Článek
Lady Jane je v rané historii Rolling Stones jedním z nejzajímavějších uměleckých úkroků. Vznikla na počátku roku 1966, v době, kdy práce autorského dua Mick Jagger a Keith Richards definitivně převzala hlavní otěže tvorby kapely. Lady Jane byla nahrána mezi 6. a 9. březnem 1966 v hollywoodských studiích RCA a stala se ozdobou alba Aftermath. Právě toto album bylo pro kapelu přelomové, protože poprvé přineslo výhradně autorský materiál bez tehdy obvyklých převzatých bluesových standardů.
Mick Jagger napsal text bezprostředně poté, co dočetl tehdy stále velmi provokativní román Davida Herberta Lawrence Milenec lady Chatterleyové. Ve skandální knize se výraz „Lady Jane“ objevuje jako důvěrné a dvojsmyslné pojmenování pro ženské intimní partie. Což ovšem ani v ostrovní angličtině nebyl úplně běžný a široce zavedený idiom.
Přestože Jagger později tvrdil, že historický souzvuk ženských jmen v textu byl spíše dílem podvědomí než promyšleného plánu, veřejnost píseň okamžitě spojovala s tehdejší prominentní mladou dámou Jane Ormsby-Gore, dcerou britského velvyslance ve Washingtonu, která se pohybovala v blízkém okruhu kapely. Další možnou inspirací, kterou hudební historikové často zmiňují, byla historická postava královny Jany Seymourové, třetí choti anglického krále Jindřicha VIII.
Zatímco většina tehdejší tvorby The Rolling Stones stála na dravých kytarových riffech a energickém rytmu, Lady Jane nabídla křehkou, téměř dvorskou atmosféru. Zásadní podíl na tomto vyznění měl zakládající člen kapely Brian Jones. Přestože v kapele postupně ztrácel dominantní vliv na výběr repertoáru, vynikal jako mimořádně nadaný multiinstrumentalista, který neustále vyhledával neobvyklé nástroje.
Pro tuto píseň Jones zvolil apalačský dulcimer – tradiční americký lidový nástroj, který se vyvinul v devatenáctém století v komunitách skotsko-irských přistěhovalců v Apalačském pohoří, přestože v samotném Irsku či Skotsku nemá přímého předchůdce. Tento dřevěný strunný nástroj se při hře pokládá na klín a jeho kovové struny se rozeznívají drnkáním.
Brian Jones jej rozezněl pomocí husího brku, což nahrávce dodalo specifický velmi jemný zvuk. K tomuto nástroji Jonese inspiroval poslech desek amerického folkového zpěváka Richarda Fariñi. Jako okrajové dobarvení zvuku jej posléze používali i další známí hudebníci, třeba kanadská písničkářka Joni Mitchell, anebo v našich souvislostech kytarista, ale také sběratel exotických nástrojů Robert Kodym.
Aranžmá dále dotvořil hostující klávesista Jack Nitzsche, který nahrál part na historické cembalo, a Keith Richards, jenž přispěl hrou na akustickou kytaru. Celé vyznění doprovázely tlumené bicí Charlieho Wattse, který v nahrávce jemně využíval i xylofon, a klidná basová linka Billa Wymana.
Výsledný dojem byl natolik odlišný od běžné produkce, že jej Keith Richards v roce 1971 popsal slovy: „Brian se tehdy nadchl pro dulcimer, protože zbožňoval Richarda Fariňu. Tehdy jsme hodně poslouchali muziku z Apalačského pohoří. Pro mě má Lady Jane vyloženě alžbětinskou atmosféru. V Anglii je stále několik míst, kde lidé mluví tímto způsobem, starou Chaucerovou angličtinou.“. Jagger se v písni vzdal své obvyklé pózy sebevědomého muže a text spíše jemně recitoval jako starodávný milostný madrigal.
Do tehdejšího Československa se tato balada dostala velmi rychle. Českou verzi s textem Eduarda Krečmara nazpíval Václav Neckář, přičemž nahrávka byla dokončena 23. března 1967 v Československém rozhlase. Neckáře tehdy doprovodil renomovaný Orchestr Karla Krautgartnera, který řídil dirigent Josef Vobruba.
Krečmarův český text se samozřejmě zcela odklonil od Lawrencova románu i anglických dějin. Ostatně, o pravém významu sousloví „Lady Jane“ neměl patrně ani ponětí ani textař, ani zpěvák - a těžko si představit, že by v tehdejším českém popu mohla zaznít píseň opěvující ženské intimní partie, zvláště z úst zpěváka, který vsadil na hravou klukovskou image. Namísto toho vsadil na romantické obrazy přírody a venkovského klidu.
Osud písně u nás zásadním způsobem ovlivnila televize. Skladba se stala jedním z klíčových čísel prvního dílu legendárního hudebního seriálu Píseň pro Rudolfa III., který nesl název Křeslo a byl odvysílán v dubnu 1967. Tento ambiciózní projekt, na kterém spolupracovali scenárista Jaroslav Dietl a režisér Jaromír Vašta, vyprávěl o pražském řezníkovi Rudolfu Vandasovi, který díky kouzelnému křeslu objevoval ztracenou schopnost snít.
Neckářův klip se odehrával v romantickém prostředí gotických komnat, kde zpěvák jako snový trubadúr vyznával lásku řezníkově dceři Šárce, kterou hrála Iva Janžurová. Součástí scény byl dokonce i šermířský souboj o její ruku s čalounickým učněm Vaňkem v podání Jiřího Hrzána, který nakonec skončil smírem.
Píseň zaznamenala velký úspěch jak v originále, tak v české verzi. Původní verze od Rolling Stones vyšla v USA jako druhá strana singlu Mother's Little Helper v červenci 1966 a navzdory tomuto vedlejšímu umístění se vyšplhala až na čtyřiadvacáté místo prestižního žebříčku Billboard.
Česká verze Václava Neckáře se stala okamžitým hitem. Supraphon ji vydal na úspěšném singlu společně s písní Svatovítský chrám. Neckář ji kupodivu nezařazoval do programu koncertů. Až v rozhovoru v roce 2017 uvedl: „Momentálně na koncertech hrozně rád zpívám Lady Jane. V původní studiové verzi jsem ji sice nazpíval už v roce 1967, ale na živých vystoupeních ji paradoxně zařazuji až v posledních letech.“.
Lady Jane se stala celosvětovým fenoménem a dočkala se mnoha cizojazyčných zpracování, která odrážejí odlišný kulturní vkus jednotlivých zemí. V Itálii zaznamenal velký úspěch zpěvák Maurizio Arcieri, který v roce 1967 vydal italskou verzi krátce po rozpadu své původní skupiny New Dada. Velmi specifické přebásnění do vídeňského dialektu pořídil v roce 1979 rakouský rocker Peter Schleicher.
Další články o českých verzích zahraničních hitů (výběr):
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/Lady_Jane_(song)
https://rollingstonesdata.com/songs/lady-jane/
https://en.wikipedia.org/wiki/Aftermath_(Rolling_Stones_album)
https://wordsmusicandstories.wordpress.com/2020/02/29/%F0%9F%8E%B6-lady-jane-%F0%9F%8E%B6-1-lyrics-introduction-translation/
https://en.wikipedia.org/wiki/Appalachian_dulcimer
https://www.csfd.cz/film/954931-vaclav-neckar-lady-jane/prehled/
https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C3%ADse%C5%88_pro_Rudolfa_III.
https://musicserver.cz/clanek/35966/vaclav-neckar-zivot/
https://www.ceskatelevize.cz/porady/10435049455-dobre-rano/chat/7258-vaclav-neckar-a-jan-neckar/
