Marianne Faithfull: slavná milenka Micka Jaggera přežila svou smrt a stala se kultovní zpěvačkou

„Je mi tak smutno, když slyším o smrti Marianne Faithfull. Byla dlouho součástí mého života. Byla to skvělá přítelkyně, úžasná zpěvačka a skvělá herečka. Nikdy nebude zapomenuta,“ uvádí na svém facebookovém profilu Mick Jagger. A jeho parťák z kapely Rolling Stones Keith Richards dodává stručněji, ale upřímněji: „Upřímnou soustrast rodině Marianne! Jsem moc smutný, bude mi chybět! S láskou Keith.“

Skutečně, nebýt Rolling Stones, v životě Marianne Faithfull (mimochodem dcery původně rakousko-uherské šlechtičny Evy von Sacher-Masoch, jejíž otec byl ten, po němž je nazván masochismus) by bylo zřejmě úplně všechno jinak. Začínala sice jako sólová písničkářka, velmi rychle ji ale objevil manažer Stounů Andrew Loog Oldham.

Ten u Jaggera a Richardse, tehdy už etablované autorské dvojice, inicioval, aby pro ni napsali písničku As Tears Go By, a ta se stala anglickým národním hitem, který Marianne Faithfull v roce 1964 vykopl do první desítky hitparády. Mimochodem, Rolling Stones tutéž píseň nahráli o rok později s nemenším úspěchem.

V roce 1966 navázala milenecký vztah s Mickem Jaggerem a dvojice se stala jedním z nejproslulejších párů takzvaného „swingujícího Londýna“, tehdy progresivní metropole, jejíž mládež určovala světové dění v kultuře, módě i životním stylu. Vztah s Jaggerem a celou dosti divokou kapelou přivedl Marianne Faithfull také k drogám, nejprve k marihuaně, ale posléze i k tvrdším variantám, zejména kokainu a heroinu.

Zpěvačka ovlivnila Rolling Stones víc, než bývá obecně uznáváno. Dnes se ví, že některé slavné písně jako třeba Wild Horses byly ovlivněny její osobností, hit Symapthy for the Devil inspirovala nepřímo, když Jaggerovi podstrčila ke čtení Bulgakovův román Mistr a Markétka, a u další slavné písně Sister Morphine (kterou později sama nazpívala) je uvedena přímo jako spoluautorka.

Vztah se zpěvákem Stounů končila v roce 1970 jako silně závislá na drogách a obratem se stala v podstatě bezdomovkyní, žila na ulici a ve squatech, žebrala, nedoložené jsou zprávy o tom, že se živila i prostitucí. To trvalo prakticky po celá sedmdesátá léta, až do roku 1979, kdy se jí podařilo natočit album Broken English, považované dnes za jedno z jejích nejlepších.

Její někdejší andělský hlásek za dobu života na hraně, kdy se několikrát dotkla hranice smrti, zejména předávkováním, poněkud zhrubl (a v dalších letech a dekádách tento trend pokračoval) a album bylo výrazně ovlivněno tehdy aktuálními hudebními styly, zejména punkem, novou vlnou a reggae. Zpěvačce deska dokonce přinesla nominaci na Grammy za ženský pěvecký výkon.

Albem Broken English se Marianne Faithfull vrátila do vysokých pater hudební scény, ale až o osm let později, s albem Strange Weather, započal její přerod z popové divy v kultovní zpěvačku. Album nazvané podle songu alternativní písničkářské hvězdy Toma Waitse produkoval velmi respektovaný Hal Willner, do studia přizval proslulé hudebníky, například jazzového kytaristu Billa Frisella, a celé album ladil do zakouřené barové podoby, jíž nakřáplý hlas Marianne Faithfull velmi slušel v písních vycházejících z šansonu, blues či jazzu. V tomto duchu také na album znovu nazpívala svůj první hit As Tears Go By, tentokrát v mnohem citlivější a prožitější verzi než zamlada.

Pozice jakési „alternativní kmotry“ pak už zpěvačce zůstala, byť znovu nahrávat začala až v polovině 90. let. Od té doby už ale byla velmi aktivní a každý její projekt byl sledován zejména v kruzích netuctové hudby postavené na silných výpovědích a často na značně neortodoxní hudbě. Album A Secret Life pro ni například složil Angelo Badalamenti proslulý hudbou k seriálu Twin Peaks, The Seven Deadly Sins je studiová nahrávka opery německého skladatele Kurta Weilla.

Po roce 2000 jako by se o spolupráci s Marianne Faithfull téměř praly o generaci mladší velké hvězdy alternativy i rocku. Na jejích albech v pozici autorů i hostů najdeme opakovaně třeba Nicka Cavea, PJ Harvey, Billyho Corgana (Smashing Pumpkins), Jarvise Cockera (Pulp), Damona Albarna (Blur), Davea Stewarta (Eurythmics). Marianne Faithfull také vystupovala v roli hlavní hvězdy na velkých rockových festivalech, včetně našich Colours of Ostrava v roce 2007 (Česko navštívila ještě dvakrát, v roce 2002 pražský Palác Akropolis a 2015 Divadlo Archa v témže městě).

Velmi důležitá byla i herecká dráha Marianne Faithfull. První její významný film bylo erotické drama Dívka na motocyklu, kde v roce 1968 vytvořila ústřední dvojici s Alainem Delonem, hned o rok později si zahrála Ofélii ve filmovém zpracování Hamleta. Točila s výjimkou osmdesátých let celý život, ale asi nejzásadnější a velmi respektované role se dočkala v roce 2007 jako hlavní hvězda snímku Irina Palm, kde hraje šedesátiletou vdovu, která se stane prostitutkou, aby zaplatila za lékařskou péči pro svého nemocného vnuka. Drama s hořce komediálními rysy bylo hereckým vrcholem zralé umělkyně, jedné z mála, kterou naprosto respektovaly - a její smrti teď litují - dva jindy znepřátelené tábory mainstreamu a kulturního podzemí.

Zdroje:

https://www.idnes.cz/kultura/hudba/marianne-faithfull.A250130_194110_hudba_remy

https://news.headliner.cz/novinky/nekrolog-uhranciva-marianne-faithfull-byla-muzou-micka-jaggera-i-bezdomovkyni

https://www.facebook.com/search/top?q=mick%20jagger

https://www.facebook.com/KeithRichards

https://en.wikipedia.org/wiki/Marianne_Faithfull

https://en.wikipedia.org/wiki/As_Tears_Go_By_(song)

https://en.wikipedia.org/wiki/Irina_Palm