Článek
Její zrod je spojen s psychedelickou a blues-rockovou skupinou Fraternity of Man, která vznikla v roce 1968 v Kalifornii. V kapele se tehdy sešli zkušení hudebníci Richie Hayward, Warren Klein a Martin Kibbee, kteří předtím působili v kapele The Factory doprovázející Lowella George.
K nim se připojil kytarista Elliot Ingber, jenž dříve hrál s formací Mothers of Invention Franka Zappy, a zpěvák Lawrence Wagner, kterému v kapele přezdívali „Stash“. Zajímavé je, že sám Frank Zappa, který měl k drogám na rozdíl od většiny tehdejších hudebníků odstup, Ingberovi doporučil, aby si pro tvorbu písní s drogovou tematikou založil vlastní kapelu, což nakonec vedlo k osamostatnění tohoto hudebního tělesa.
Samotný vznik písně provázela historka z Laurel Canyonu, jednoho z center hippies, kde skupina sdílela dům a společně zkoušela. Během jednoho ze společných posezení, kdy členové kapely kouřili marihuanu, se stalo, že zpěvák Lawrence Wagner příliš dlouho držel zapálenou cigaretu, tedy „jointa“, v ruce a neustále mluvil, aniž by ji poslal dál.
Tehdy se na něj Elliot Ingber otočil s výzvou, aby ji „nebogartoval“. Tento výraz vycházel z tehdejšího slangového prostředí padesátých let. Odkazoval na slavného hollywoodského herce Humphreyho Bogarta, slavného třeba z filmu Casablanca, který byl ve svých filmech charakteristický tím, že mu z koutku úst téměř neustále visela zapálená cigareta, ze které však málokdy aktivně potahoval – nechal ji pouze pomalu doutnat a dohořívat, zatímco hovořil. Ve slangu tehdejší americké mládeže se tak sloveso „to bogart“ stalo označením pro sobecké zadržování něčeho, co by mělo obíhat v kruhu mezi přáteli.
Lawrence Wagnera věta „Don't Bogart that Joint“ okamžitě zaujala a navrhl, že by s jejím použitím měli napsat píseň. Ingber souhlasil, ale trval na tom, aby měla countryový charakter. Na otázku, proč právě country, odpověděl, že v tomto žánru takové téma nikdo nečeká a cenzura si provokativního podtextu nevšimne. Písnička prý byla hotová za pouhé tři minuty.
Vyšla na debutovém albu skupiny v roce 1968 a původně jako B-strana singlu Wispy Paisley Skies pod upraveným názvem Don't Bogart Me, aby se předešlo potížím s vydavatelstvím ABC Records. Skutečným zlomem se však stal rok 1969, kdy herci Dennis Hopper a Peter Fonda vybrali tuto píseň pro soundtrack k dnes už klasickému filmu Easy Rider (Bezstarostná jízda). Film zaznamenal velký úspěch a píseň se díky němu stala celosvětově známou, přičemž výraz „bogart“ se natrvalo usadil v anglickém slangu.
Do tehdejšího Československa se píseň dostala v první polovině sedmdesátých let v období normalizace. Zpěvák Pavel Bobek se odklonil od originálního podání autentického rokenrolu a country, což dřív prosazoval, přičemž k interpretaci písní s českými texty ho přivedl jeho kolega z divadla Semafor Jiří Grossmann, který mu vysvětlil, že české publikum raději ocení srozumitelný mateřský jazyk.
Bobek si americkou countryovou předlohu velmi oblíbil a trval na tom, že ji chce nazpívat s českým textem, který by si zachoval motiv kouření. Přitom samozřejmě nesmělo jít o prvoplánové kouření marihuany, takový text by pro tehdejší cenzuru byl naprosto neakceptovatelný. S tímto nelehkým úkolem oslovil jednoho z předních textařů té doby, Vladimíra Poštulku.
Vladimír Poštulka později vzpomínal, že v době, kdy zakázku přijal, neměl o marihuanové kultuře ani o významu slov „joint“ či „bogart“ žádné tušení. Význam těchto pojmů mu musel podrobně vysvětlit až jeho přítel, který se vrátil ze Spojených států. Poštulka se tedy rozhodl pro poměrně rafinovanou metaforu.
Původní marihuanovou cigaretu nahradil dýmkou a do textu vložil verše o stoupajícím dýmu a touze odpoutat se od pozemských starostí. Vznikla tak poetická skladba Pojď stoupat jak dým a její text o dýmce úspěšně maskoval původní drogový kontext.
Píseň Bobek natočil za doprovodu studiové skupiny Františka Ringo Čecha, který pro nahrávání debutového alba Veď mě dál, cesto má v roce 1975 shromáždil řadu významných hudebníků. Aby byl obsah písně před úřady ještě více ochráněn, vznikl pro tehdejší televizi doprovodný videoklip, v němž Pavel Bobek a Jitka Molavcová v dobovém oblečení z éry Rakouska-Uherska vyrazili na horskou túru, což zcela odvádělo pozornost od jakýchkoli moderních subkultur.
Reakce publika a cenzury však přinesly nečekaný zvrat. Posluchači sice neodhalili původní marihuanový podtext, ale melancholickou atmosféru a slova o stoupajícím dýmu si vyložili po svém. Píseň začala být vnímána jako neoficiální hymna pohřebních rituálů a lidé ji s nadsázkou označovali za píseň pro „Spolek přátel žehu“.
Tento výklad vyděsil rozhlasové hudební redaktory. V tehdejším státním rozhlase bylo na píseň uvaleno embargo pro všechny dny, kdy zemřela nějaká významná osobnost režimu. Cenzorům připadalo, že by lidé mohli píseň vnímat jako škodolibou oslavu úmrtí politických představitelů a jejich zpopelnění.
Korunu všemu nasadilo zařazení písně do drsného satirického pořadu Česká soda, samozřejmě až po změně režimu, v devadesátých letech. Její tvůrci vytvořili nový videoklip, za účasti samotného Pavla Bobka, který zde osvědčil velký smysl pro černý humor a sebeironii, kde píseň skutečně zpívá přímo v krematoriu a jeho záběry jsou prostříhány záběry ze slavného Herzova hororu Spalovač mrtvol s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli.
Vraťme se ale ještě zpět do sedmdesátých let. I přes určité cenzurní komplikace zaznamenala píseň i celé debutové album Pavla Bobka velký úspěch u posluchačů i odborné kritiky. Hudební kritik František Horáček ve své dobové recenzi napsal, že album je drtivě countryové a představuje ukázku toho, jak se s tímto žánrem u nás vypořádat s grácií přímo mušketýrskou.
Hudební publicista Josef Vlček později přirovnal Pavla Bobka k „Haně Hegerové české country“, což podtrhovalo jeho civilní a uvěřitelný projev a dokonalou schopnost interpretačně počeštit zahraniční písně, který se lišil od tehdejšího běžného spotřebního popu.
Píseň Pojď stoupat jak dým se stala oporou Bobkova repertoáru a provázela ho celým životem. Byla také velmi blízká samotnému Vladimíru Poštulkovi. Když v roce 2019 známý textař zemřel, úryvek z textu o stoupajícím dýmu byl vytištěn na jeho smutečním oznámení a píseň zazněla nad jeho rakví, čímž její dřívější spojení s kremací získalo další, tentokrát dojemný a hluboce osobní rozměr.
Mezinárodní život písně Don't Bogart Me se samozřejmě neomezil pouze na českou a původní americkou verzi. Poté, co se skupina Fraternity of Man rozpadla, píseň převzala do svého repertoáru skupina Little Feat, která ji proslavila pod původním názvem Don't Bogart That Joint na svém ceněném živém albu Waiting for Columbus v roce 1978.
Tato nahrávka inspirovala řadu dalších interpretů napříč žánry. Vznikla například reggae coververze od interpreta Rising Lion na albu American Dread. Francouzská ska-punková a reggae kapela Les Éjectés vydala v roce 1997 dynamickou verzi na svém albu Gangsta Skanka, která píseň představila v rychlejším tanečním rytmu.
Existuje také španělská verze, která text věrně adaptuje pro tamní komunitu pod názvem přeloženým jako píseň pro všechny kuřáky. Zajímavý osud potkal výraz „bogart“ také v Itálii; při překladu amerického seriálu Jak jsem poznal vaši matku, kde postava pronáší repliku obsahující toto slovo, museli překladatelé výraz nahradit jménem známého italského herce Marcella Mastroianniho, protože koncept sobeckého držení cigarety pod Bogartovým jménem v italské kultuře neexistoval.
Další články o českých verzích zahraničních hitů (výběr):
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/Fraternity_of_Man
https://www.deaddisc.com/songs/Dont_Bogart_That_Joint.htm
https://www.thisdayinquotes.com/2018/07/dont-bogart-that-joint-my-friend/
https://www.psychedelicbabymag.com/2011/04/fraternity-of-man-my-interview-wi.html
https://en.wiktionary.org/wiki/bogart
https://www.kultura21.cz/hudba/24126-pavel-bobek-recenze
https://www.ireport.cz/clanky/smrt-si-rika-rocknroll/20391-smrt-si-rika-rocknroll-pavel-bobek-179
https://news.headliner.cz/novinky/vckovize-prvni-cesky-vyhuleny-song-nahral-pavel-bobek-lide-ho-vykladali-mylne
https://www.novinky.cz/clanek/vase-zpravy-je-to-ctyricet-let-co-pavlu-bobkovi-vyslo-dnes-uz-kultovni-album-ved-me-dal-cesto-ma-40161802
