Článek
Fentanyl lze definovat jako opioidní analgetikum, tedy prostředek, který slouží ke zmírnění bolesti u pacienta. Běžně se používá například u pacientů s rakovinou ale i při různých menších zákrocích. Je přibližně 100krát silnější než morfin při podstatně menším množství. Tato efektivnost je ale kompenzována podstatně kratší dobou působení. V České republice se vyrábí převážně v podobě náplastí, ale například v USA se běžně setkáte s prášky či tabletami.
Jeho výroba začala počátkem 60 let ve Spojených státech. Od té doby však urazil dlouhou cestu, a kromě farmaceutického využití se dostal i na ulice měst. Je totiž padesátkrát až stokrát silnější než heroin a k předávkování stačí pouze dávka o několika zrnkách. K jejímu rozšíření napomohla mimo jiné i pandemie Covidu-19. V důsledku přerušení dodávek více známých drog, se museli již závislí spokojit s méně známými alternativami. Situaci zhorčuje i to, že pašeráci mnohdy míchají fentanyl, ve špatně odměřených dávkách, do dražších drog, aby ušetřili za výrobu. Tímto se tato vysoce nebezpečná droga může dostat k nic netušícímu člověku a způsobit kolaps organismu. Jakmile se toto stane, je již pouze velmi malá šance na záchranu a tyto případy končí většinou smrtí.
Velký problém má USA
Mezi Američany ve věku od 18 do 45 je nejčastější příčinou úmrtí předávkování. V důsledku se jedná o 110 tisíc Američanů, kteří zemřou ročně na předávkování, z těchto otrav je až sedmdesát procent způsobeno právě fentanylem. Od roku 2013 se úmrtnost kvůli fentanylu začala rapidně zvyšovat a nevypadá to, že by měl tento trend v blízké době končit. Dochází tak k devastaci převážně mladé generace, která je tímto zasažena nejvíce.
V podcastu Checkpoint od Seznam zpráv o tomto fenoménu mluví odbornice a profesorka medicíny Judith Feinbergová z univerzity v Západní Virginii.
„Není to nijak zvlášť hustě osídlený stát, z 50 amerických států je Západní Virginie desátá nejméně osídlená. A přitom už přes dekádu vykazujeme nejvyšší počty úmrtí na předávkování v celých USA.“
Expertka tvrdí, že velký rozmach narkotik byl způsobem farmaceutickými společnostmi, které na konci devadesátých let začali lékařům napříč Spojenými státy tvrdit, že jejich léky na předpis – například OxyContin od Purdue Pharma; nejsou návykové.
„To byla šílená lež. Narkotika mohou být návyková! A ty firmy pak doslova nacpaly miliony prášků do Západní Virginie. Jedno malé město se třemi tisíci obyvateli dostalo během tří let 20 milionů pilulek. A tomu já říkám opioidová epidemie 21. století. Předtím jsme měli v některých částech USA problém s heroinem, ale tato epidemie? Tu odstartovaly léky na předpis,“ vysvětluje expertka ze Západní Virginie.
Ačkoliv si krize vyžádala statisíce životů, většina americké společnosti ji přehlíží. „Od 70. let je užívání drog vnímáno jako zločin. Jako osobní selhání – jako kdyby bylo možné nějak přenastavit vlastní mozek v momentě, kdy nadvládu nad ním mají drogy. Takže lidé, kteří se do drogové závislosti zapletou, čelí velké stigmatizaci. Nemyslím si, že by americká společnost chovala nějaký soucit nebo pochopení vůči lidem, kteří se závislostí bojují. A to i přesto, kolik lidí za jediný rok zemřelo – 100 tisíc obětí je opravdu hodně,“
Zdrojem je Čína a Mexiko
Šéfka americké Agentury pro potírání narkotik (DEA) Anne Milgramová uvedla, že Čína je aktuálně hlavním dodavatelem látek pro přípravu fentanylu. To se změnilo v roce 2019. Tehdy došlo v rámci protidrogové spolupráce k zařazení fentanylu, a jemu podobných látek, na čínský seznam přísně kontrolovaných substancí. Jak je tedy možné, že se krize pouze prohlubuje? Podle novějších informací od DEA je totiž nově většina fentanylu dovážena na americký trh z Mexika. Washington v dubnu minulého roku obvinil z obchodování lídry drogového kartelu Sinaloa, ten drogu vyrábí v tajných továrnách kartelu, ze zásob dovezených z Činy. Přičemž s distribucí nebezpečné látky spojuje další kartel Jalisco New Generation.
Odborníci, jako je například Felbab-Brown informuje, že i oblast organizovaného zločinu a drog je pro pekingskou vládu jedním z politických nástrojů, skrze něž se snaží prosazovat vlastní zájmy a cíle jako je například politická situace kolem Tchaj.wanu, Tibetu nebo Hongkongu. V mnoha ohledech totiž Čína organizovaný zločin řeší pouze v případech, kdy narušuje státní zájmy.
Zároveň podle Felbab-Brown čínská strana opakovaně zdůrazňuje, že Čína sama žádný problém s fentanylem nemá (Je důležité zdůraznit, že nelze přesně ověřit, zdali v tomto ohledu Čína pouze nemlží). Její předchozí ochota spolupracovat tak v očích Pekingu byla čirým altruismem ve snaze pomoci Američanům zvládnout jejich problém, který si způsobili sami. V jistém smyslu je tak fentanyl variací na někdejší problém s opiem v Číně, v níž se nyní naopak Čína stylizuje do role toho silnějšího. Politický rozměr americké fentanylové krize a role Číny v ní tedy odráží komplikované historické i současné vztahy mezi Čínou a obecněji Západem a celý problém dobře zapadá do současných narativů čínské vlády.
Hrozí podobná krize i v Česku?
Momentálně je v České republice „pouze“ několik málo desítek případů úmrtí v souvislosti s fentanylem. Určitě to ale neznamená, že by se toto číslo nemohlo zvětšit.
Již v roce 2011 o tomto informoval dosavadní národní protidrogový koordinátor, Jindřich Vobořil: „Ačkoli evidujeme výskyt fentanylu v České republice, nedá se o něm mluvit jako o nové droze. Fentanyl je znám mnoho let, jeho nebezpečnost je ovšem vysoká zejména pro mladé a nezkušené uživatele drog, kteří jsou vystaveni neznalosti účinků a riziku předávkování s následkem smrti. Přestože není fentanyl v komunitě závislých masově rozšířen, nejsme schopni odhadnout, jak reálné riziko bude v budoucnu představovat.“
Je nutné zůstat ostražitý, pro Evropu je krize ve Spojených státech předmětem velkého znepokojení. Tyto látky totiž tvořili přes 70% z odhadovaného počtu 1 600 záchytů nových syntetických opioidů, hlášených v roce 2016 na území České republiky.
Momentálně je nejlepším postupem investovat, mimo jiné, do preventivních opatření, které jsou dle lékařské komory již několik let podfinancované. Investice by měli jít do:
· Lepšího přístupu k léčbě závislostí a službám harm reduction.
· Zvýšení povědomí veřejnosti a osvěta o rizicích fentanylu,
· Lepší monitorování a regulace předepisovaných opioidů,
· Posílení úsilí o vymáhání práva s cílem narušit nezákonné dodavatelské řetězce,
· Služeb kontroly drog pro detekci fentanylu v jiných látkách,
· Rozšíření programů medikamentózní léčby (MAT).