Hlavní obsah
Názory a úvahy

Přemrštěné ceny elektřiny, porušování českých zákonů a proč s tím nikdo nic nedělá

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: Seznam.cz

Za elektřinu platíme zbytečně více, než musíme.

Asi všichni bychom chtěli, aby ceny elektřiny byly nižší. Žehráme na vládu, že s tím nic nedělá, ale přitom to máme sami ve svých rukou. Jen musíme znát svá práva a něco s tím udělat.

Článek

Za nepřiměřeným zvýšením ceny elektřiny je nesprávná vazba ceny elektřiny na cenu elektřiny vyráběné pomocí plynu a také chamtivost největších českých výrobců a možná i obchodníků s elektřinou.

Velkou většinu elektřiny prodávají čeští výrobci obchodníkům přímo. Jen relativně malou část pak prodávají na burze v Lipsku, kde se střetává nabídka přebytků elektřiny s poptávkou obchodníků, kteří potřebují nějaké množství elektřiny dokoupit (https://www.denik.cz/energie/burza-s-elektrinou-v-lipsku.html). Protože se na burze nenabízí všechna vyrobená elektřina, ale jen její zlomek, nedostatek elektřiny je mnohem výraznější, než kdyby se na burze prodávala všechna elektřina, a ceny tak šplhají podstatně výše. To ještě umocňuje způsob stanovení ceny veškeré elektřiny na burze podle ceny elektřiny, dodávané tzv. závěrnou elektrárnou, kterou bývá zpravidla elektrárna plynová. Ta při zdivočelých cenách plynu vyrábí elektřinu mnohonásobně dráže, než ostatní zdroje elektřiny (obnovitelné, jaderné a uhelné). Ceny na burze dále zvyšují manipulativní nákupy malých množství elektřiny nastrčenými obchodníky za přemrštěné ceny, které by při velkých objemech nebyly myslitelné.

Až potud je vše v relativním pořádku. To, co už v pořádku není, je odvozování cen přímých prodejů elektřiny právě od ceny elektřiny dosahované na burze, která je úplně jiná než cena většiny ostatní elektřiny.

Opusťme na chvíli energetiku a představme si, že si od stavitele necháme stavět dům. A že stavitel nakoupí 10 000 cihel za cenu 10 Kč/ks. Pak zjistí, že mu ještě 500 cihel chybí, které nakoupí na rychlo po 30 Kč/ks. A teď si představte, že by vám ten stavitel naúčtoval všech 10500 cihel po 30 Kč s celkovou cenou 315 000 Kč (namísto 115 000 Kč, které za ně zaplatil). Takového stavitele byste asi považovali za gaunera a hnali byste ho k soudu, A měli byste pravdu. Tak proč to samé neuděláte s výrobcem a dodavatelem elektřiny, kteří s vámi hrají tu samou špinavou hru? A proč všichni čekáte, že to za vás vyřeší vláda? A proč to vláda trpí, místo aby to vyřešila?

Nyní, když vidíme, co se zhruba děje na trhu elektřiny, se pojďme podívat na to, co k tomu říkají české zákony a zda je možné výrobce a dodavatele elektřiny kvůli nepřiměřeně vysokým cenám elektřiny hnát k soudu.

Naše ekonomika je tržní. Při normální hospodářské soutěži usilují výrobci o dosahování co nejnižších výrobních cen, aby mohli i se započtením přiměřeného zisku docilovat takových prodejních cen, které budou pro zákazníky akceptovatelné a nižší než ceny konkurence. Jenže v poslední době se všichni čeští výrobci elektřiny upnuli při cenotvorbě elektřiny při přímých prodejích právě k ceně dosahované na lipské burze, protože jim to náramně vyhovuje. Hospodářská soutěž šla stranou a ceny pro konečné spotřebitele se bezdůvodně zdvojnásobily či zvícenásobily, což značnou měrou přispělo ke zvýšení inflace, nastartované za předchozí Babišovy vlády nevhodnými kroky (cca 7% s rostoucí tendencí v lednu 2022).

Lze říci, že výrobci a prodejci rukou společnou a nerozdílnou vytvořili tichý kartel, což znamená, že si přestali v zájmu tvorby vyššího zisku konkurovat a jednají ve shodě tak, že ceny již neodvozují od svých výrobních nákladů, ale od možnosti, kterou jim nabídlo chybné navázání ceny elektřiny na cenu plynu na lipské burze a spekulativní zvyšování ceny plynu v návaznosti na přepadení Ukrajiny Ruskem. Jenže to je v rozporu se Zákonem o ochraně hospodářské soutěže (143/2001 sb.). V §3, odst. 1 tohoto zákona se mj. zakazuje a považuje za neplatné jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě, jejichž cílem nebo výsledkem je narušení hospodářské soutěže. A zmíněný tichý kartel tuto skutkovou podstatu porušení zákona beze zbytku naplňuje. Zákazník na takto pokřiveném trhu prakticky nemá žádnou možnost, kam odejít.

Nad dodržováním zákona o ochraně hospodářské soutěže má bdít státní úřad (ÚOHS). Ale nebdí. Když na tento úctyhodný úřad napíšete stížnost proti vytváření tichého kartelu dodavateli elektřiny (já jsem to udělal), dostanete za mnoho týdnů mnohastránkovou nic neříkající odpověď, kde se skrývá jedna krátká větička, že úřad žádnou protizákonnou dohodu nezaznamenal (já jsem ovšem neupozorňoval na dohodu, ale na tichý kartel). Je to jako se všemi úctyhodnými státními organizacemi – chtějí mít svůj klid a do vosího hnízda píchat nechtějí. A spíše hájí zájmy mocných, než občanů.

Pokud by si toho všimla vláda, měla by zjednat pořádek. Ale to vláda neudělá a ani udělat nemůže. Inflace totiž není jediným problémem vlády. Vláda musí také zajistit úspory energií, abychom se na konci zimy nedočkali výpadků v dodávkách energií, zejména v průmyslové sféře. A vysoké ceny elektřiny jsou nejlepší cestou, jak toho dosáhnout. A vláda musí také zajistit energetickou bezpečnost do budoucna, k čemuž patří ohromné výdaje na nové zdroje elektřiny. I na to je třeba vydělat peníze. A vláda také musí kompenzovat obří výpadek daně z příjmu, který vzniknul zrušením superhrubé mzdy předchozí vládou, přičemž na zrušení superhrubé mzdy bez adekvátního zvýšení produktivity práce a následnou inflaci přímo navazuje i růst výdajů důchodů při valorizaci.

Takže vládě se vlastně hodí, že energetické firmy účtují lidem nepřiměřené ceny elektřiny a vytvářejí nepřiměřené zisky, které jim pak vláda sebere v podobě windfall tax. A konec konců je vláda téměř 70% vlastníkem největšího českého výrobce elektřiny ČEZ, takže i bez windfall tax je většina zisku ČEZ příjmem vlády. A protože vysoké ceny elektřiny zdvihají ceny všeho, automaticky se zvyšuje výběr DPH. Díky vysokým cenám elektřiny rostou příjmy státní pokladny a vláda tak může tvrdit, že je schopna státní rozpočet pokrýt i bez zvyšování daní a návratu k superhrubé mzdě. A už nezmiňuje, že daně se vlastně již nepozorovaně zvedly všem ve vysokých cenách všeho a v devalvaci úspor.

Jak je zřejmé, prostřednictvím §3 zákona o ochraně hospodářské soutěže je možno se bránit tichému kartelu výrobců a dodavatelů elektřiny. Jen musí někdo na porušování zákona upozornit.

Mohla by to udělat vláda, ale té vysoké ceny elektřiny ze zmíněných důvodů vyhovují. Ale udělat by to měla a na snížené ceny elektřiny by pak mohla uvalit daň z elektřiny, a sice tak, aby výsledná cena byla aspoň o 10 % nižší, než je současná zastropovaná cena. Snížení cen v důsledku konání vlády lidé ocení, vláda se zbaví povinnosti doplácet cenu nad zastropováním, získá příjem z daně z elektřiny a nebude muset vybírat windfall tax, kterou stejně budou firmy švindlovat. A pokud ÚOHS udělí za porušování zákona pokuty, získá vláda možnost vybrat „windfall tax“ i za loňský rok.

Nebo na to může upozornit kterákoli firma, která odebírá elektřinu ve velkém. Mohl by to udělat i kterýkoli prodejce elektřiny, pokud ovšem sám není účastníkem tichého kartelu. Je pravděpodobné, že nikdo na porušování zákona o ochraně hospodářské soutěže neupozorní, nebo že úřad, v jehož pravomoci je dohled nad dodržováním zákona, bude dále mhouřit oči. I v tom případě existuje cesta, jak se vysokých cen elektřiny zbavit, ale je třeba použít jiného zákona, a sice Občanského zákoníku (NOZ), který obsahuje nejméně tři zákonná ujednání, která výrobci a prodejci elektřiny porušují.

Prvním z nich je ujednání o lichvě, v němž §1796 říká, že neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.

Je zřejmé, že spotřebitelé elektřiny jsou v tísni, když elektřinu potřebují a k jinému obchodníkovi či výrobci odejít nemohou, protože všichni obchodníci a výrobci jednají ve shodě a dodržují tichý kartel, a je také zřejmé, že majetková hodnota nových ceníků elektřiny představuje hrubý nepoměr vůči plnění, když náklady na výrobu elektřiny vzrostly mnohem méně, než její cena, což dokládají obří nárůst zisků výrobců elektřiny (https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/cez-vyrazne-zvysil-zisk-dividendy-tak-budou-rekordni-zaroven-zdrazi-elektrinu/2283325) i srovnání zdražení elektřiny v Česku s ostatními evropskými zeměmi (https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/eu-cena-elektriny-a-plynu.A221031_124539_eko-zahranicni_tbr) , a to i s těmi, které používají plyn k výrobě elekřiny v mnohem větší míře (Německo). Hrubý nepoměr dokládá také např. růst mezd zaměstnanců ČEZ, když mzdy jim vzrostou o 10% a dalších téměř 10% obdrží formou odměny (https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-zamestnanci-cezu-dostanou-na-odmenach-60-tisic-40416084), a to v době, kdy si naprostá většina občanů Česka utahuje opasky.

Druhým zákonným ujednáním NOZ, které výrobci a prodejci elektřiny v Česku porušují, je §1793 o neúměrném zkrácení, který v odstavci (1) říká, že zaváží-li se strany k vzájemnému plnění a je-li plnění jedné ze stran v hrubém nepoměru k tomu, co poskytla druhá strana, může zkrácená strana požadovat zrušení smlouvy a navrácení všeho do původního stavu, ledaže jí druhá strana doplní, oč byla zkrácena, se zřetelem k ceně obvyklé v době a místě uzavření smlouvy. To neplatí, pokud se nepoměr vzájemných plnění zakládá na skutečnosti, o které druhá strana nevěděla ani vědět nemusela.

Prodejce elektřiny ví o tom, že růst cen elektřiny je mnohem vyšší než růst nákladů na výrobu elektřiny a vytváří tak záměrně hrubý nepoměr, který spotřebitele opravňuje požadovat navrácení do původního stavu – rozuměj do stavu normální cenotvorby v rámci hospodářské soutěže.

§1793 obsahuje ještě odstavec (2), kde se říká, že odstavec 1 se nepoužije pro případ nabytí na komoditní burze, při obchodu s investičním nástrojem podle jiného zákona, v dražbě či způsobem postaveným veřejné dražbě naroveň, ani pro případ sázky nebo hry, anebo při narovnání nebo novaci, pokud byly poctivě učiněny.

Aby toto ujednání nebylo zneužíváno výrobci a prodejci elektřiny, je třeba jim připomenout, že mimoburzovních obchodů s elektřinou se toto ujednání netýká a že je možno je použít jen pro obchody, které skutečně prošly burzou.

A konečně existuje zákonné ujednání §1813 NOZ, které říká, že se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

Jinými slovy – ceníky zaslané prodejci elektřiny pro nový rok zákon zakazuje, protože zakládají významnou nerovnováhu práv a povinností v neprospěch spotřebitele a protože spotřebitelům nebyly poskytnuty informace o zvýšení ceny jasným a srozumitelným způsobem. Za takový jasný a srozumitelný způsob by bylo možno považovat např. srovnání nákladů na výrobu elektřiny a jejích cen za poslední roky. To ale nikdo z nás nedodržel, protože nic takového, co by opravňovalo ke zvýšení cen, neexistuje. A protože takto vzniklé ceníky jsou zakázané, jsou vlastně neplatné.

Takže milí spotřebitelé elektřiny, kterým nejsou vysoké ceny elektřiny a z toho plynoucí inflace lhostejné. Sedněte a napište svému dodavateli elektřiny dopis a v něm ho slušně upozorněte na porušování §1793, §1796 a §1813 NOZ (můžete mu poslat i odkaz na tento článek). A požádejte ho, aby ceníky elektřiny navrátil do stavu přiměřenosti, kde ceny elektřiny odpovídají nákladům, reflektují hospodářskou soutěž a nezvyšují zisky dodavatelů elektřiny nepřiměřeným způsobem. Čím více nás bude, tím pravděpodobněji budou ceny elektřiny opět uvedeny do normálu.

Zároveň se obracím k právníkům a právnickým firmám s dotazem, zda by se chtěli ujmout hromadné žaloby v případě, že se dodavatelé elektřiny nebudou mít k tomu, aby se zase začali chovat normálně. Po dodavatelích elektřiny tak bude možno požadovat nejen neoprávněně vybrané peníze, ale i náhrady škod způsobené částí inflace, za kterou mohou právě dodavatelé elektřiny. Pravděpodobně největší právní případ Česka všech dob. https://www.novinky.cz/clanek/domaci-prulomovy-zakon-o-hromadnych-zalobach-by-mel-platit-uz-letos-40419054

Nuže do toho.

Jiří Hofman, Plzeň, 3.1.2023

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz