Článek
Originální verze s názvem Blue Is the Colour vznikla v únoru 1972 jako oficiální hymna londýnského klubu FC Chelsea. Klub se tehdy probojoval do finále Ligového poháru proti týmu Stoke City. Producent Larry Page tehdy nechal píseň, kterou složili Daniel Boone a Rod McQueen, nazpívat přímo samotné fotbalisty Chelsea. Do studia se postavily tehdejší opory klubu jako Tommy Baldwin nebo Charlie Cooke.
Přestože Chelsea ve finále prohrála jedna dva, nahrávka měla velký úspěch. Vyšplhala se na páté místo britské hitparády a prodalo se jí čtvrt milionu kusů. Okolo vzniku melodie se sice objevila teorie, že poprvé zazněla už v roce 1945 v jednom broadwayském muzikálu a později ji nazpíval i Frank Sinatra nebo Elvis Presley, oficiální zdroje však jako autory uvádějí právě dvojici Boone a McQueen.
Brzy si této melodie všimli tvůrci v tehdejším Československu. V roce 1972 napsal velký fotbalový fanoušek František Ringo Čech. Ačkoli je Čech znám jako vášnivý fanoušek klubu Slavia Praha, udělal klíčové rozhodnutí, které celé písni dalo nový rozměr. Zatímco britský originál stál na modré barvě dresů Chelsea, česká verze se od klubové příslušnosti úplně odpoutala.
Čech napsal text oslavující fotbal obecně, vsadil na zelený trávník a kulatý míč. Vznikl tak univerzální popěvek, který fanoušky žádného klubu neurážel a mohli ho společně zpívat fanoušci soupeřících týmů. První studiovou nahrávku pořídil Supraphon v srpnu 1972 s orchestrem Karla Vlacha a skupinou Františka Ringo Čecha, přičemž hlavní hlas nazpíval Viktor Sodoma.
Zásadní okamžik pro českou verzi přišel o rok později, kdy se autoři rozhodli pozvat do studia skutečné fotbalové hvězdy tehdejší doby. Sborový doprovod tak společně s orchestrem Karla Vlacha nazpívala parta prvoligových hráčů a reprezentantů, mezi nimiž nechyběly legendy jako Antonín Panenka, František Veselý, František Cipro nebo Zdeněk Klimeš. To z ní okamžitě udělalo neoficiální hymnu celého českého fotbalu, která se hraje dodnes.
Jásavá melodie pronikla i do světa uměleckého filmu. V roce 1988 ji použil režisér Jan Švankmajer ve svém krátkém animovaném snímku Mužné hry. Švankmajer v něm ukazuje fotbal jako krutou bitvu plastelínových postaviček, které se navzájem likvidují nůžkami nebo struhadly. Veselá písnička zde tvoří ostrý ironický protiklad k drsným scénám a slouží jako nadsázka fotbalového chuligánství.
Skladba zaznamenala ohlas i v mnoha dalších zemích. Již v roce 1973 představil finskou variantu Hoo-Jii-Koo klub HJK Helsinki. Píseň nazpíval tehdejší prvoligový kádr a text k ní napsal známý finský autor Vexi Salmi; na tamním stadionu zní před každým výkopem dodnes. V Dánsku zase zpěvák Flemming Antony nahrál verzi, která sloužila jako oficiální píseň dánské reprezentace pro letní olympijské hry v roce 1972. V Nizozemsku vydal populární hudebník Vader Abraham verzi věnovanou klubu Ajax Amsterdam, která se probojovala do tamní hitparády.
Píseň si našla cestu i za oceán. V Severní Americe ji v roce 1975 upravili pro kmen Portland Timbers, kde se stala tradiční bojovou písní. Kanadský Vancouver Whitecaps hraje verzi Bílá je tráva, kterou pro ně nahrálo známé skotské duo The Proclaimers. Další kanadský klub Saskatchewan Roughriders využívá melodii jako svůj popěvek, přičemž fanoušci museli napasovat dlouhý název klubu do rytmu původně určeného pro krátká slova.
V Norsku píseň zpívají fanoušci klubu Molde FK. Zvláštním způsobem se k písni postavili příznivci italského klubu Lazio Řím, kteří melodii přetvořili v drsný chorál, kterým zastrašují soupeře. Na to reagovali fanoušci AS Roma, kteří po zisku mistrovského titulu v roce 2001 složili jízlivou parodii s textem, že modrá je sice barva soupeře, ale titul jim vydržel jen chvíli a město teď patří jejich žlutočerveným barvám.
Melodie se však nešířila jen na sportovních trávnících. Skladba se objevila v kriketovém prostředí, když ji v roce 1972 nazpívali australští reprezentanti. V sedmdesátých letech ji v Aberdeenu zpívaly tamní skautky. A velmi kuriózní využití zažil popěvek v politice. V roce 1979 ji jako základ pro svou volební kampaň použila britská Konzervativní strana pod vedením Margaret Thatcherové. Vznikla tak parodie oslavující volební lídryni, kde se zpívalo, že modrá je ta správná barva a Maggie je její jméno.
Další články o českých verzích zahraničních hitů (výběr):
Zdroje:
https://musicserver.cz/clanek/73227/fotbalove-fanouskovske-choraly/
https://en.wikipedia.org/wiki/Blue_Is_the_Colour_(song)
https://budejovice.rozhlas.cz/osmdesatilety-frantisek-ringo-cech-prozil-cast-detstvi-na-jihu-cech-v-rimove-a-9030165
https://www.csfd.cz/sk/film/8789-muzne-hry/recenzie/?review=361188
https://isport.blesk.cz/clanek/ostatni/232328/kabati-zelena-je-trava-ctvrta-sestra-vyberte-nej-sportovni-pisnicku.html
https://www.headliner.cz/novinky/glosa-hra-nam-roste-do-krasy-pac-mame-dva-ocasy-aneb-zmar-fotbalovych-pisni
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/audio-podcast-boomer-talk-frantisek-ringo-cech-za-suby-duby-amerika-jsem-se-stydel-ten-hit-nechapu-242678
