Článek
Písničku Málokdo ví z roku 1977 původně pod názvem Sambariò nazpíval zpěvák Drupi. Poprvé ji představil na slavném popovém festivalu v Sanremu v roce 1976. Přestože tehdy obsadila až šesté místo, stala se velkým hitem v evropských žebříčcích. Jejími autory byla dvojice Enrico Riccardi a Luigi Albertelli.
Originální text Sambariò popisoval letní chvíle milenců na dece. Zpívalo se v něm o odhazování šatů, sušení vlasů, poslouchání hudby z přenosného rádia a vyvrcholil radou, že po milování je pěkné si zakouřit. Samotný titulní výraz sambariò v refrénu neměl hlubší význam, fungoval jen jako chytlavé zvukomalebné slovo, které skladbě dodávalo rytmus.
V tehdejším Československu byl Drupi stal obrovským fenoménem. Domácí cenzura dovoz západní hudby kontrolovala, ale italská produkce byla vnímána jako politicky neškodná a přijatelná. Drupiho image dělníka (vyučeného instalatéra) navíc vyhovovala tehdejší oficiální ideologii.
Drupiho písničky přezpívával u nás leckdo, připomeňme si třeba Gottovu verzi Sereno è pod názvem Je jaká je. Hana Zagorová navíc s Drupim napřímo spolupracovala, což v plné míře ztělesnil jejich česko-italský duet Setkání z roku 1979, jehož českou část textu napsala sama zpěvačka, a také společných turné. Při němž mimochodem Zagorová prý ztratila o Drupim iluze a vadil jí jeho alkoholismus a chování alfa samce, jak se s mnohaletým odstupem vyjádřila.
V roce 1977 se nicméně Hana Zagorová obrátila čelem k Drupiho repertoáru poprvé. Český text si napsala sama, a to velmi spontánně. Jako romantička se sklony k šansonovému pojetí popu zcela opustila původní tělesný námět (umíme si představit zrovna ji, jak zpívá o fyzickém milování, natožpak o zasloužené cigaretě po něm?).
Namísto odhazování svršků vytvořila melancholický text o tom, jak snadno lze minout životní štěstí. V jejím podání se v písni nicméně objevují obrazy jako zámek z pavučin v podkroví nebo střevíčky k snům, které ovšem bohužel ve skutečnosti nejsou ničím jiným než vrstvením rádobypoetických klišé. Nahrávku samozřejmě doprovodil orchestr Karla Vágnera a vokály skupiny Bezinky. Singl vydaný Supraphonem se stal okamžitým hitem.
Píseň se zařadila k nejznámějším skladbám Zagorové a provázela ji v období, kdy devětkrát za sebou vyhrála anketu Zlatý slavík. O tom, jak moc u posluchačů zlidověla, svědčí i to, že její název zvolila novinářka Scarlett Wilková pro životopisnou knihu o zpěvačce z roku 2010. Tento název měl i hlubší osobní rozměr. V knize totiž zpěvačka poprvé otevřeně hovořila o své vážné nemoci krve, kvůli které musela po desítky let pravidelně docházet na transfuze, o čemž si veřejnost dlouho jen nepodloženě šuškala.
Chytlavá melodie se dočkala řady verzí v cizích jazycích. Sám Drupi nahrál v roce 1977 španělskou verzi pod názvem Sambarió, která měla úspěch i v Latinské Americe. Stala se oblíbenou také v severských zemích. V Norsku ji v roce 1976 nazpívala zpěvačka Wenche Myhre, ve Švédsku píseň pod stejným názvem nahrála Sylvia Vrethammar, která vydala i německou verzi. Nejneobvyklejší verzí je však finská nahrávka z roku 1977, kterou pod názvem Sambario nazpívala zpěvačka Marion Rung.
Další články o českých verzích zahraničních hitů (výběr):
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/Drupi
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hana_Zagorov%C3%A1
https://laboy456.wordpress.com/2012/09/18/festival-di-sanremo-1976-my-opinion-of-the-final-day-part-ii/
https://www.signalradio.cz/hudebni-zajimavosti/hana-zagorova-patrila-k-nejvetsim-hvezdam-ceske-popularni-hudby-5628.html
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/kultura/aby-nebe-bylo-blankytne-zemrela-zpevacka-hana-zagorova-17000
