Článek
Vize je v rámci osobního rozvoje poměrně skloňované slovo. Pokud třeba zavítáte na mužský kruh, setkání k tématu vize je minimálně jednou ročně, bývá jich ale i více. Kolem Silvestra a Nového roku jsou rovněž různé workshopy, kde si lidé ujasňují svoji vizi pro následující rok. Velmi populární jsou i různé nástěnky (tzv. „vision board“) s obrázky toho, co bychom v životě chtěli mít.
Já sám jsem svoji vizi také hodně řešil. V rámci Mužského výcviku jsem se účastnil hledání vize (tzv. „vision quest“). Se skupinou asi 40 mužů jsme se odebrali do lesa mimo civilizaci, kde jsme sdíleli, reflektovali, rozjímali. V určitý moment jsme se potom odebrali na 4 dny a 4 noci do lesa. Ten čas jsme strávili zcela sami, telefon zůstal vypnutý. Byli jsme celou dobu bez jídla, pouze s vodou, spacákem a plachtou, aby na nás nepršelo. Jmenuje se to hledání vize právě z toho důvodu, že smyslem tohoto odloučení je být jen sám se sebou bez jakéhokoliv rozptýlení, utřídit si myšlenky a najít svoji vizi.
Někdy mají lidé trochu nepřesné představy o tom, co vize vlastně je. Představují si to tak, že člověk by měl mít v životě nějaký velkolepý plán či obrovský projekt, který když máme, tak náš život bude naplněný smyslem a radostí. To samozřejmě tak být může, ale většinou to tak nebývá. Slovo „vize“ pochází z latiny a znamená to „vidění“. Když mluvíme o vizi, tak nejpřesnější je si to představovat jako nějaký obraz či myšlenku, kterou máme v hlavě. Vize nemusí být nic vznešeného či velkolepého, mohou to být i malé věci.
Pokud dostaneme nápad, že na zahradě postavíme vyvýšený záhon a naplní nás to radostí a vzrušením, pak máme vizi. Nosíme si obraz záhonu v naší hlavě, podle tohoto obrazu začínáme plánovat, organizovat, realizovat. Pokud nás jindy napadne, že si uděláme někam výlet a naplní nás to nadšením, je to také vize. Vize mohou být samozřejmě i velmi dlouhodobé, například vybudování prosperující firmy.
Nezáleží na tom, zda je vize malá či velká. To, na čem záleží je, že nás vyplní vzrušením, nadšením či radostí. Najednou máme důvod, proč vstát z postele. Pokud máme skutečně vzrušující vizi, pak nedočkavostí nemůžeme ani dospat. Vize nám dává elán do života, poskytuje nám spoustu životní energie. To je ten důvod, proč je vize pro náš život přínosná.
Někteří lidé se domnívají, že jako vize se počítá i to, když si například slíbí, že od Nového roku budou třikrát týdně cvičit. Jistě, to je samozřejmě také vize, ale pokud z představy, jak jsou zpocení v posilovně, jim naskakuje husí kůže, tak to není ta vize, kterou zde mám na mysli. Je to spíše něco jako předsevzetí, je to závazek. Určitě to pro ně může být prospěšné či žádoucí, ale pokud je myšlenka na cvičení nenaplňuje příjemnými pocity, tak budou postrádat potřebný elán či energii, aby svůj závazek zrealizovali. Bude to výhradně o vůli a disciplíně.
Pokud člověk nemá v nějaký moment svého života žádnou vizi, postrádá směřování. Tak nějak se plácá na místě, mohou mu chybět energizující pocity. I tahle období jsou důležitá. Život je ze své podstaty cyklický a je zcela přirozené, že období jasného směřování střídají období přešlapování na místě. Někdy se to děje i v rámci jednoho dne, kdy máme nějakou vzrušující vizi na dopoledne a odpoledne neděláme nic a máme pocit, že zahníváme.
Vize je nápad, který se nám objeví v hlavě. Nápady si nejde vynutit, je to dar shůry. Pokud je člověk v období, kdy žádné vzrušující nápady nemá, tak se prostě nic neděje. Není to tak, že když člověk nemá vizi, tak neexistuje. Na nedostatek dobrých nápadů se neumírá. Člověk může dál žít svůj život, dělat si svoje věci a ve volných chvílích třeba hledat, reflektovat. Může sám sebe pozorovat a sledovat, které myšlenky jsou pro něj energizující. To je důležité vodítko.
Ne všechny vize se daří zrealizovat. Někdy si prostě člověk vezme moc velké sousto a začne se ve svém projektu topit. To je poměrně běžné. Neznamená to konec světa, někdy je prostě potřeba zatnout zuby a dotáhnout věc silou vůle do konce a někdy je zase potřeba si přiznat, že to je skutečně nad naše síly a neinvestovat energii tam, kde to nemá smysl. Někdo má raději vize, které má sám plně pod kontrolou, někdo zase raději sdílí vize s ostatními lidmi. Člověk postupem času získá zkušenosti a naučí se investovat svoji energii do realizaci vizí, u kterých má důvěru, že je zvládne, byť to bude třeba těžké. Význam to má v tom, že úspěšně zrealizované vize nám přinášejí uspokojení. Čím větší výzva, tím větší následné uspokojení.
Každý člověk měl v životě mnoho vizí. Je to přirozená funkce naší psychiky. Jde jenom o to si to uvědomit. Pokud víme o vizích a o tom, jak fungují, tak s nimi můžeme začít vědomě pracovat. Můžeme je začít využívat k našemu prospěchu a sklízet plody, které přináší. Vize jsou přirozeným zdrojem životní energie, vzrušení, nadšení, radosti, uspokojení a dalších příjemných pocitů. Vize jsou požehnání, které vzniká uvnitř nás.
