Článek
Píseň Tisíc mil si posluchači často pletou se starou lidovou písní z amerického Jihu. Ve skutečnosti má však jasné autorské kořeny. Melodii a text složila na začátku šedesátých let americká písničkářka a sběratelka lidové hudby Hedy West pod původním názvem 500 Miles, známým také jako Nářek železničářů.
Autorka, která vyrůstala v hornatém prostředí severní Georgie, byla silně ovlivněna rodinnou tradicí a dělnickým aktivismem svého otce. Základy pro píseň si pamatovala z dětství, kdy drobné útržky textu a melodií slýchala zpívat svou babičku a strýce. Odborníci poukazují na to, že melodie vykazuje podobnost se staršími americkými skladbami z konce devatenáctého století a s tradiční písní o vzdálenosti devět set mil, ale teprve Hedy West jí dala moderní písňovou tvář.
Původní text vypráví o chudém tulákovi, který jede vlakem daleko od domova, nemá peníze ani čisté oblečení a kvůli studu se nedokáže vrátit ke své rodině. Píseň se v Americe rychle stala jedním z hlavních děl tehdejšího zájmu o lidovou hudbu. Velmi úspěšně ji zařadila do svého repertoáru skupina Peter, Paul and Mary.
V roce 1963 s ní pak zaznamenal velký úspěch countryový zpěvák Bobby Bare, jehož verze s upraveným textem pronikla do první desítky žebříčku Billboard Hot 100. Johnny Cash ji dokonce zařadil na svůj seznam zásadních country písní a mladý Bob Dylan z jejích motivů čerpal ve své rané tvorbě.
Do tehdejšího Československa se tato melodie dostala v roce 1967, kdy se Waldemar Matuška a Helena Vondráčková sešli v nahrávacím studiu Československého rozhlasu. Matuška byl v té době již známou a silnou osobností s mužným a suverénním hlasem. Vondráčková byla naopak velmi mladá a ve špičce české populární hudby působila teprve krátce.
Jejich hlasové spojení vytvořilo velmi působivou souhru dvou silných individualit, která z písně udělala osobnější rozhovor dvou lidí místo sborového zpěvu. Velkou zásluhu na úspěchu měl textař Ivo Fischer, který byl pro Matušku v podstatě dvorním autorem a napsal pro něj hity jako Jó, třešně zrály nebo Růže z Texasu.
Fischer se nikdy nesnažil o doslovný překlad, ale píseň přebásnil tak, aby zněla přirozeně pro české posluchače a odpovídala naturelu obou interpretů. Původních pět set mil protáhl na poetických tisíc mil a vynechal podrobnosti o roztrhaných botách a chybějících košilích. Vytvořil tak romantický obraz putování přírodou, toulání a touhy po domově, což českému publiku ovlivněnému trampingem velmi imponovalo.
V českém prostředí sice vznikly i jiné verze, například trampské podání skupiny Rangers, ale Matuškova verze s Vondráčkovou zůstala nejrozšířenější. Sám Matuška se k písni vrátil ještě v roce 1980, kdy ji nahrál s doprovodem své manželky Olgy Blechové a skupiny Kamarádi táborových ohňů (KTO), čímž ji posunul ještě blíže ke klasickému country žánru.
Smutný nádech písně a motivy toulání silně rezonovaly v tehdejší české společnosti, zejména v trampském hnutí. Pro lidi v uzavřeném státě představovala touha po dalekých cestách určitou formu vnitřního úniku a svobody, což z písně udělalo velmi oblíbenou skladbu u táborových ohňů.
Osud samotného Waldemara Matušky se s obsahem písně nakonec symbolicky proťal, když se v roce 1986 rozhodl emigrovat do Spojených států. Státní moc okamžitě zakázala hrát jeho písně v rádiu i televizi. Po pádu režimu se zpěvák mohl do vlasti vracet a v roce 1999 vydal vzpomínkovou knihu o životě v Americe, kterou příznačně pojmenoval Tisíc mil, těch tisíc mil.
Cesta písničky 500 Miles kolem světa přinesla mnoho dalších zajímavých verzí v různých jazycích. Ve Francii se píseň objevila v roce 1962 pod názvem Et j'entends siffler le train, což v překladu znamená A slyším pískat vlak. Francouzský text napsal Jacques Plante a nazpíval ji Richard Anthony.
Píseň se stala velkým hitem, ale její úspěch byl spojen se smutnou dějinnou událostí. Francie tehdy prožívala finále války v Alžírsku a melancholická píseň o odjíždějícím vlaku se stala symbolem loučení pro mladé vojáky, kteří nastupovali do vlaků a odjížděli bojovat do severní Afriky. Sám zpěvák později vzpomínal, že to rozhodně nebyl záměr, ale píseň přesně vystihla smutek rodin loučících se s odcházejícími syny.
Píseň si našla cestu i do asijských kultur a dalších vzdálených zemí: do Japonska, Indie i Číny. V těchto zemích je často součástí soundtracků tamních populárních filmů, které většinou do Evropy vůbec nedoputovaly. A v Indonésii ji dokonce převzali do kancionálu tamní menšinové katolické církve.
Další články o českých verzích zahraničních hitů (výběr):
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/500_Miles
https://thegreywillow.co.uk/hedy-west%3A-500-miles
https://en.wikipedia.org/wiki/Hedy_West
https://budejovice.rozhlas.cz/cesky-hit-tisic-mil-v-podani-matusky-s-vondrackovou-se-zrodil-jako-coververze-8545400
https://www.modrovous.cz/waldemar-matuska-zivotopis-diskografie
https://magazin.aktualne.cz/kultura/hudba/pripomente-si-frajeriny-waldemara-matusky-v-jeho-hitech/r~i:article:638785/
https://countryclub-halenkovice.webnode.cz/news/ivo-fisher-a-jeho-texty/
https://www.michalbystrov.cz/waldemar-matuska-snum-ostruhy-dat/
