Článek
V osmdesátých letech, kdy se hudební svět plnil složitými syntezátory a drahými studiovými efekty, se z malého západoněmeckého městečka Großenkneten ozval zvuk, který všechny tyto trendy postavil na hlavu. Skupina Trio, kterou tvořili Stephan Remmler, Gert Krawinkel a Peter Behrens, přišla s konceptem naprosté jednoduchosti.
Jejich největší hit s názvem Da Da Da byl v podstatě výsměchem tehdejšímu nablýskanému popu. Členové kapely se rozhodli, že odstraní všechnu zbytečnou hudební výzdobu a zůstanou jen u těch nejzákladnějších prvků. Při koncertech to vypadalo tak, že zpěvák Stephan Remmler ovládal malý nástroj jednou rukou, zatímco bubeník Peter Behrens hrál na bicí také jen jednou rukou a v té druhé klidně třeba třímal jablko.
Aby Remmler dosáhl zvláštního zabarvení hlasu, přikládal si v některých pasážích mikrofon přímo k hrdlu. Samotný název písně pak ironicky odkazoval na prázdné výplně v hitparádových písních typu „baby“, které Trio nahradilo právě oním strojovým „da da da“.
Zásadním symbolem této skladby se stal nástroj Casio VL-1, v podstatě kapesní kalkulačka se zabudovaným syntezátorem. Byl to levný přístroj, který vážil necelého půl kila a vypadal spíše jako hračka pro děti než jako seriózní hudební instrument. Kapela využila jeho přednastavený rytmus označený jako Rock-1 a plechový zvuk, který připomínal digitální piano.
Právě tento „laciný“ podklad vytvořil páteř celosvětového hitu. Produkce se ujal slavný Klaus Voormann, který se dříve přátelil dokonce s hvězdami kalibru The Beatles a spolupracoval s nimi. Právě on pochopil, že síla skladby tkví v její syrovosti a že by bylo chybou ji vylepšovat bohatšími nástroji.
Úspěch to byl obrovský. Píseň bodovala v hitparádách více než třiceti zemí a po celém světě se prodalo zhruba třináct milionů kusů singlu. Později, v roce 1997, zažila skladba nečekaný návrat díky reklamě na automobil Volkswagen, kde dva mladíci beze slov projíždějí městem a sbírají odložený nábytek právě za doprovodu tohoto hypnotického rytmu.
V Československu se k tomuto fenoménu postavil po svém Ladislav Vostárek, muž, který byl známý jako mimořádně praktický manažer a textař stojící za úspěchy skupin Katapult nebo Turbo. Vostárek měl v hudebním světě pověst člověka, který přesně věděl, co lidé chtějí slyšet, i když mu odborníci často - a právem - vytýkali přílišnou jednoduchost.
Společně s hudebníkem Vladimírem Kočandrlem, který se zajímal o moderní elektroniku, založili projekt Mýdlo. Šlo v podstatě o recesní záležitost. Vostárek tehdy prohlásil, že hvězdu showbyznysu lze udělat z kohokoli, a chtěl to dokázat v praxi. Česká verze s názvem Da da da, nechci tě víc vznikla v roce 1982. Vostárek si k původní melodii napsal vlastní text, který popisoval rozchod a nezájem, a sám si ho i ležérním polomluveným stylem nazpíval.
Reakce na projekt Mýdlo byly bouřlivé. U posluchačů píseň okamžitě vyhrála na celé čáře. Singl se stal v prodejnách nedostatkovým zbožím a celkově se ho prodalo přes dvě stě tisíc kusů, což byl na tehdejší poměry obrovský výsledek. V roce 1983 píseň dokonce zvítězila v celostátní hitparádě.
Na druhé straně však stála tehdejší hudební kritika, která byla zvyklá na náročnější žánry. Například respektovaný kritik Jiří Černý se o Vostárkových metodách vyjadřoval velmi skepticky a tvrdil, že popularita takových písní je jen uměle vyvolaná manažerskými triky.
Vostárek na tyto výtky reagoval s klidem a tvrdil, že v populární hudbě jde především o to zasáhnout lidi a prodat emoci, i když je zabalená do jednoduchého obalu. Projekt Mýdlo byl vlastně jakýmsi vedlejším produktem OK Bandu, jedné z kapel české nové vlny, kde Kočandrle naplno rozvíjel svou zálibu v elektronice a Vostárek byl jejich manažerem a psal pro ně texty pod pseudonymem Vlasta Voko.
Díky tomu, jak byla píseň postavená, vzniklo po celém světě neuvěřitelné množství verzí v různých jazycích. Kromě anglické varianty, kterou muselo Trio natočit pro americký a britský trh, existuje například italská verze, která oslavovala vítězství Itálie na mistrovství světa ve fotbale v roce 1982.
Francouzský zpěvák Zam zase udělal z písně hit ve své zemi a v Německu se objevila i parodie od baviče Franka Zandera. Mimořádný a udivující je ale dosah písně do exotičtějších oblastí. Svou verzi v thajštině nahrála skupina The Hot Pepper Singers, což dokazuje, že rytmus z malé kalkulačky Casio fungoval bez ohledu na kulturu.
Velmi populární byla skladba také v Japonsku, kde se stala součástí tamní karaoke kultury. Existují dokonce nahrávky v hindštině. K životu písně v Česku je ještě třeba připomenout, že její vlastní verzi v roce 1995 s patřičně přisprostlým textem Lou Fanánka Hagena natočily také Tři sestry.
Další články o českých verzích zahraničních hitů (výběr):
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/Da_Da_Da
https://de.wikipedia.org/wiki/Da_Da_Da_ich_lieb_dich_nicht_du_liebst_mich_nicht_aha_aha_aha
https://www.vintagesynth.com/casio/vl-tone-vl-1
https://strednicechy.rozhlas.cz/texty-ladislava-vostarka-proslavily-skupiny-katapult-i-turbo-s-vekem-uz-mam-8532173
https://www.czechmusic.net/band.php?id=1552-Mydlo
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ladislav_Vost%C3%A1rek
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hudba_z_marsu
Ladislav Vostárek: Jen jednou dostat šanci (vlastním nákladem 2020)
