Článek
Kdesi v jednom nejmenovaném městě, které má na radnici pověšeného vycpaného krokodýla a nazývá ho drakem, stál naproti nádraží oprýskaný hotel. V tom hotelu pracovaly zajímavé figurky, pokojské, uklízečky, portýři, číšníci.
Historky z jejich každodenních snah postarat se o hosty i o sebe samé rámují drobnou novelu dramatičky Anny Saavedry. Jádro pak tvoří příběhy několika lidí, které spojuje právě ten starý hotel a také fakt, že patří k Lidu nomádů. Lidem, kteří se vydali na cestu, opustili domov, nebo žádný nemají, a nezáleží na tom, z jakého důvodu.
Kapesní knížka patří do ediční řady Tvář nakladatelství Vyšehrad. Tyhle tituly se mezi čtenáři staly už jakousi značkou . Vyšehrad zde totiž vydává edičně pečlivě připravenou českou prózu, nezřídka od dosud neznámých jmen, a dává si na tom záležet.
Knížky jsou krásně vypravené, každou z nich ilustracemi doprovází jiná česká výtvarnice nebo výtvarník. Nejinak je tomu i u Lidu nomádů, který doprovází ilustrace Romany Horákové.
Co dělá Bartoška na pokoji?
Saavedra má dar docela organicky a jen tak mezi řečí vložit do textu pár odstavců, ve kterých „nastřelí“ různá témata, třeba jak vznikly tzv. ley lines nebo jak vůbec vznikl celý ten humbuk, zvaný turistický ruch.
Schopnost na malém prostoru zaznamenat to nejzásadnější je asi hlavní předností útlé knížky. Saavedra píše neokázalým, věcným stylem, ale přesto tady nechybí emoce a hloubka v okamžicích, kdy je to potřeba.
A vždy v ten pravý okamžik prořízne text i humor. Ten je místy bez rozpaků až „pokleslý“, ale nikoli upatlaný. Z těch několika náznaků se vlastně dá usuzovat, že Saavedra by zvládla napsat i čistě humoristickou knihu.
Kam zmizel číšník?
Saavedra má také cit pro dramaturgii, což určitě souvisí s její divadelní profesí. Když se tedy v textu občas mihne narážka na zmizelého číšníka, na konci se dočkáme poměrně šokujícího odhalení.
Lid nomádů je malá knížka, ale na svou velikost toho nabízí docela dost. Ne všechny v ní skryté roviny jdou do hloubky, ne všechny příběhy jsou stejně zajímavé a někdy se zdá, že chybí koncovka, ale přesto jsem si četbu užil.
