Článek
Drupi není produktem konzervatoře, ale vyučený instalatér. Tento fakt je klíčový pro pochopení jeho kariéry, neboť vytváří dokonalý, prvotní paradox: muž, který se měl zabývat tlakem v potrubí a vodovodními kohoutky, nakonec zosobnil nefalšovaný, hlučný italský temperament a emocionální tlak, který přeskočil přes Železnou oponu.
V sedmdesátých letech, kdy Československo trčelo v normalizační šedi a pečlivě filtrovalo západní vlivy, se Drupiho hudba stala kulturním katalyzátorem. Jeho styl se pohyboval na hranici popu, rocku a italského disca, což mu zajistilo „triumfální příchod“ na československou hudební scénu. Drupiho vliv nepramenil z kvality melodií, ale z jeho image. Byl charismatický a měl „magnetickou sílu“, která dokázala československé publikum zasáhnout emotivními živými vystoupeními.
Z pohledu tehdejší společnosti, která oficiálně oslavovala dělnickou třídu, bylo fascinující, že se největší mezinárodní hvězdou, která se zde uchytila, stal bývalý dělník, který však namísto budování socialismu importoval západní sentimentalismus, nezkrotnou vášeň - a navíc nosil dlouhé vlasy. V podstatě Giampiero Anelli opustil montážní klíč a kladivo ve prospěch chrapláku a stal se hlasem emocí, které bylo v té době zakázáno projevovat.
Drupiho italské hity se v komunistickém Československu staly ikonickými. Skladby jako Piccola e fragile a především Sereno è nebyly jen obyčejné písně, staly se pro dost velkou část československých fanoušků „hymnami“ se závanem západního (resp. jižního) životního stylu, a stávaly se rádiovými a televizními hity. Tato fascinace kupodivu u starší generace trvá dodnes. Odkaz italské vlny, k níž Drupi patřil, přežívá v nejrůznějších retromixech a zábavných pořadech pro starší a pokročilé.
Zlatou kapitolou v Drupiho kariéře pro československé publikum byla bezpochyby jeho spolupráce s českou pěveckou ikonou Hanou Zagorovou. Výsledkem této spolupráce byl duet Setkání (1979), původní přímo pro dvojici napsaná píseň Jaromíra Klempíře v italském duchu, ke které Zagorová sama napsala českou část textu, a píseň se rychle stala velkým hitem.
Společně dokonce podnikli koncertní turné po celém Československu. Z veřejného hlediska bylo Setkání symbolem elegantního propojení západního talentu s domácí kultivovaností. Byl to romantický duet, který prodával ideál mezinárodního přátelství a vášnivé lásky. Tento ideál však podle dodatečných odhalení stál na křehkých základech.
Hana Zagorová se po letech s ironickým odstupem vyjádřila k povaze svého italského kolegy. Popsala Drupiho jako „typického alfa samce“. A o svém prvním setkání s ním řekla: „Namísto charismatického muže, kterého jsem čekala, přišla troska. Viděla jsem jen opilého muže, který sotva mluvil. Měl za sebou tah noční Prahou a dost to přehnal.“ Inu, romantická popová šansoniérka nebyla zvyklá na životní styl západních pophvězd.
Ale teď to nejbizarnější. Zatímco 70. léta Drupiho katapultovala do pozice hrdiny importované vášnivé pop music, rok 2025 ho přenesl do pozice živoucí, byť zestárlé, relikvie. Ceremoniál Český slavík 2025, který se konal 21. listopadu 2025, se nesl v duchu typického, uhlazeného večera českého showbyznysu (některé nevkusné vtípky pro tuto chvíli nechme stranou, ostatně i ony k řečené typičnosti českých popových estrád neodmyslitelně patří).
K překvapení leckoho se stal Drupi jediným zahraničním hostem večera. Osmasedmdesátiletý zpěvák, s už ostříhanými vlasy, ale stále typicky ležérními pohyby na pódiu a pohledem do publika měl zřejmě sloužit jako exotická záplata – kulturní import, který má připomenout, že pop býval divočejší a méně kalkulovaný. Drupiho role na Slavíku 2025 měla akci dodat punc autentické nostalgie, která v éře vyhlazených hitů chybí.
Drupi na ceremoniálu předvedl svůj nesmrtelný šlágr Piccola e fragile. Jeho vystoupení pak v bonusové sekci přineslo spojení italské legendy s českým imitátorem Karla Gotta Kristiánem Šebkem. Společně zazpívali samozřejmě Sereno è, které Gott proslavil u nás jako Je jaká je. A jestliže vystoupení Drupiho bylo pro pamětníky vcelku milým návratem, Šebkův příspěvek se nevyznačoval ničím jiným než trapností. Je to pro český mainstream svým způsobem typické: ano, Ital opět vyhrál…
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Drupi
https://hanackenovinky.cz/2022/10/top-10-tajemstvi-italskeho-zpevaka-drupiho
https://kultura.pravda.sk/hudba/clanok/638708-za-hanou-zagorovou-smuti-aj-taliansky-spevak-drupi-nikdy-na-teba-nezabudnem-odkazal-jej/
https://plus7dni.pluska.sk/ludia/hana-zagorova-drupi-bol-to-opity-muz-troska-hanbila-som-neho-takto-vyzera-dnes
https://musicserver.cz/clanek/77699/cesky-slavik-2025-prinesl-sok-v-kategorii-zpevaku-a-dojal-poctou-anicce-slovackove/
https://www.reflex.cz/clanek/online-prenos/133016/cesky-slavik-2025-noid-barta-prekvapive-porazil-vsechny-zpevaky-vyhrala-i-ewa-farna-a-kabat.html
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/kultura-ceskou-slavici-je-potreti-v-rade-ewa-farna-292227
