Článek
Dokázali jsme úspěšně zahájit odtučňovací kůru pomocí omezení jídla a zejména sladkého a najednou jsme vystaveni lákadlům, kterým nelze odolat. Najednou jsme vystaveni útoku velkého až neomezeného množství vybraných pochutin. Nejhorší na tom je, že je to buď zdánlivě nebo skutečně zadarmo.
Váha nám po velkém úsilí a sebezapření šla pomalu ale jistě dolů, s potěšením jsme mohli sledovat sestupnou křivku grafu a do toho přijde dovolená v hotelu all inclusive. Když se pak vrátíme domů, máme o 2 nebo 4 kg více, propadáme zoufalství a stres zaženeme dortíkem.
Na jednom zájezdu jsem zažil stížnost Čechů, že je málo housek k snídani. Kuchař se hájil s tím, že počítal 2 housky na jednu osobu. Na jiném byl zase nedostatek jídla, protože si účastníci zájezdu dávali lasagne jako přílohu k řízku.
Jak se tedy dostat z onoho bludného kruhu:
1) vybíráme si nejlepší kousky masíčka, ryb a zeleniny na malý talířek
2) nemusíme hned první den vše ochutnat a nandat to vše dohromady, vybíráme, co se k čemu hodí
3) musíme-li už mít přílohu (v zásadě to není nutné, zelenina stačí), tak maximálně půl housky, krajíček chleba, lžíci rýže, jednu bramboru. Největší chyba je cpát se přílohami.
4) jíme pomalu, vychutnáváme jídla cizích krajin, která u nás nejsou běžná
5) problém jsou sladkosti, ale zase platí jen ochutnat a ne sníst celý talíř
Přes tato všechny zásady neodoláme a nějaké to kilo navíc si z dovolené přivezeme. Nepropadejme však zoufalství. Ta kila navíc není zpravidla více tukové tkáně, ale jen plný trávicí trakt a voda, kterou si tělo zadrželo pro trávení. Jestliže se pak vrátíme k zásadám z první kapitoly, během pár dnů můžeme na grafu vidět povzbuzující trend. Chceme-li tomu trochu pomoci, pak není nic jednoduššího, než 3-4 dny vynechat večeři.
Hlavně si musíme věřit a nikdy se nevzdávat. Máme-li dostatek vůle, musí se to podařit. Nikdo jiný, než my sami, nám nepomůže, jen vytrvalost a pevná vůle.
