Článek
Dne 3. února 1959 zasáhla svět populární hudby tragédie, jež se do dějin zapsala jako den, kdy zemřela hudba. V husté sněhové bouři se v kukuřičném poli nedaleko městečka Clear Lake v americkém státě Iowa zřítilo malé čtyřmístné letadlo. Neštěstí nepřežil mladý pilot Roger Peterson ani trojice talentovaných hudebníků, kteří stáli na prahu zářivé dráhy: Buddy Holly, Ritchie Valens a Jiles Perry Richardson vystupující pod jménem The Big Bopper.
Zpráva hluboce zasáhla tehdy třináctiletého Dona McLeana, chlapce z New Rochelle ve státě New York, který si v té době přivydělával ranním roznášením novin. Titulek na první straně oznamující smrt jeho rokenrolových vzorů v něm zanechal stopu, kterou v sobě nosil dvanáct let, než v roce 1971 složil a nahrál rozsáhlou skladbu American Pie.
Více než osmiminutová balada však nebyla pouhou vzpomínkou na tři zesnulé kamarády a kolegy. McLean v ní vytvořil mnohovrstevnatou výpověď o proměnách celé americké společnosti. Bezstarostnost padesátých let v písni vystřídala deziluze šedesátých a sedmdesátých let, plná politických atentátů, sociálních otřesů, pouličních bouří a vietnamské války.
McLean do textu vložil řadu poetických šifer: král symbolizoval Elvise Presleyho, šašek v kabátě vypůjčeném od Jamese Deana představoval Boba Dylana a jeho ústraní po havárii na motorce a seržanti odkazovali na slavné album kapely The Beatles. V textu se zrcadlí také tragický festival v Altamontu či odchod zpěvačky Janis Joplin.
Samotný název spojil soutěž krásy Miss America s jablečným koláčem jako symboly poklidného tradičního života, který byl nenávratně pryč. Vzhledem k neobvyklé délce musela být nahrávka na vinylovém singlu rozdělena na dvě části. Přesto se na počátku roku 1972 udržela čtyři týdny na prvním místě amerického žebříčku Billboard a stala se historicky nejdelší písní, která kdy této mety dosáhla.
V Československu se píseň objevila na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let zásluhou zpěváka Pavla Bobka. Ten našel ideálního spolupracovníka v Michaelu Žantovském. V té době mladý psycholog, literát a překladatel sdílel s Bobkem vášeň pro moderní americkou písničkovou tvorbu.
Právě Žantovský posouval zpěváka od konzervativního rokenrolu a country k náročnějším autorům, jako byli Bob Dylan, Bruce Springsteen či právě Don McLean. Přenést americké reálie o koláčích, whisky a vyschlých hrázích do češtiny nebylo v písni American Pie možné, a proto Žantovský McLeanovu předlohu přetvořil v samostatný generační manifest o rokenrolu nazvaný Píseň pro prázdný sál.
Český text sleduje osudy mladíků, jimž bylo osmnáct let a věřili v rokenrol jako v jedinou životní jistotu a vzor. Přes různé peripetie přichází jejich ztráta iluzí, kdy se někdejší idoly vytrácejí a kamarádi odcházejí. Příběh ale nekončí negativně: do opuštěného divadla vstupuje stárnoucí interpret, hraje pro prázdný sál a zjišťuje, že samotná cesta je lepší než cíl a rokenrol představuje větší hodnotu než pomíjivá sláva. I přes absentující reálie je píseň jasnou poklonou americké hudbě.
Nahrávání proběhlo v letech 1980 až 1981 ve studiu pražského Smetanova divadla. Písnička vyšla v roce 1981 na Bobkově řadovém LP albu Zkus se životu dál smát u vydavatelství Panton a nahrávka si - na poměry tehdejší popové scény vcelku odvážně - ponechala plnou osmiminutovou délku.
Ačkoliv neobvyklá stopáž prakticky vylučovala časté nasazování v rozhlasovém vysílání, u vnímavého publika se píseň stala kultovním hitem. Pro Žantovského zůstala Píseň pro prázdný sál jedním ze životních textařských vrcholů, k němuž se i po letech s hrdostí vrací.
Balada American Pie se dočkala pestré řady adaptací po celém světě. Hned v roce 1972 představil známý finský písničkář Heikki Harma, vystupující pod jménem Hector, severskou verzi Suomi-neito. Ve stejném roce nazpíval Hans Hass mladší německou variantu a francouzský textař Eddy Marnay vytvořil pro tehdejší pěveckou hvězdu Claudea Françoise variantu Feu de paille.
K neobvyklým kuriozitám patří nahrávka Eine Sjôene Daag z roku 1996 od Tonyho Wessingera, nazpívaná v limburském dialektu, kterým se mluví na pomezí Nizozemska, Belgie a Německa. Ve španělštině text přebásnil Txus Bengoechea a v roce 2022 vznikla moderní latinskoamerická úprava od dua Maffio a Jencarlos, na níž se pěvecky podílel i sám Don McLean.
Mezi další slavné verze, tentokrát v anglickém originále, samozřejmě patří zkrácená podoba v podání Madonny či parodické přepracování Weird Ala Yankovice na motivy Hvězdných válek s názvem The Saga Begins.
Další články o českých verzích zahraničních hitů (výběr):
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/American_Pie_(p%C3%ADse%C5%88)
https://www.reddit.com/r/savedyouaclick/comments/ehiyw6/don_mclean_on_the_meaning_behind_american_pie_the/
https://www.cbc.ca/radio/day6/hockey-s-culture-problem-an-indigenous-scholar-s-hopes-for-the-pope-s-visit-the-day-the-music-died-and-more-1.6528820/new-documentary-explores-the-stories-behind-don-mclean-s-iconic-hit-american-pie-1.6529371
https://www.novinky.cz/clanek/kultura-salon-pavel-bobek-bez-mramoru-214230
https://news.headliner.cz/novinky/textari-michael-zantovsky-vsechno-by-se-dalo-napsat-lip
https://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/bobek-pavel/pisen-pro-prazdny-sal-207770
