Článek
Baloy Beach je příjemné ospalé letovisko poblíž hlavního střediska provincie Zambales Olongapa na Filipínách. Otevřel jsem svůj počítač a hned jsem uviděl zprávu, kterou jsem musel Jardovi přečíst.
„Pardubice jsou asi nejbohatším městem v České republice. Věřte, nevěřte, z nebe padaly tisícikoruny. Jako v pohádce! Poctivá nálezkyně je odevzdala bezradné policii. Částka sice zatím ještě není známa a policisté událost prošetřují. Jednalo-li se o happening, organizovaný někým, kdo neví co s penězi, nebo se stal zázrak, není známo.
Pokud se najde majitel, bude muset dokázat, kolik bankovek přesně bylo, v jakých hodnotách a kde je přesně poztrácel. Policie zatím nechce prozradit žádné detaily o nálezu. A pokud majitele bankovek nevypátrá, bankovky zůstanou uloženy v sejfu pardubického magistrátu. Jak dlouho, tiskový mluvčí radnice nespecifikoval.
Ztrátu peněz v centru města řeší pardubická policie zhruba šestkrát do roka. Nejčastěji je lidé zapomínají v bankomatech při výběru peněz. Neuvěřitelné!“
…
Jarda se rozesmál:
„Zažil jsem něco podobného na Hawaii.“
Jarda v tomto tropickém ráji žil řadu let.
„Šel jsem si ráno zaplavat na Waikiki.“ Jarda je, na rozdíl ode mě, ranní ptáče hodné obdivu. Někdy vstává ještě za tmy.
„Na tu slavnou Waikiki Beach?“
„Jó, bydlel jsem v Honolulu, asi deset minut volné chůze od ní. Přišel jsem na pláž, zrovínka svítalo. Už jsem se chtěl rozběhnout do příboje, když jsem si všiml něčeho neobvyklého: asi metr ode mě se ve vlnách houpala desetidolarovka! Americká! A metr od ní další a další. Nejen desetitidolarovky. Dvaceti, padesáti, ale i jedno, pětidolarovky, bylo tam i pár stovek. Neuvěřitelné! Zázrak! Pochopitelně jsem je tam nenechal! Dohromady to po usušení hodilo skoro osm set dolarů. Takovou jsem měl kliku. Do té doby jsem nikdy nic nevyhrál, nezdědil, spíš jsem o spoustu prašulí přišel. A teď tohle!!! Samozřejmě skončily tady.“
Jarda sklonil hlavu a s ústy od ucha k uchu si krouživým pohybem pohladil bříško.
plovoucí bar Baloy Beach
…
Četl jsem dál:
„Bankovky padající z nebe nejsou v Pardubicích žádnou výjimkou. Podobný případ se zde stal 3. srpna roku 2020, když sedmdesátiletá řidička překvapeně hleděla na bankovky padající přímo za jízdy na její automobil. Patřily tehdy majiteli, který se o ně poté, co je ztratil, ihned přihlásil. Jednalo se o částku sedm tisíc korun. Tehdy ztratil celou peněženku včetně všech důležitých dokladů. Majitel za poctivé jednání a radost z toho, že peněženku i s penězi opět našel, obdaroval ženu nemalým peněžním obnosem. Spokojeni tak byli oba.“
…
Ačkoliv si Jarda lehce stěžoval, že na výhry nemá moc štěstí, není to tak úplně pravda. Na kraji Barretta, kde žijeme, je bar Arizona. Aby majitel podpořil návštěvnost, jednou za čas je v baru loterie, nebo, chcete-li, jakási tombola o peníze. Akce je závislá na částce, která se za nějakou dobu, která není limitována, od hostů vybere. Obvykle to bývá čtvrt až půl roku, během něhož ke každému drinku konzument dostává lísteček. Ano, jako do tomboly na venkovském candrbálu. Tentýž princip se praktikuje i během akce samotné, nehledě na to, kolik za časovou periodu, kdy je akce vyhlášena, návštěvník nasbírá.
…
Onehdy v této akci Jarda vyhrál! Na lístek, který oproti svému tvrzení, že nemá štěstí ve hře, dostal k drinku půl hodiny před slosováním. A částka? 56.000,- Pesos. V přepočtu je to jen pouhý tisíc USD a nějaké drobné, ale peněz, jak se říká, není nikdy dost, že? Na filipínské poměry je to asi půlroční plat běžného místního pracovníka. Ale i pro starousedlého Evropana Jardu z budějcké kotliny byla částka potěšující. Ještě aby ne! Pokud se štěstí unaví…
Zdroj:
