Článek
Vznik písničky Včera neděle byla je neoddělitelně spjata se začátky Divadla Semafor, platformy, která zásadně změnila nejen divadelní, ale možná ještě více hudební scénu v Československu. Po v mnohém represivních a ideologií socialistického realismu a budovatelského pseudoumění naplněných 50. letech toužila tehdejší společnost po lehkosti, humoru a modernější kultuře, jakou alespoň ve stopovém množství, které proniklo přes železnou oponu, vnímala ze západu.
Do pozvolného kulturního tání vstoupilo Divadlo Semafor založené v Praze roku 1959. Zakladatelé Jiří Suchý a Jiří Šlitr vytvořili novou podobu písňové tvorby, kde jednoduchá, byť rafinovaná a někdy jazzem poučená melodie šla ruku v ruce s poetickým a někdy i absurdním textem, vypovídajícím o každodenních soukromých starostech i radostech, v čemž byl zásadní rozdíl oproti kolektivismu budovatelských vizí.
Píseň Včera neděle byla pochází z první a průlomové hudební komedie Semaforu Člověk z půdy, která měla premiéru 30. října 1959. Její zařazení do hry mělo okamžitý ohlas u publika, což vedlo k rychlému rozhodnutí píseň v lednu 1960 nahrát a vydat na desce tehdejšího státního vydavatelství Supraphon, čímž se divadelní úspěch rozšířil do podoby celonárodního hitu, který se dal hrát i v rozhlase.
Písnička, jejíž hudbu složil Jiří Šlitr a text napsal Jiří Suchý, se tak zařadila mezi skutečně první semaforské hity vedle Pramínku vlasů, Marnivé sestřenice nebo Malého kotěte. Instrumentální doprovod si vzal na starost orchestr divadla Semafor vedený Ferdinandem Havlíkem. Písnička byla jedním ze zásadních potvrzení, že Semafor je novou líhní rozhlasových a prodejních hudebních bestsellerů.
Pavlína Filipovská se tím dostala do pozice jednoho z hlavních hlasů Semaforu, vedle Jiřího Suchého, Waldemara Matušky a Karla Štědrého. Nebyla rozhodně tím, čemu bychom řekli „velká zpěvačka“, stavěla na svém nevinném dívčím projevu (táhlo jí teprve na devatenáctý rok věku). Její podání písně Včera neděle byla tak podtrhlo text o prvním, nesmělém citu, bez jakéhokoli patosu nebo ideologické zátěže.
Z dnešního pohledu je na písni nezajímavější to, že na první poslech působí jako nevinná oslava lásky, ale ve skutečnosti obsahuje také zajímavou reflexi hodnoty volného času v tehdejším státě. Samozřejmě, že Suchého slova typu „Poslal mi úsměv letmý, tolik nesmělý byl, počkal si až se setmí, a pak mě políbil“ či „Láska celý svět změní, všechno je jinačí, zima studená není, tvrdá mez netlačí,“ jsou oslavou krásné naivity prvních lásek, ale nesmíme přehlídnout, že se všechno odehrává v neděli, což samozřejmě není náhoda.
Píseň totiž vznikla v době, kdy v Československu platil šestidenní pracovní týden. Až do 29. září 1968, kdy byl zaveden pětidenní pracovní týden, byla sobota pro většinu obyvatel běžným pracovním dnem. Jediným plně volným dnem pro odpočinek, soukromé aktivity - a tedy i romantiku - byla tedy právě neděle. Tím pádem refrén „Včera neděle byla, včera byl hezký čas, včera neděle byla, za týden bude zas“ dostává rozměr oslavy jediného volného dne v týdnu a naděje, že se tento „svátek romantiky“ za týden opět vrátí.
Ačkoli měla Pavlína Filipovská bohatou kariéru v divadle, filmu a televizi, a přestože konotace s oslavou volného dne ztratila po roce 1968 význam, Včera neděle byla zůstala jejím nejznámějším hitem, jejím trvalým symbolem. Tím až dodnes zůstává Pavlína Filipovská vlastně jakýmsi ztělesněním uvolněnosti začátku 60. let.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pavl%C3%ADna_Filipovsk%C3%A1
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Such%C3%BD
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/magazin-historie-pracovni-soboty-byly-v-50-a-60-letech-norma-po-jejich-padu-zacal-chaluparsky-boom-270441
https://radiozurnal.rozhlas.cz/jak-jsme-zili-7226867/6
https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C4%8Dera_ned%C4%9Ble_byla_(P%C3%ADsni%C4%8Dky_ze_Semaforu_1)
https://budejovice.rozhlas.cz/pisen-vcera-nedele-byla-v-podani-pavliny-filipovske-prekonala-ve-sve-dobe-8500998
