Článek
Píseň vznikla v roce 1959 jako countryový hit He'll Have to Go. Její autoři, manželé Joe a Audrey Allisonovi, tehdy zažili úplně běžnou a každému známou situaci. Joe, tehdejší rozhlasový diskžokej, volal své ženě domů, ale kvůli špatnému spojení a přirozeně tichému hlasu Audrey jí téměř nerozuměl.
Pořád ji žádal, aby mluvila blíže k telefonu, až si Audrey po skončení hovoru zapsala na kousek papíru větu: „Dej své sladké rty o kousek blíž k telefonu.“ Tato věta se stala základním stavebním kamenem textu, který spolu následně rozvinuli do dramatického příběhu muže, jenž telefonuje v hluku jukeboxu své milé a kvůli jejímu tichému hlasu pochopí, že vedle ní sedí jiný muž.
Píseň původně nazpíval zpěvák Billy Brown, ale v jeho podání zcela zapadla. Skutečný zlom nastal, až když se nahrávka dostala k legendárnímu Jimu Reevesovi. Ten okamžitě rozpoznal její potenciál, ale věděl, že na to musí jít jinak – ne silou, ale intimitou. Reeves při nahrávání v legendární mekce country hudby Nashvillu zpíval těsně u mikrofonu a snížil hlas na úroveň téměř šeptané zpovědi, čímž si vysloužil přezdívku „zpěvák se sametovým dotekem“.
Gramofonová firma píseň původně vydala jen jako „béčkovou“ stranu singlu, protože víc věřila jiné skladbě. Rozhlasoví moderátoři však začali intuitivně hrát právě He'll Have to Go a udělali z ní globální senzaci, která se v americké hitparádě držela na špici rekordních 14 týdnů.
Do československého kontextu píseň v roce 1968 přenesl milovník a znalec americké country Jiří Grossmann. Ten jako textař pochopil, že pro ženu s tak těžkým životním osudem, jakou byla Eva Olmerová, by doslovný překlad o telefonech a jukeboxech nefungoval. Grossmann místo toho vytvořil snovou, téměř mystickou básnickou vizi o hledání štěstí.
Eva Olmerová do nahrávky vložila celou svou rozervanou duši. Její život byl v té době poznamenán neustálým pronásledováním ze strany tehdejšího režimu, zákazy vystupování v Praze i osobními tragédiemi a bojem s alkoholem. Zatímco Reevesův originál byl milostným dialogem, Olmerové verze Čekej tiše se stala existenciálním šansonem o samotě.
Kritika i posluchači byli nadšeni. Hudební publicista Jiří Černý vyzdvihoval, že Olmerová v písni neinterpretuje text, ale skutečně žije každé slovo. Píseň se stala hitem v Černého rozhlasové hitparádě Dvanáct na houpačce, kde ji posluchači svými hlasy drželi na předních příčkách, i když Olmerová nebyla oficiálně protežovanou hvězdou.
Písnička He'll Have to Go je ovšem populárním hitem v mnoha podobách. Svoji verzi nahrál i Elvis Presley v roce 1976 během svého úplně posledního studiového nahrávání v životě, což písni dodalo až mýtický status labutí písně krále rokenrolu. Píseň také vyvolala vlnu takzvaných „odpovědí“. Zpěvačka Jeanne Black nazpívala skladbu He'll Have to Stay (On u mě zůstane), která vyprávěla příběh z pohledu té ženy u telefonu.
Hit se rozšířil i do mnoha exotických jazyků a kultur. V Asii se stala pilířem popové historie díky interpretaci slavné čínské zpěvačky Teresy Teng, jejíž verze s mandarínským textem vdechla skladbě východní melancholii a dodnes patří k nejhranějším písním v čínských karaoke barech. V Japonsku se z písně stal hit pod názvem Sasurai v podání Akiry Kobayayshiho, který americký styl propojil s japonským cítěním.
Skladba pronikla dokonce i do Jižní Afriky, kde ji v afrikánštině nahráli Rudi a Corlea Botha jako klasický milostný duet. Existují doložené verze v thajštině, vietnamštině nebo hebrejštině, což dokazuje, že jednoduchá, ale silná melodie postavená na houpavém rytmu valčíku je srozumitelná napříč celým světem.
Největším paradoxem písně je, že sama Eva Olmerová písničku moc ráda neměla, jako pro pravověrnou jazzmanku (byť se silným vztahem například k českým trampským písničkám) pro ni Čekej tiše byl až příliš naleštěný hit. I přesto přese všecko je to asi píseň, se kterou má Olmerovou spojenu většina národa. A není náhoda, že zněla, v podání Jitky Zelenkové, také při Olmerové pohřbu v roce 1993.
Další články o českých verzích zahraničních hitů (výběr):
Lásko, voníš deštěm. Black Sabbath ji nehráli, Rottrová si ji zamilovala, z Nohavici udělala textaře
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/He%27ll_Have_to_Go
https://en.wikipedia.org/wiki/Jim_Reeves
https://ultimatepopculture.fandom.com/wiki/He%27ll_Have_to_Go
https://cs.wikipedia.org/wiki/Eva_Olmerov%C3%A1
https://slovnik.ceskyhudebnislovnik.cz/index.php?option=com_mdictionary&task=record.record_detail&id=1002165
https://budejovice.rozhlas.cz/original-pisne-cekej-tise-kterou-zpiva-eva-olmerova-patri-k-zakladnim-songum-8578339
https://www.denik.cz/hudba/zpivala-jsem-eve-olmerove-na-posledni-ceste-20140224-6ldi.html
Jiří Černý …na bílém: hudební publicistika 1956-1969 (Galén 2014)
