Článek
Chystá se nový zákon o veřejnoprávních médiích. Asi vyděsil hodně lidí. Nakonec tvůrci v požadavcích na internetové operátory snad couvli, ale určitě tam bude zase nějaké překvapení. Chtěli platit poplatek z internetu. I tak tomu lze říkat. Nově měl platit za veřejnoprávní televizi každý, kdo má připojení k internetu. Je to u nás už taková klasika. Dělá se novela zákona, kde prý jde jen o pár korun na osobu navýšení poplatku. Čirou náhodou se do zákona přidají nová pravidla, kde jde o veliké peníze navíc a nahánění těch, kdo s tím nechtějí nic mít a nevyužívají to.
Pokaždé, jakmile se někdo přisaje na penězovody a zákony mu garantují kšeft, děje se vždy to samé. Ještě se nikdy nestalo, že by byl spokojen s tím, co dostává nebo nedejbože zefektivnil provoz a zlevnil. Každý chce víc a víc. Bez ohledu na technický vývoj i objektivní situaci a přínos. Koneckonců vidíme to u pošty a dalších podobných podniků. Jde o obecný princip.
Musím říct, že u televize mne opravdu hodně překvapilo, když ředitel prohlásil, že je všechno dražší a jsou nutné úspory a bude to bolet. Dle článku níže na provoz snad šest miliard, pokud jsem to správně pochopil, už nestačí. Oblíbený program ČT3 pro důchodce se vypíná. Předtím na to peníze byly, teď nejsou. Asi nikoho tato skupina diváků nezajímá a dokud se nenahrnou penízky, archiv se znovu neotevře. Možná to byla nějaká páka na vyjednávání a lidé jako rukojmí, nevím. Nepřišlo mi to v pořádku, uvědomil jsem si, že o divákovi to není. Na tom programu je stále tma. Je to škoda. Bylo to unikátní a z archivu, zatímco ve zpravodajství, na kterém se bazíruje, tu přidanou hodnotu ani nic jedinečného prostě nevidím. Novináři podle mne fungují na všech stanicích stejně a říkají stejné věci a má to tak asi být. Jen nevím, proč platit za něco, co je na jiném programu zadarmo. Co mi to dá? Zajímal mne jen ČT3 a archivy. V tom mám smůlu. Ale platit mám i tak. Peníze jdou nyní jinam, zatím se budou na všechny hrnout jen takové programy, kde alespoň z mého hlediska je zhruba fuk, kterou televizi si zapnu. Nevidím sebemenší důvod si za to platit, když je většina komerčních televizí zdarma i na internetu. Reklamy mi nevadí, alespoň si mohu odskočit.
Doba pokročila. Dříve jste pro vysílání potřebovali veliká studia, spoustu techniky, lidí, pořád někdo něco nastavoval, kamery byly veliké a nespolehlivé, betacamy videorekordéry od Sony, drahé střihací pulty a efekty, vše za mnohamilionové částky. Ta ohromná budova na Kavčích Horách byla vyplněna technikou i zaměstnanci a jela jako továrna. Už tehdy kolem roku 2000 jsem se divil, když jsem viděl v porovnání s touto ohromnou fabrikou zázemí Novy a Měšťanskou Besedu, mnohem menší budovu a později po přestěhování další prostory. Jak je možné, že někdo dokáže asi skoro to samé, odhadem podle mne se třetinou lidí a menším množstvím, ale zato vytíženější techniky. A to bylo před 25 lety.
Dnes video v top kvalitě sype na internet každý druhý blogger a střihá to na počítači koupeném za jednu průměrnou mzdu. Žádné miliony potřebná technika už dávno nestojí. Levnějším stanicím stačí na provoz čtyři větší počítače a velké disky. Technika je dostupná, levná, bezporuchová, vše myslitelné zvládá. Všechno se změnilo velmi výrazně. Zařízení jsou mnohem menší. Proto se mi jeví naprosto nepochopitelné, proč se třeba tři čtvrtiny areálu na Kavčích Horách nepronajímají. Ať mi nikdo netvrdí, že je nutné mít tolik prostoru na něco, co ostatní zvládají v pár kancelářích a s jednou serverovnou. Doby, kdy byla televize megatovárna jsou prostě už dávno pryč. Ohledně techniky jsou dnes požadavky na prostory již minimální. Pokud se tam snad tvoří přeci jen nějaké zázraky, bylo by dobré, aby televize začala komunikovat více s diváky a jasně vysvětlila, co za ty peníze vzniká a kolik co stojí. Divák by také měl mít za své peníze možnost říct co chce a co nechce a měl by být respektován.
Opravdu drahá může být snad jen výroba pořadů. Vánoční pohádky naší veřejnoprávní televize, které myslím dělají vesměs stejní lidé, jsou z mého pohledu nekoukatelné. Prostě mi nesednou. Příběhy slabé a morální poučení často velmi diskutabilní. Atmosféra je velmi chabá ve srovnání s někdejším režisérem Vorlíčkem (Popelka, Arabela), kde byla využívána podmanivá hudba, trefná typizace charakterů, vesměs hezcí nebo zajímaví či charismatičtí lidé pro hlavní postavy, nic z toho jsem nyní nezaznamenal. Holka, která v pohádce žebrá o jahody, má být podle mne typově křehká, jemná symetrická tvář a ne typ proletářka. Chybí mi hezcí lidé a líbivý uvěřitelný chytrý příběh. Samozřejmě je to jen můj názor. Vtip se obvykle také nekoná, nápady nula, tuctovost, šeď, předvídatelnost. Když se peníze fasují a někdo mocný je pak rozdává dle nějakého klíče, tak jako divák nemám sebemenší vliv a nikdo na mne nebere ohled. A to je špatně. Komerční stanice by se bála vytvořit příště zase něco podprůměrného. Lidé by přepnuli jinam. Ale tady je jim to jedno, dělají si, co chtějí, zákon jim to garantuje. A nám nařizuje za to platit. Bez ohledu na kvalitu. To přeci není v pořádku. Divák má mít nějaký vliv a možnost volby. Pokud streamovací platforma zruší to, co mne zajímá, mám vždy možnost se odhlásit.
Pokud je to služba pro občana, někdo by měl říct, v čem spočívá a čím se liší od toho, co nabízejí komerční televize. Já tam nevidím nic jiného, nežli snahu udržet vše, tak jak je, co možná nejdéle. Klidně vypneme ČT3, že se na to tisíce lidí těšily den co den, je fuk. Pohádky si budeme dělat, jaké chceme my, opravdu nebudeme hledat tvůrce, dělat soutěže námětů a scénářů, dokud to nezačne za něco stát. Místo toho je již folklór posmívat se, jak se zase Čechům pohádka nelíbila a jsou jako malé děti. A hotovo. Vyvození něčí zodpovědnosti a posuv k lepšímu není. Je to práce jako každá jiná a čeká se top výsledek, když to stálo peníze, které mohl dostat i někdo jiný. Pohádka se může povést třeba jednou za čas, ale nesmí to být pořád zklamání. Chci vidět opravdu krásnou jemnou princeznu, které je člověku líto a má o ni strach. Kladného hrdinu, se kterým se lze ztotožnit a není jen pozér. Zloducha, který má motivaci a dá se mu věřit, že se jen nezbláznil, ale že ho opravdu hodně naštvali a tak se posunul, viz Rumburak. Prostě musí to být promyšlené a chytrý humor nesmí chybět. Tuctovost bez atmosféry s lacinými postavami a předvídatelným či hloupým dějem nikoho nenadchne. Nedodržování archetypu pohádek a pokusy o přímočaré novátorství se vždy vymstí. Do westernu také nemohu obsadit trpaslíky. Má to svá pravidla. Jenže tady není tlak na kvalitu a výsledek. Pak je to jedno zklamání za druhým.
Od veřejnoprávní televize jsem dost čekal na artovém programu a ČT2 ohledně klasických filmů, které by měly poskytnout nějaký rozhled. Sem tam přijde perla, ale se zahraničními programy, které si platím třeba na anglickém satelitu, se to naprosto nedá srovnat. Ve skutečnosti se nám zde recykluje omezené množství zahraničních filmů, obvykle notoricky známých, zatímco těch devět z deseti, které k nim kontextem patří, tak tady v Čechách nikdy nikdo neviděl. Protože ani po padesáti letech k nám neprosákly. Člověk žije v domnění, že „Růžový panther“ je jedinečná věc a až v kontextu vidí, že těch filmů bylo snad padesát a toto je jen vršek ledovce. Stejně tak „Indiana Jones“ první díly série jsou podle mne jen recyklované a stylizované pasáže ze zhruba stovky velmi starých filmů se shodnými motivy a nápady, které autor viděl a měl je jako kluk rád. Zde ale tyto filmy téměř nikdo nezná. Pokud má filmový klub vzdělávat, má umožnit rozhled, porovnání a kontext. Místo toho sledujeme s patinou „nadstandardu“ jen ty nejznámější a nejobyčejnější věci.
Abych to shrnul. Kdo opravdu chce něco kvalitního, musí si to někde objednat, něco zaplatit, zařídit zahraniční satelity, jinak rozhled a kontext mít nikdy nebude. Jsem filmový fanoušek a veřejnoprávní televize mi nabídne něco pro mne zajímavého na artu či ČT2 tak dvakrát do měsíce. Tedy nic moc. To i polský levný program „Red carpet“ na satelitu je s nočními klasiky filmu zajímavější.
Program z archivu, který dává šanci zavzpomínat na doby dávno minulé, na mládí a atmosféru doby, ČT3 vypnuli. Cílový divák tohoto programu zjevně nemá prioritu. Mám obavu, že v podstatě žádný divák nemá prioritu, protože o ničem nerozhoduje. Plní se nějaké vize nějakých oddělení, třeba to myslí dobře, ale tržní princip tady podle mne chybí. Přitom právě toto je jedinečná věc, kdy jde o archivy naší televize, ze kterých si na anglickém satelitu jen těžko něco objednám. To zřejmě nikomu nedochází. Naopak se sypou na obrazovku filmy, které dávají všechny televize a které jsou i na nejběžnějších satelitech všude, případně česká pozdní filmová tvorba, kterou dávaly komerční televize minulý týden. To je nadsázka, ale chci tím říct, že nevidím rozdíl.
Další kapitola jsou programy pro děti. Déčko. Z mého pohledu je to lacinější klon BBC CBeebies. Hodně mi chybí v dětských programech zaměření na angličtinu. Bez ní se neobejde v budoucnu vůbec nikdo, je to mezinárodní jazyk, novodobé esperanto. Na déčku bych čekal větší důraz na angličtinu na všech programech, neustálé procvičování, věci v originále s titulky pro starší děti. Třeba seriál „Všetečkovi“, který je vyloženě dělán pro výuku angličtiny pro nejmenší, je z mého pohledu předabovaný do jiného typu jazyka úplně o ničem. To je jen můj názor, mám zkušenost, že bez angličtiny je svět opravdu malinký a směšný. Kdo si jej nezvětší, ten se sám uvězní do velmi omezených mantinelů.
Ne každý je filmový fanda. Televize kromě pohádek a starých filmů ještě vysílá pořady typu „Stardance“ i sportovní přenosy. A hlavně zpravodajství. Bohužel jsem nikdy nepochopil, o co v televizi na přelomu milénia šlo, když se tam dělaly spacákové protesty a probíhal téměř revoluční boj o to, aby byla nezávislá a objektivní. Tak nějak tuším, že to by asi měla být podstata té veřejnoprávnosti, že tedy je zpravodajství vyvážené a jakýkoliv redaktor může přijít s jakýmkoliv názorem či myšlenkou a polemizovat o ní bez rizika, že bude ukřičen a odejit. Netuším, zda toto teoreticky funguje, ale reálně vidím v rámci zpravodajství na obrazovce jen ty správné a korektní postoje, kdy se každému extrémistovi a podezřelé osobě hned přiřadí nálepka, aby se divák lépe orientoval, kdo je tady komik a kdo autorita. Asi je to tak správné a je to ochrana demokracie. Koneckonců děje se to ve všech médiích v podstatě úplně stejně. To mne netrápí, ale netuším, proč mám za to platit, když stačí si přepnout kanál na komerční televizi a je to podle mne stejné. Ti novináři studovali přeci stejnou školu. Stejná pravidla. Mají stejné vzory. Předvádějí dle mne stejnou show.
Tedy veřejnoprávní televize mi z mého pohledu neposkytuje nic víc, než ostatní televize. Platit a sponzorovat má smysl něco, co má jedinečný obsah, který jinde není. Třeba se mýlím, ale já ho tam opravdu nevidím.
Pokud je to pro někoho přínos, měl by to platit on. Pokud stát pro komunikaci s občany potřebuje mít garantované médium, něco jako obecní rozhlas na vesnici, kde vyhlásí, co je dnes potřeba, pak to chápu. Ale tak, jako si neplatím hasiče, tak si ani nechci v budoucnu platit službu, že existuje „siréna“ ovládaná ze Strakovy akademie nebo odjinud. Určitě může vzniknout situace, kdy z nějakého důvodu komerční média pod nějakým tlakem, který si ale neumím představit, odmítnou šířit relevantní zpravodajství a vzkazy vlády směrem k lidu. V takovém případě, kdyby ještě navíc někdo vypnul internet, tak je nezbytné, aby existovalo něco, jako je ČT24, které zachytí každý a dozví se, co je potřeba dělat. Sice mi ta situace, že by nešel internet, ale terestrické TV vysílání fungovalo, přijde jako hodně fantazijní, ale budiž. V každém případě si myslím, že by to měl financovat ten, kdo to chce využívat a to je stát. A všechny hry na to, že jde o zábavu a službu divákům se samozřejmě dají hrát dál, ale ať si to platí jen ten, kdo chce. Na internetu za paywallem. A dobrovolně.
V celé této úvaze jde pouze o můj soukromý názor, vůbec nemusím mít pravdu, ale určitě nejsem sám, kdo si toto myslí. Podobné instituce by se měly dle mne přestat chovat jako samolibý úřad, který si dělá, co chce a měly by se zodpovídat těm, kdo je platí. Pokud se zodpovídají radám, komisím či poslancům a ne divákům, tak ať to platí stát. A divák ať má možnost volby. Umíte si snad představit, že by nějaká streamovací služba, ať již jakákoliv, byla od zítřka povinná a všichni ji museli platit, ať se dívají či ne? To je zjevný nesmysl. Tak na co si tu prosím hrajeme? Na tradici? Doba se změnila. Médií je neomezeně a kdokoliv si může vybrat. Z těch hlavních je v podstatě jedno, které si zapneme. Zřejmě existují nějaké kodexy novinářů a zpětná vazba, v prestižních médiích je u nás víceméně naprostá názorová shoda. Důvod, proč si platit médium s garantovanou pravdou, skutečně žádný nevidím.
Zdroje :
https://digital.rozhlas.cz/ceska-televize-musi-setrit-vypne-ct3-pro-seniory-a-pametniky-8757832
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/proc-by-mela-ceska-televize-zverejnit-platy-zamestnancu-pro-vlastni-preziti-91257
https://mobilenet.cz/clanky/koncesionarske-poplatky-se-asi-navysi-a-dotknou-mobilu-kolik-si-zaplatime-48843
https://echo24.cz/a/HAuSk/zpravy-domov-nikdo-nejednal-novy-zakon-nadrzuje-ct-rozhlas-stezuji-media
https://echo24.cz/a/HKgFX/zpravy-domov-nove-tv-poplatky-spadnuti-platit-ct-mobil-velikost-firmy
