Článek
Poprvé se píseň objevila v únoru 1954 v poválečné Francii, kde ji napsal bezmála geniální umělec, jazzman a spisovatel Boris Vian. Osobnost, jejíž rozsah tvorby je nevídaně široký a ve své době byl vnímán jako velmi provokativní až drzý, některé jeho knihy byly prohlášeny za nemravné a pornografické, a autor si dokonce za obecné pohoršení odseděl několik dní v kriminále.
Původní verze písničky s názvem Le Déserteur (Dezertér) vznikla jako přímá reakce na krvavý koloniální konflikt v Indočíně. Vian text stylizoval jako otevřený dopis francouzskému prezidentovi, ve kterém mu oznamuje, že odmítá uposlechnout povolávací rozkaz a jít zabíjet lidi jen proto, že si to mocní přejí.
Dramatickou shodou okolností píseň poprvé zazněla na koncertě zpěváka Marcela Mouloudjiho přesně 7. května 1954, tedy v den, kdy francouzská armáda utrpěla rozhodující porážku u Dien Bien Phu, což z díla okamžitě udělalo politický skandál prvotřídního významu. Což bylo plně v souladu s Vianovou pověstí nepohodlného provokatéra.
Právě spolupráce s Mouloudjim přinesla zásadní změnu v závěru písně, kterou známe i z české verze. Vianův původní rukopis byl totiž mnohem bojovnější – dezertér v něm vzkazoval policistům, že bude ozbrojen a umí střílet. Mouloudji však autora přesvědčil, aby konec změnil na čistě pacifistický: dezertér bude neozbrojen a policisté mohou střílet na něj.
Tato změna dodala písni obrovskou morální sílu, ale zároveň vedla k jejímu okamžitému zákazu. Ve Francii se nesměla prodávat ani hrát v rozhlase dlouhých osm let, a to až do roku 1962, kdy skončila další francouzská koloniální válka, pro změnu v Alžírsku.
K českému posluchači se tento světový hit dostal díky Jaromíru Nohavicovi, ovšem cesta to byla klikatá. Nohavica se podle vlastních vyjádření na svém webu v sekci Archiv pod lupou k písni dostal v dubnu 1982 prostřednictvím svého přítele Jiřího Tvrze, tehdejšího studenta medicíny a hudebníka, který mu ji přehrál.
Ačkoliv si mnozí lidé myslí, že autorem českého překladu je sám Nohavica, text ve skutečnosti vytvořil už v roce 1965 evangelický farář a disident Miloš Rejchrt pro skupinu Berani hrající převážně křesťanské písně. Nohavica však písni vtiskl svou nezaměnitelnou interpretaci a syrovost.
Nelze přeslechnout, že se při vymýšlení kytarového doprovodu patrně inspiroval úsečným stylem Karla Kryla, což skladbu posunulo od francouzské elegance blíže k údernému protestsongu, který měli čeští folkoví posluchači zažitý. Místo konkrétního prezidenta oslovil anonymní „pány nahoře“, čímž píseň v normalizačním Československu získala mrazivě aktuální rozměr namířený proti komunistické totalitě.
Když Nohavica píseň zahrál v roce 1983 na plzeňské Portě před třiceti tisíci diváky, vyvolalo to bouři nadšení a Nohavica byl zvolen osobností festivalu. Reakce úřadů na sebe nenechala dlouho čekat a v roce 1985 už písničkář nesměl na Portě vystoupit a byl z Plzně fakticky vyhoštěn. Cenzura se tak v českém kontextu opakovala téměř navlas stejně jako před lety ve Francii. Jen dodejme, že Boris Vian s francouzskou tajnou policií nespolupracoval…
Univerzálnost songu Borise Viana potvrzuje fakt, že byl přeložen do více nežpětačtyřicati jazyků. Mezi nejstarší verze patří překlad do esperanta z roku 1956. V USA písničku proslavila Joan Baez v době války ve Vietnamu a v Itálii se dočkala více než patnácti různých variant od tamních hvězd, jako byli Luigi Tenco či Ivano Fossati.
Bizarní jsou však i verze v exotických nebo velmi neobvyklých jazycích. Existuje například japonská verze pod názvem Dassōhei či indonéská adaptace. Píseň zazněla v afrických jazycích Kikongo a Lingala, ale pronikla i do oblastí s menším počtem mluvčích, jako jsou Faerské ostrovy či Island.
Naprostou kuriozitou jsou pak filologicky precizní překlady do latiny a starořečtiny, které svým způsobem povyšují moderní šanson na úroveň klasické antické tragédie. I když byla píseň původně reakcí na jednu konkrétní válku v Indočíně, její síla tkví v tom, že ji lze vztáhnout na jakýkoliv konflikt mezi mocí a jednotlivcem, je morálním apelem překračujícím hranice.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Boris_Vian
https://cs.wikipedia.org/wiki/Milo%C5%A1_Rejchrt
https://en.wikipedia.org/wiki/Le_D%C3%A9serteur_(song)
http://www.swans.com/library/art7/xxx071.html
https://www.antiwarsongs.org/canzone.php?id=1&lang=en
https://indochine.uqam.ca/vi/t-in-chin-tranh/1541-vian-boris-19201959.html
https://www.artandpopularculture.com/Le_d%C3%A9serteur
