Článek
Kořeny písničky přitom vůbec nesahají k Vánocům. Autorem slavného nápěvu je americký skladatel a varhaník James Lord Pierpont, dobrodruh, jenž v mládí utekl na moře, zkusil štěstí při zlaté horečce a za občanské války sloužil v armádě Konfederace. Píseň vyšla poprvé tiskem v Bostonu v září 1857 pod názvem The One Horse Open Sleigh, tedy Otevřené saně tažené jedním koněm.
Pierpont ji složil jako svěží společenskou skladbu pro oslavy Dne díkůvzdání a zimní projížďky v koňských spřeženích. Původní text neměl vánoční charakter, vyprávěl o bujaré jízdě zasněženou krajinou, dvoření se dívkám, předjíždění sousedů a převrácení saní do závěje.
O přesné místo a datum vzniku písničky dodnes vedou spor dvě americká města. Jednou verzí je Medford ve státě Massachusetts, kde prý Pierpont píseň napsal roku 1850 v tamní Simpsonově taverně u jediného klavíru v okolí, inspirován místními závody na sněhu. Druhý verze poukazuje na Savannah v Georgii, kde autor působil jako varhaník tamního unitářského sboru a píseň údajně představil před její registrací v roce 1857.
V roce 1859 skladatel dílko každopádně přeregistroval pod názvem Jingle Bells. Píseň se brzy stala nejpopulárnější vánoční písní v Americe, jak v kontextu lidového zpívání při oslavách, tak při oficiálním nahrávání. Rané snímky byly pořízeny už pro Edisonův fonograf. A slavné jsou swingové verze ze 30. a 40. let v podání orchestrů Bennyho Goodmana, Glenna Millera nebo zpěváků Binga Crosbyho a Franka Sinatry.
Píseň drží i prvenství jako první hudba vysílaná z oběžné dráhy na Zemi. Dne 16. prosince 1965 ji astronauti Walter Schirra a Thomas Stafford na palubě lodi Gemini 6 zahráli na propašovanou harmoniku a rolničky poté, co žertem nahlásili neidentifikovatelný pilotovaný objekt.
V češtině se písnička objevila v poválečném období. První nahrávka vznikla 7. října 1949 v pražském studiu Domovina pod vedením kapelníka Karla Vlacha. Český text napsal swingový pianista Jiří Traxler a pěveckého partu se ujal barytonista Rudolf Cortés spolu s dívčím kvartetem Allanovy sestry. Bigbandové aranžmá Miloslava Ducháče se inspirovalo zvukem orchestru Glenna Millera. Píseň vyšla na šelakové desce Supraphonu, kde na druhé straně vyšly Bílé Vánoce v podání Jiřiny Salačové.
Natáčení probíhalo v napjaté atmosféře po únoru 1948, kdy se jazz a swing ocitly pod ideologickým tlakem nového režimu. Sám Jiří Traxler se kvůli perzekuci rozhodl ještě koncem roku 1949 emigrovat do Kanady, načež bylo jeho jméno na dlouhá léta vymazáno z gramofonových etiket i rozhlasu. Traxlerův text popisoval dospělou romantiku zimní jízdy a píseň se tehdy nestala masově zpívanou vánoční písní.
Zásadní obrat nastal v roce 1964, kdy se Karel Vlach ke skladbě vrátil s novým zaměřením spíše pro rodiny a děti. O text požádal autora a moderátora Vladimíra Dvořáka. Vznikla nahrávka v aranžmá Miloslava Ducháče, kde Vlachův orchestr doprovodil Malý dětský sbor řízený sbormistrem Josefem Mikešem. Titul vyšel na singlu Supraphonu společně s písní Zimní den od Josefa Zímy.
Dvořák musel obsah písně nejen zcela zesvětštit, ale také například v souladu s dobovými požadavky položit otázku, zda dal rolničkám hlas maličký Kašpárek nebo děda Mráz. Režim se totiž od padesátých let pokoušel nahradit Ježíška sovětským dědou Mrázem, což roku 1952 prosazoval ve svém slavném projevu předseda vlády Antonín Zápotocký.
Píseň se natrvalo stala součástí rozhlasového vánočního vysílání a v mnoha českých domácnostech natolik zdomácněla, že ji generace dětí přijaly za původní koledu. Úspěch stvrdila řada interpretů, kteří Dvořákův text převzali, včetně Karla Gotta, Hany Zagorové, Heleny Vondráčkové, Karla Černocha a Lucie Bílé.
Další články o českých verzích zahraničních hitů (výběr):
Měsíční řeka. Karel Gott sice na okně s kytarou neseděl, ale měl jeden ze svých prvních velkých hitů
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/Jingle_Bells
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jingle_Bells
https://en.wikipedia.org/wiki/James_Lord_Pierpont
https://www.bu.edu/articles/2016/jingle-bells-history/
https://www.snopes.com/fact-check/jingle-bells-thanksgiving-carol/
https://www.blesk.cz/rolnicky-text-koledy
https://www.poutnik-jan.cz/lidova-zboznost–c/rolnicky-trikrat/vznik-a-zmeny-pisnicky-o-rolnickach/





