Článek
Za totality vznikaly ty nejlepší vtipy na téma policajt, soudruh, strana a prezident. Za protektorátu to bylo podobné. A za Franze Josefa bujely fórky po všech vlastech rakousko-uherských. Proč? Bylo to zakázané!
Za vlády hyperkorektnosti si to sice zakazujeme sami, ale tím víc je nekorektní humor žádán a vyhledáván. Ba dokonce rozvíjí inteligenci. Víte, jak obtížné je sestavit nekorektní vtip tak, aby hlídací algoritmus na sociálních sítích nepoznal, že tam „nepatří“?
Jako pisálek blogu se s tímto „omezením osobní svobody“, pardon, hyperkorektností, setkávám velmi často. Je velmi zábavné klouzat na hraně, která se neustále posouvá sem a tam, jak kdosi nastavuje nová a nová pravidla, co je korektní a co ne.
Máme svobodu a můžeme mluvit o všem. Důležité je ale jak. A to dává obrovskou možnost realizace vtipálkům, jako jsem já. A vlastně všem obyvatelům české kotliny. Náš národní sport jsou vtipy. Zejména ty nekorektní.
Nedávno jsem se musel zabývat v rámci rodičovské výchovy i černým humorem mladšího syna. Referát z dějepisu na téma otrokářství. Třaskavá kombinace pro puberťáka. Syn měl zpracovat látku ve skupině a myslím, že se chlapci bavili velmi nekorektně. A tedy královsky.
Nebudu podrobně komentovat vyhledávání podkladů pro referát. Já bych před lety šel do knihovny, oni sedli k počítači a měli informace během okamžiku. Zaměřím se na jejich přípravu prezentace ve škole.
Neznám podrobnosti a učitelský sbor si nestěžoval ani nepodal trestní oznámení za pošlapání názoru, víry a přesvědčení. Či jak se to dnes nazývá. Budu vycházet z útržků vyprávění syna a jeho zcela nekorektních dotazů.
„Tati, a jaký je rozdíl mezi prodejem a výprodejem otroků?“ začal zlehka. Zrovna jsem pomáhal pětileté dceři oblékat Kenovi šortky, a tak jsem bezmyšlenkovitě odpověděl: „Dost podstatný. Lidé se prodávali jako zboží. Proto prodej. Výprodej je nesmysl. Pleteš si pojmy. Proč se ptáš?“
Humorníček
„Víš, měli jsme přípravu na prezentaci a pořád to matlám,“ odpověděl otráveně. Jenže podle výrazu chtěl použít termín, který by algoritmus okamžitě zablokoval.
Máme doma takovou úmluvu: „Přiznej průšvih rovnou a já nebudu naštvaný. Zatloukej a bude tóčo.“ Syn to tedy vybalil: „Při přípravě ve skupině jsem si pletl ‚prodej‘ a ‚výprodej‘.“ V duchu jsem si pomyslel, že to není zas takový malér. Dokonce ani na dnešní „citlivou“ dobu, a povídám: „V pohodě. Hlavně že už znáš rozdíl a snad tě nikdo z učitelů neslyšel.“
Pak mě dorazil: „No, asi mě slyšel učitel. Víš, jak jsme řešili ten výprodej? Mně naskočil Black Friday a řekl jsem to nahlas.“
No, mám syna vtipálka. Těžce nekorektního. Ale co si budeme povídat – až budou v obchodech slevy, na tuhle hlášku si vzpomenete. Já tedy rozhodně.
