Hlavní obsah
Umění a zábava

„Zpívám jenom americké písničky!“ Pavla Bobka komunistické úřady ke kompromisu nikdy nepřinutily

Foto: Wikimedia Commons - Petr Novák, licence CC BY-SA 2.5

Nejsilnějším okamžikem loňského koncertu ke 33. výročí skupiny Druhá tráva, 5. prosince loňského roku v pražském Foru Karlín, byla píseň Ještě není tma. K Robertu Křesťanovi se totiž stejně jako na nahrávce přidal Pavel Bobek.

Článek

Píseň Ještě není tma, v originále autora Boba Dylana Not Dark Yet, nazpíval Křesťan s Bobkem jako duet v roce 2007 na album Druhé trávy Dylanovky. Párkrát ji naživo zazpívali na společných koncertech, ale od roku 2013, kdy Pavel Bobek ve věku 76 let zemřel, samozřejmě posluchačům zbyla k připomenutí krásně fungujícího „rozhovoru“ obou interpretů velmi silné až existenciální písně jen tato nahrávka.

Současné technologie naštěstí umožňují - za předpokladu dobrého vkusu - nejen nejrůznější kýčovitá „oživení“ zemřelých umělců prostřednictvím jejich AI „avatarů“, ale také nevtíravé připomínky, jako byla právě ta ve Foru Karlín, se kterou Druhé trávě pomohl známý producent (a shodou okolností Bobkův prasynovec) Petr Ostrouchov.

Vystoupení bylo zajímavé i tím, že společně s Druhou trávou Křesťana a Bobka doprovodili další instrumentální hosté, kytarista Michal Pavlíček, varhaník Jan Kořínek, perkusionista Michito Sanchez (spoluhráč světových špiček, např. stálý člen kapely písničkáře Jamese Taylora) nebo kvarteto Clarinet Factory. Je skvělé, že písnička byla v živé verzi z Fora Karlín natočena a vydána jako videoklip a historický okamžik je tedy zaznamenán i pro ty, kteří nebyli přímo na místě.

Pro Pavla Bobka samozřejmě nebylo natočení písničky Boba Dylana nic výjimečného. Celý život se věnoval hudbě zejména americké provenience. Ve svých začátcích zpíval v anglických originálech rokenrolové hity se skupinami FAPS a posléze Olympic, zaměřoval se zejména na písničky Chucka Berryho. Postupem času si zamiloval i country hudbu, té se začal v první řadě věnovat, když se v roce 1967 stal členem divadla Semafor, zpíval s Country Beatem Jiřího Brabce a české texty převážně na americké country šlágry mu psal Jiří Grossmann.

Bobkovi se podařilo do repertoáru dostat a v kontextu českého středního proudu zpopularizovat i spoustu písní, které rozhodně nepatřily mezi totalitním režimem protežované. Velký hit například udělal ze songu Don't Bogart That Joint My Friend, kterou hrála dnes už zapomenutá psychedelická skupina Fraternity of Man, píseň se ale stala světově proslulou díky tomu, že zní ve slavném filmu Easy Rider (Bezstarostná jízda). Český textař Vladimír Poštulka ji „nezávadně přeložil“ jako Pojď stoupat jak dým, ve skutečnosti ale pojednává o kouření marihuany.

Podobný případ je i titulní píseň Bobkova alba Zkus se životu dál smát z roku 1981, jedná se samozřejmě o slavnou píseň amerického rockera Lou Reeda Walk On The Wild Side. Aby prošla komunistickou cenzurou, textař Michael Žantovský napsal slova, která nemají s originálem pranic společného, protože Reed ve svém songu popisuje kontrakulturní život v newyorském undergroundu včetně různých drogových či sexuálních excesů.

V repertoáru měl Pavel Bobek i řadu písní dalších autorů, kteří neodpovídali představám o „hodné country“, ať už to byl třeba Leonard Cohen, Bruce Springsteen, z jiného soudku třeba Frank Sinatra. A tomuto výběru zůstal věrný až do konce života, ještě na svoje poslední album Kruhy nazpíval píseň americké grunge kapely Soundgarden Rusty Cage, byť ve verzi proslavené dalším Bobkovým idolem Johnnym Cashem.

Je s podivem, že promítneme-li si Bobkovu diskografii a kariéru, nenajdeme nic, co by jakkoli mohlo zpochybnit zpěvákův čistý štít z hlediska podbízení se komunistickým úřadům - nefiguroval na žádných festivalech politických písní, nikdy nezpíval žádné režimní popěvky, ani žádné přejaté songy sovětských autorů, kterými se jeho kolegové čas od času zaštiťovali, „aby měli pokoj“.

Bobek sám se ale za žádného hrdinu nepovažoval. „Já jsem ale taky nijak zvlášť neprovokoval, mně stačilo, že jsem si mohl natáčet desky po svém,“ řekl v rozhovoru rok před smrtí. „Takovým těm řečem, které občas slýchám od svých kolegů, že něco ‚museli, protože to jinak nešlo‘, moc nerozumím. Buď měli smůlu a já štěstí, nebo si to vymýšlejí,“ dodal.

A na okamžik, kdy se mu podařilo spíše náhodou jedno takové pozvání odmítnout, zavzpomínal: „Já třeba nikdy nebyl na žádném festivalu v Polsku, NDR, natožpak v Moskvě. A když mi jednou volali z Ostravy, že mám přijet na festival sovětských písní, já jim rozespale odpověděl, že to nepůjde, protože zpívám jenom americké písně. A věřte nebo ne, ve sluchátku bylo chvilku ticho a pak řekli, že to se tedy nedá nic dělat a že mi zavolají, když budou mít něco jiného. Nic horšího se nestalo.“

Zdroje:

https://www.druhatrava.cz/novinky

https://cs.wikipedia.org/wiki/Dylanovky

https://cs.wikipedia.org/wiki/Pavel_Bobek

https://www.discogs.com/artist/977719-Pavel-Bobek?srsltid=AfmBOoopDa2BxEOv1ALQEuYMPRR6fbU7uMP4a1-wj0f9D-0fbXtMMDtw

https://music.fandom.com/wiki/Walk_on_the_Wild_Side_(Lou_Reed_song)

https://www.idnes.cz/kultura/hudba/rozhovor-s-pavlem-bobkem.A120518_124803_hudba_ob

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz