Článek
Taky se ptáte jak je to s humánnosti vůči nemocným ptákům?
Lidský pokrok v poznání za pár posledních staletí uběhl pěkných pár kilometrů a dnes bere hrobníkovi z lopaty lidí, kteří by před pár lety na ni bohužel zůstali. Podobné je to i s našimi chlupatými či opěrnými přáteli. I těm dovede lékař podat pomocnou ruku a vytrhnout ten choroby ze života. Pokud se to přeci nepovede jsme schopni postavit i mramorový hrobeček jako svému nejlepšímu priteli.
Jen pořád nedovedu pochopit proč když máme jako lidé takové znalost o životě a jeho nemocech proč když jedna slepice prskne a zakasle hned jich vezeme do kafilérie 10000.. a to nás klidu možno ani nechtějí dzi při životě svými vajíčky, masem, peřím. Že by snad jen kvůli tomu že nejsou součástí našeho nejbližšího domova?
Myslím, že humanita se právě nejvíce projevuje ve vztahu a v úctě ke všemu živému díky čemuž jsme zde i my…
