je 10 knih ročně. Alespoň jednu knihu ročně si koupí 62 % lidí a veřejnou knihovnu za rok navštíví 28 % populace.
Pro srovnání: Eurostat uvádí, že v roce 2022 četlo v Evropské unii alespoň jednu knihu za posledních dvanáct měsíců 52,8 % obyvatel starších 16 let. Nejsou to úplně identické průzkumy, takže bych z toho nedělal primitivní tabulku „my jsme lepší než oni“. Ale směr je zřejmý: česká čísla nejsou podprůměrná. Naopak vypadají velmi silně.
Další věc je nákup knih. Ve výzkumu z roku 2023 uvádí 72 % těch, kteří získali tištěné knihy, že si je koupili. Ti, kdo knihy kupovali, je nejčastěji pořizovali v kamenném knihkupectví — 69 % — a přes internet — 58 %.
Kniha jako vánoční dárek
Ale že je kniha u nás silně zakořeněný dárek, to data potvrzují. Ve výzkumu čtenářství uvedlo 48 % lidí, kteří získali tištěné knihy, že je dostali darem. A samostatný průzkum Nielsen Admosphere z roku 2021 uváděl, že 8 z 10 Čechů kupuje knihy jako dárek, nejčastěji právě k Vánocům. Z těch, kteří knihy jako dárek někdy kupují, se jich 9 z 10 chystalo k Vánocům darovat papírovou knihu.
Tohle známe všichni. Nevíte, co koupit babičce? Knihu. Nevíte, co kolegyni? Knihu. Nevíte, co někomu, koho nechcete urazit, ale taky o něm skoro nic nevíte? Knihu. V Česku je „tvrdý balíček“ pořád kulturně srozumitelný dárek.
Jak u nás vypadá knižní trh?
Podle Zprávy o českém knižním trhu 2024/2025 vydané Svazem českých knihkupců a nakladatelů lze odhadnout, že v Česku vyšlo za rok 2024 celkem 12 100 titulů s vročením 2024. To je na desetimilionovou zemi vysoké číslo.
Ještě zajímavější je jazyková struktura. V roce 2024 tvořily knihy v češtině více než 88 % produkce českých vydavatelů, konkrétně 12 247 titulů. Překladů z cizích jazyků bylo 5 684 titulů a poměr překladů vůči původní literatuře se dlouhodobě drží zhruba kolem 40 % překladů ku 60 % původní produkce.
Jinými slovy: český trh pořád stojí na výrazné domácí produkci a čeští čtenáři čtou beletrii masově. Mimochodem: ve výzkumu čtenářství patřila mezi preferované oblasti současná oddechová beletrie, klasická beletrie i žánry jako sci-fi, fantasy a horor.
K tomu připočtěme další údaj: v Česku bylo k 1. prosinci 2025 podle pravidel systému ISBN evidováno 6 321 oprávnění k vydavatelské činnosti. Národní agentura ISBN odhaduje, že aktivně vydává zhruba třetina evidovaných subjektů. I kdybychom tedy byli střízliví a počítali jen aktivní část, pořád jde o velmi hustý nakladatelský ekosystém.
Takže ano: Češi jsou knižní národ
Na základě poměrně tvrdých dat tedy o sobě můžeme sebevědomě tvrdit, že jsme národ s dost vysokou knižní kulturou. A to není špatné, co myslíte?
