Článek
Ačkoliv většina národa znala Karla Zicha pod přezdívkou „český Elvis Presley“, kterou si vysloužil díky svému sametovému barytonu a lásce k rokenrolu, v jeho nitru se skrýval hluboce vzdělaný intelektuál s titulem doktora filozofie. Tento titul, známý jako „malý doktorát“ (PhDr.), získal na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde vystudoval estetiku a sociologii.
Mezi českými zpěváky populární hudby šlo o skutečný unikát. Zatímco někteří jeho kolegové disponovali tituly inženýrskými (jako například Petr Kotvald či Michal Prokop), právnickým jako Janek Ledecký nebo titulem inženýra architekta, který nosil Pavel Bobek, doktorát z humanitních věd byl v hlavním proudu popu vzácností.
Podobnou akademickou dráhou se mohl pochlubit snad jen Jiří Tichota, zakladatel Spirituál kvintetu, který je rovněž doktorem filozofie v oboru muzikologie, nebo písničkář Jan Vodňanský. Oba však celý život stáli zcela mimo střední proud populární hudby a s kariérou Karla Zicha nelze jejich dráhy srovnávat. Karel Zich se nicméně svým titulem nikdy nechlubil, natož aby si je nechával tisknout na jakékoli materiály, protože dobře věděl, že v showbyznysu se na akademické hodnosti nehraje.
Tento hluboký vztah ke vzdělání a kultuře nebyl náhodný, ale vyplýval z mimořádného rodinného zázemí. Karel Zich se narodil do dynastie, která po generace formovala českou vědu a umění. Jeho otec, Otakar Zich mladší, byl světově uznávaným vědcem v oborech matematické logiky a kybernetiky a na Karlově univerzitě dokonce založil první samostatnou katedru logiky.
Otec byl ale také nadšeným hudebníkem a u Zichů doma se běžně scházela tehdejší hudební elita, včetně dirigenta Rafaela Kubelíka. Ještě dál do historie sahá odkaz Karlova dědečka, Otakara Zicha staršího. Ten byl jedním z pilířů moderní české estetiky a zároveň úspěšným hudebním skladatelem, jehož opery se hrály na předních scénách. V rodině se zkrátka očekávalo, že každý bude buď vynikat v myšlení, nebo ovládat hudební nástroj. Ostatně i druhý zpěvákův dědeček, Karel Moravec, byl slavným violistou a členem světoznámého Ševčíkova-Lhotského kvarteta.
Neméně zajímavým rozměrem Zichovy biografie je také jeho spřízněnost se starým českým šlechtickým rodem Bořek-Dohalských z Dohalic. Toto spojení vzniklo skrze zpěvákovu sestru, Marii Zichovou, která se provdala za Václava Bořek-Dohalského. Marie je sama o sobě významnou osobností – jako profesorka fonetiky na Univerzitě Karlově a držitelka francouzského Řádu akademických palem pokračovala v rodinné tradici špičkové vědy. Skrze její manželství se rodina Zichových propojila s rodem, jehož kořeny sahají až do 14. století a který se zapsal do českých dějin hrdinným odporem proti nacismu.
Tři bratři Bořek-Dohalští, František, Antonín a Zdeněk, aktivně bojovali v odboji a za svou statečnost zaplatili krutou daň – Antonín zemřel v Osvětimi a Zdeněk byl popraven v Terezíně krátce před koncem války. Tato rodová linie přinesla do života Karla Zicha hodnoty jako čest a morální integritu.
Všechny tyto vlivy se v Karlu Zichovi slévaly do jeho hudební kariéry. Nebyl to jen interpret líbivých melodií, ale muzikant s analytickým přístupem a obrovským citem pro formu. Začínal ve Spirituál kvintetu, kde mohl naplno uplatnit svůj smysl pro harmonii a polyfonii při interpretaci spirituálů a renesančních písní. Na velmi vysoké úrovni také celý život hrál na dvanáctistrunnou kytaru.
Když se později vydal na sólovou dráhu, přinesl do českého popu technicky nejdokonalejší zpěv své generace. Jeho repertoár byl neuvěřitelně široký – od náročných skladeb na pomezí folku a jazzu až po megahity jako Máš chuť majoránky či Paráda. Přestože ho nálepka českého Elvise občas trápila, protože zastiňovala jeho vlastní autorskou tvorbu, dokázal Presleyho písně interpretovat s velkou věrností a zároveň noblesou.
Karel Zich byl mužem mnoha talentů, který dokázal propojit svět akademických poslucháren s vyprodanými koncertními sály. Jeho životní jízda byla rychlá a intenzivní. Osudným se mu stalo potápění u břehů Korsiky v roce 2004, kde ho zradilo srdce právě ve chvíli, kdy si užíval svůj další velký koníček.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Zich
https://www.karelzich.cz/
https://slovnik.ceskyhudebnislovnik.cz/component/mdictionary/?task=record.record_detail&id=1000479
https://www.reflex.cz/clanek/causy/73846/karel-zich.html
https://cs.wikipedia.org/wiki/Otakar_Zich_(logik)
https://cs.wikipedia.org/wiki/Otakar_Zich
https://cs.wikipedia.org/wiki/Marie_Dohalsk%C3%A1
https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil-osobnosti&load=38489
https://slovnik.ceskyhudebnislovnik.cz/index.php?option=com_mdictionary&task=record.record_detail&id=2559
https://langhans.cz/archive/personality/767
