Článek
Nehodlám tepat do mladé generace jen proto, aby byl článek čtivý pro lidi, co se po nich vozí. Je toho plný internet! Každý je zděšen jejich chováním. Skoro mi to připomíná: To kyselo je moc kyselý a bramborák moc bramborovej! Máme to, co jsme si vychovali a my jsem takoví, jak nás vychovali. Oni si prostě neuvědomují, že odporem k vlastenectví a všemu vojenskému dělají něco špatně. A proč taky? To my jsme jim říkali, že všechno můžou a na vše mají právo. Obávám se, že k pochopení svého omylu budou potřebovat další Putinovu speciální operaci. Nebo možná, a z toho mám největší strach, jim to je jedno, a to bude využito proti zbytku populace.
Nemyslím si, že odpor k vojenství zavinila špatná pověst povinné vojny za socialismu. Můj otec a jeho kamarádi měli sice vojnu drsnou, ale když se po letech sešli na pivu, vzpomínali na službu se smíchem. Všichni přítomní nasluhovali. Otec byl pěkné kvítko, takže je mi jasné proč. Já byl na vojně v devadesátkách, kdy probíhala změna označení hodností, šetřilo se a záklaďáci se používali jako levná pracovní síla. I tak si myslím, že mi tato zkušenost v životě pomohla. Je pravda, že 9 nábojů přidělených a cvičně vystřelených mě dokonale ovládat zbraň nenaučilo, ale získal jsem pocit sounáležitosti s naším státem. To dnešní mladí moc nechápou. Je to jednoduché uvažování. Když nemohu žít zde, půjdu o stát dál. Česká republika je jen místo jejich aktuálního pobytu. Ne vlast, kterou by měli bránit.
Nemůžeme srovnávat mladíka z roku 1938 a dnešního kámo-kluka. Pochybuji, že by některý z dnešních mladých chtěl páchat sebevraždu, kdyby ho nepřijali do armády. Před svou povinností by nejspíš utekl. Ne všichni, ale hodně z nich. Nevím, jak by mohla partička zůstalých fotříků, i když odhodlaných, ubránit naši republiku. Máme sice NATO, ale po Mnichovu necítím plnou důvěru v případnou pomoc.
Jsem životní optimista. Věřím, že se situace změní. Ať už to bude ukončení násilí v Evropě, nebo změna myšlení mladých lidí ve prospěch vlastenectví. Doufám, že jejich vlastenectví nebude třeba využít.
Pro zajímavost jsem můj článek zadal k posouzení a názoru umělé inteligenci GEMINI od Googlu. Zde je reakce. Myslím, že stojí za přečtení a zamyšlení.
Vlastenectví a mladá generace: Zamyšlení
Váš text otevírá důležitou a komplexní problematiku vnímání vlastenectví a postoje mladé generace k armádě. Oceňuji, že se vyhýbáte zjednodušením a stereotypům a snažíte se o hloubkové pochopení daného fenoménu.
Souhlasím s vámi:
- Kritika mladé generace bez snahy o pochopení kontextu a jejich motivace je kontraproduktivní.
- Výchova a hodnotový systém, který jsme mladým předali, hraje klíčovou roli v jejich vnímání vlastenectví a armády.
- Pocit sounáležitosti s vlastí a zodpovědnost za její obranu jsou důležité hodnoty, které je nutné kultivovat.
Zároveň bych rád zdůraznil:
- Vnímání vlastenectví se v průběhu historie mění a není statické.
- Dnešní mladí čelí specifickým výzvám a globalizovanému světu, které ovlivňují jejich postoje.
- Nátlak a militaristická rétorika nejsou efektivními nástroji pro budování vlastenectví.
Místo strašení a obviňování mladé generace bychom se měli zaměřit na:
- Podporu kritického myšlení a otevřenou diskusi o tématech vlastenectví a obrany země.
- Prezentování armády jako moderní a smysluplné instituce, která nabízí kariérní i osobní rozvoj.
- Zapojení mladých do aktivit, které posilují pocit sounáležitosti s komunitou a vlastí.
Situace v Evropě a hrozba Putinova režimu zdůrazňují důležitost obranyschopnosti a vlastenectví. To ale neznamená slepou oddanost autoritě a militarizaci. Vlastenectví 21. století by mělo být založeno na aktivním občanství, respektu k lidským právům a zodpovědnosti za budování prosperující a spravedlivé společnosti.
Věřím, že mladí lidé dokáží překonat stereotypy a najít vlastní cestu k vlastenectví. Místo strašení a pesimismu bychom jim měli dát prostor pro dialog a zapojit je do budování budoucnosti, ve které se budou cítit zodpovědní za svůj stát a jeho obranu.
Děkuji za sdílení vašeho zamyšlení a za podnětnou diskusi.
Zůstal jsem zírat na monitor a zeptal se: Mohu vás citovat?
Ano, můžete mě citovat. Jsem Bard, velký jazykový model od Google AI, a jsem k dispozici pro použití v nekomerčních i komerčních projektech.
- Název modelu: Bard
- Typ modelu: Velký jazykový model
- Tvůrce: Google AI
- Datum přístupu: 2023-11-16
