Článek
Ačkoliv většina národa znala Karla Zicha pod přezdívkou „český Elvis Presley“, kterou si vysloužil díky svému sametovému barytonu a lásce k rokenrolu, v jeho nitru se skrýval hluboce vzdělaný intelektuál s titulem doktora filozofie. Tento titul, známý jako „malý doktorát“ (PhDr.), získal na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde vystudoval estetiku a sociologii.
Mezi českými zpěváky populární hudby šlo o skutečný unikát. Zatímco někteří jeho kolegové disponovali tituly inženýrskými (jako například Petr Kotvald či Michal Prokop), právnickým jako Janek Ledecký nebo titulem inženýra architekta, který nosil Pavel Bobek, doktorát z humanitních věd byl v hlavním proudu popu vzácností.
Podobnou akademickou dráhou se mohl pochlubit snad jen Jiří Tichota, zakladatel Spirituál kvintetu, který je rovněž doktorem filozofie, a to v oboru muzikologie, nebo písničkář Jan Vodňanský. Oba však celý život stáli zcela mimo střední proud populární hudby a s kariérou Karla Zicha nelze jejich dráhy srovnávat. Karel Zich se nicméně svým titulem nikdy nechlubil, natož aby si je nechával tisknout na jakékoli materiály, protože dobře věděl, že v showbyznysu se na akademické hodnosti nehraje.
Tento hluboký vztah ke vzdělání a kultuře nebyl náhodný, ale vyplýval z mimořádného rodinného zázemí. Karel Zich se narodil do dynastie, která po generace spoluformovala českou vědu a umění. Jeho otec, Otakar Zich mladší, byl světově uznávaným vědcem v oborech matematické logiky a kybernetiky a na Karlově univerzitě dokonce založil první samostatnou katedru logiky.
Otec byl ale také nadšeným hudebníkem a u Zichů doma se běžně scházela tehdejší hudební elita, včetně dirigenta Rafaela Kubelíka. Ještě dál do historie sahá odkaz Karlova dědečka, Otakara Zicha staršího. Ten byl jedním z pilířů moderní české estetiky a zároveň úspěšným hudebním skladatelem, jehož opery se hrály na předních scénách. V rodině se zkrátka očekávalo, že každý bude buď vynikat v myšlení, nebo ovládat hudební nástroj. Ostatně i druhý zpěvákův dědeček, Karel Moravec, byl slavným violistou a členem světoznámého Ševčíkova-Lhotského kvarteta.
Neméně zajímavým rozměrem Zichovy biografie je také jeho spřízněnost se starým českým šlechtickým rodem Bořek-Dohalských z Dohalic. Toto spojení vzniklo skrze zpěvákovu sestru, Marii Zichovou, která se provdala za Václava Bořek-Dohalského. Marie je sama o sobě významnou osobností – jako profesorka fonetiky na Univerzitě Karlově a držitelka francouzského Řádu akademických palem pokračovala v rodinné tradici špičkové vědy. Skrze její manželství se rodina Zichových propojila s rodem, jehož kořeny sahají až do 14. století a který se zapsal do českých dějin hrdinným odporem proti nacismu.
Tři bratři Bořek-Dohalští, František, Antonín a Zdeněk, aktivně bojovali v odboji a za svou statečnost zaplatili krutou daň – Antonín zemřel v Osvětimi a Zdeněk byl popraven v Terezíně krátce před koncem války. Tato rodová linie přinesla do života Karla Zicha hodnoty jako čest a morální integritu.
Všechny tyto vlivy se v Karlu Zichovi slévaly do jeho hudební kariéry. Nebyl to jen interpret líbivých melodií, ale muzikant s analytickým přístupem a obrovským citem pro formu. Začínal ve Spirituál kvintetu, kde mohl naplno uplatnit svůj smysl pro harmonii a polyfonii při interpretaci spirituálů a renesančních písní. Na velmi vysoké úrovni také celý život hrál na dvanáctistrunnou kytaru.
Když se později vydal na sólovou dráhu, přinesl do českého popu jeden z technicky nejdokonalejších přístupů ke zpěvu ve své generaci. Jeho repertoár byl neuvěřitelně široký – od náročných skladeb na pomezí folku a jazzu až po megahity jako Máš chuť majoránky či Paráda. Přestože ho nálepka českého Elvise občas trápila, protože zastiňovala jeho vlastní autorskou tvorbu, dokázal Presleyho písně interpretovat s velkou věrností a zároveň noblesou.
Karel Zich byl mužem mnoha talentů, který dokázal propojit svět akademických poslucháren s vyprodanými koncertními sály. Jeho životní jízda byla rychlá a intenzivní. Osudným se mu stalo potápění u břehů Korsiky v roce 2004, kde ho zradilo srdce právě ve chvíli, kdy si užíval svůj další velký koníček.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Zich
https://www.karelzich.cz/
https://slovnik.ceskyhudebnislovnik.cz/component/mdictionary/?task=record.record_detail&id=1000479
https://www.reflex.cz/clanek/causy/73846/karel-zich.html
https://cs.wikipedia.org/wiki/Otakar_Zich_(logik)
https://cs.wikipedia.org/wiki/Otakar_Zich
https://cs.wikipedia.org/wiki/Marie_Dohalsk%C3%A1
https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil-osobnosti&load=38489
https://slovnik.ceskyhudebnislovnik.cz/index.php?option=com_mdictionary&task=record.record_detail&id=2559
https://langhans.cz/archive/personality/767
