Hlavní obsah
Umění a zábava

Dobrodružství s bohem Panem. Cimrmanolog Čepelka vdechl hitu Marty Kubišové tajemství a poezii

Foto: Wikimedia Commons - donald judge, licence CC BY 2.0

Marta Kubišová

Jedna z nejkrásnějších písní z repertoáru Marty Kubišové má za sebou historii starou stovky let. A ne úplně každý ví, že k této baladě napsal text přední český humorista.

Článek

Melodie písně Dobrodružství s bohem Panem vychází ze staré anglické balady Greensleeves, která už po staletí putuje světem a mění své podoby. Známá legendda, která se k ní váže, praví, že ji složil anglický král Jindřich VIII. pro svou nastávající Annu Boleynovou, když jej odmítala. Tento příběh sice odpovídá textu o zhrzené lásce, ale historici hudby ho vyvracejí. Skladba totiž podle nich využívá italské hudební postupy, které se do Anglie dostaly až po králově smrti.

První písemná zmínka o písni pochází ze září 1580, kdy ji nechal v Londýně zapsat Richard Jones. Skladba vyvolala velké nadšení a strhla se o ni vydavatelská válka plná různých verzí, parodií i náboženských úprav. Název v překladu znamená „zelené rukávy“. V alžbětinské hovorové řeči měla však tato barva dosti pikantní význam. Byla symbolem volné lásky a odkazovala na skvrny od trávy po milostných hrátkách v přírodě. Postava se zelenými rukávy tak tehdy představovala spíše ženu lehkých mravů. Na píseň ve své hře Veselé paničky windsorské odkazuje i William Shakespeare.

Na konci roku 1968 Marta Kubišová nahrávala písně pro své první samostatné album Songy a balady, které vyšlo v červenci 1969. Autorem českého textu se stal Miloň Čepelka z tehdy ještě prakticky neznámého Divadla Járy Cimrmana. Čepelka napsal slova k písni za velmi svérázných okolností. Svěřil se, že své nejlepší nápady dostává vleže na zemi. Celý text o bohu Panovi tak prý vytvořil vleže na zeleném koberci ve svém pokoji s tužkou a papírem v ruce. Barva koberce přitom náhodou přesně odpovídala původnímu anglickému názvu o zelených rukávech.

Namísto dvorského dvoření Čepelka vytvořil příběh s tajemstvím a lehkým humorem. Vypráví o dívce, kterou o půlnoci v zahradě svede bájný bůh stád Pan hrou na píšťalu. Ráno však bůh zmizí a dívka s nadhledem počítá své ztráty jako „dal a má dáti“. Miloň Čepelka se v průběhu let stal „na vedlejší poměr“ vedle hereckého angažmá také písňovým textařem, kupodivu hlavně pro dechovku. Zároveň je ale autorem několika ceněných básnických sbírek. Každopádně Dobrodružství s bohem Panem je nepochybně jeho nejslavnější text.

Nahrávání podle pamětníků provázelo tvůrčí napětí s hudebním režisérem a dirigentem Josefem Vobrubou. Kubišová měla sklon k příliš divadelnímu projevu, který režisér tlumil a nutil ji k civilnějšímu a komornějšímu přednesu. Zpěvačka později vzpomínala, že ji to chvílemi rozčilovalo natolik, že chtěla z natáčení odejít. Právě tento klidnější přístup ale nakonec vtiskl písni její kouzlo, postavené na kontrastu mezi jejím hlubokým hlasem a doprovodem flétny a kytary.

Po vydání v červenci 1969 mělo album Songy a balady velký úspěch u kritiky i posluchačů. Kvůli politickému zákazu činnosti zpěvačky na začátku roku 1970 však deska putovala do trezoru. To ale nakonec nahrávce zajistilo stálý zájem posluchačů. Řada z jejích písní, včetně Dobrodružství s bohem Panem, dokonce putovala do zpěvníků táborákových kytaristů, což u repertoáru popových zpěváků u nás není úplně běžné.

Melodie Greensleeves inspirovala i další české tvůrce. Yvetta Simonová ji nazpívala jako píseň Růžové tajemství, skupina Plavci (dříve Rangers) ji představila jako Romanci 16. léta a Lucie Bílá ji využila pro vánoční píseň Být dítětem svítícím, kdy ji otextoval Pavel Vrba. Žádná z těchto verzí se ale nahrávce Marty Kubišové ani nepřibližuje.

Bezesporu nejslavnější neanglickou verzí Greensleeves je ovšem ta od belgického šansoniéra Jacquesa Brela, který ji uváděl jako Amsterdam a natočil v roce 1964. Brel původně chtěl píseň zasadit do belgického přístavu, ale názvy tamních měst se mu špatně rýmovaly. Nakonec zvolil Amsterdam čistě kvůli tomu, jak toto slovo zní a jak se jeho tři slabiky doplňují s tempem písně. Píseň se, už jako Brelův hit, objevila v mnoha překladech, například do němčiny, polštiny, řečtiny, finštiny, baskičtiny, slovinštiny, italštiny, španělštiny či hebrejštiny.

Melodie však pronikla i do exotičtějších kultur. V Japonsku se stala ústředním motivem animovaného filmu Kokoro ga sakebitagatterunda (Srdce by křičelo) z roku 2015. Zaznívá pod názvem Watashi no Koe (Můj hlas) a zpívá ji dívka, která kvůli duševnímu otřesu nemůže mluvit, ale své pocity dokáže vyjádřit právě zpěvem na tuto melodii.

Další články o českých verzích zahraničních hitů (výběr):

Zdroje:

https://en.wikipedia.org/wiki/Greensleeves

https://greensleevesproject.uk/GSPsong.html

https://www.harmoniesofhistory.com/music/greensleeves

https://cs.wikipedia.org/wiki/Songy_a_balady

https://cs.wikipedia.org/wiki/Milo%C5%88_%C4%8Cepelka

https://www.expresfm.cz/hudba/50-nejlepsich-ceskych-alb-marta-kubisova-na-debutove-desce-dokazala-ze-i-pop-muze-mit-dusi/

https://en.wikipedia.org/wiki/Amsterdam_(Jacques_Brel_song)

https://www.csfd.cz/film/421053-srdce-by-kricelo/videa/

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz