Článek
Stačilo v kontextu s Nohavicou zmínit Hutku jen dvakrát mezi řečí (jednou ilustrativně ocitovat jeho písničku, která se ani Nohavici netýká, jednou porovnat Hutkovo „ručení za vlastní tvorbu exilem“ se způsobem „ne-ručení“ za vlastní písně Jaromírem Nohavicou.
To, že se někomu nelíbí Hutkovy písničky, je zcela jeho věc a rozhodně mu je nehodlám vnucovat. Ostatně, tvorba Jaroslava Hutky je odjakživa nevyrovnaná, a v posledních letech obzvlášť. Nejlepší je - alespoň podle mého vkusu - ve svých zpracováních moravských lidových balad, se kterými začal už v sedmdesátých letech a stihl je vydat ještě před emigrací na dvou albech Stůj, břízo zelená (1975) a Vandrovali hudci (1976). V nich byl zcela unikátní - bůh ví, kde by bez jeho prošlápnutí cesty byli všichni ti Redlové a Čechomory…
Je zcela jisté, že v autorské tvorbě je Jaromír Nohavica někde úplně jinde. Jeho jazyk je vrstevnatější, metaforičtější, více básnický. Byť ne vždy se za krásnými slovy skrývá silný obsah. Ale i hudební doprovody má Nohavica bezesporu vymyšleny sofistikovaněji, byť se v jeho písních jedná o stejných pár akordů jako v Hutkových (což vůbec není na závadu, kvalita hudby se počtem akordů neměří).
Jak to bylo s emigrací
Jedna věc je ale samotná tvorba, izolovaná od osobnosti autora, a jiná věc kontext, ve kterém vznikla. Už v minulém článku bylo řečeno, že na rozdíl například od romanopisců, malířů nebo filmových režisérů, kde můžeme hravě oddělit tvůrcovu osobnost od jeho díla, nemůžeme v případě písničkářů, a to zejména protestních, nezohlednit jejich osobní a občanské postoje při přemýšlení o jejich díle.
A tak zatímco Jaromír Nohavica po tlacích Státní bezpečnosti rezignoval a stal se udavačem, Jaroslav Hutka si po nikoli menším nátlaku sbalil v roce 1978 batoh a emigroval. O tom, že se mu moc nechtělo, svědčí bezpochyby to, že už 25. listopadu 1989 byl na ruzyňském letišti a téhož dne zpíval na masové demonstraci na Letné pro bezmála milion posluchačů.
Někteří diskutéři pod minulým článkem naznačují, že Hutka snad musel mít nějakou dohodu s režimem, když jej „pustil“ do exilu, a v podstatě hovoří o nějakých čachrech či smlouvách, které Hutka musel s estébáky mít, aby jej vůbec do Holandska pustili. Taková podezření svědčí o zásadní neznalosti historie normalizačního Československa.
Je zapotřebí připomenout, že v roce 1978 rozjela Státní bezpečnost tzv. Akci Asanace. Tu nařídil tehdejší ministr vnitra Jaromír Obzina, aby se zdejší režim zbavil těch nejnebezpečnějších nepřátel. Šlo o to je vynuceně dostat různými způsoby do zahraničního exilu. Tedy - Hutka nemusel s komunisty smlouvat, aby se mohl vystěhovat, ale naopak zhruba rok tlaku na vycestování vzdoroval.
Soustavné výslechy, domovní prohlídky, fyzické i psychické násilí, zakázané koncerty (po podpisu Charty 77, kde byl mezi prvními signatáři, už si veřejně takříkajíc „ani neškrtl“), to všechno byly metody, kterými se Státní bezpečnost snažila Hutku i další nepřátele totality vystrnadit. Označit takový odchod za „zbabělost“, čehož se dopustil jeden z diskutérů pod nohavicovskou úvahou, skutečně zavání drzostí.
Jaroslav Hutka nebyl v rámci Asanace, která trvala až do roku 1984, zdaleka sám. Z hlavních osobností, které se estébákům podařilo ze země do zahraničí dostat, to byli například kněz a písničkář Svatopluk Karásek, spisovatel a dnešní rabín Karol Sidon, herec Pavel Landovský nebo písničkář, malíř a spisovatel Vlastimil Třešňák.
Bylo řečeno, že protestní písničkář za svoji tvorbu ručí svým životem a postoji. Dáme-li si vedle sebe životní příběhy Jaromíra Nohavici a Jaroslava Hutky (a to nejen předrevoluční, ale i - a možná zejména - po roce 1990), je zcela evidentní, koho lze jako tvůrce písní, komentujících společenské dění, brát vážně, a kdo svůj talent rozmělnil skrze svoji vlastní popmuzikální karikaturu.
https://www.nohavica.cz/
https://www.hutka.cz/new/html/bbc.html
https://www.moderni-dejiny.cz/clanek/akce-zpevak/
https://www.novinky.cz/clanek/domaci-postizene-akci-stb-asanace-chce-vlada-jednorazove-odskodnit-40485003
https://cs.wikipedia.org/wiki/Akce_Asanace
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jaroslav_Hutka
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jarom%C3%ADr_Nohavica
