Článek
Pomyslná cesta tuláka Frankyho Dlouhána začala v amerických nahrávacích studiích v roce 1969. Spatřila světlo světa pod názvem Try a Little Kindness. Jejími autory byli Curt Sapaugh a Bobby Austin, zkušení tvůrci populární hudby. Tehdejší Amerika prožívala bouřlivé období plné společenských otřesů, protestů proti válce ve Vietnamu a hledání nových životních hodnot.
V tomto čase vznikla píseň, která neměla ambici být politickým protestem, ale spíše prostou lidskou výzvou k návratu k ohleduplnosti a vzájemnému pochopení. Text původní verze obsahoval odkazy na pomoc bližnímu, které přímo korespondovaly s biblickými pasážemi, konkrétně s Prvním listem Timoteovi, kde se mluví o tom, že na svět jsme nic nepřinesli a nic si z něj také neodneseme.
Ačkoliv píseň napsali Sapaugh a Austin, byl to zpěvák a kytarista Glen Campbell, kdo jí vtiskl nezaměnitelnou originální podobu a udělal z ní světový hit. Campbell byl v té době hvězdou první velikosti, dokonce s vlastním televizním pořadem, což mu umožnilo oslovit široké publikum napříč generacemi.
Nahrávání probíhalo na jaře roku 1969 v Hollywoodu a výsledkem byl zvuk, který působil moderně a zároveň vřele díky využití akustických nástrojů. Úspěch se dostavil okamžitě. Skladba bodovala v několika žebříčcích najednou, od country hudby až po tehdejší popové hitparády v USA i Kanadě. Píseň se rychle šířila dál do světa a získávala si oblibu v mnoha zemích.
Například v Japonsku vyšla na neobvyklém červeném vinylu a v Singapuru se dokonce stala součástí kampaní, které měly lidi učit slušnému chování a ohleduplnosti ve veřejném prostoru. Existují i vzácná vydání z Taiwanu nebo Indie, což jen potvrzuje, jak široký ohlas toto poselství o laskavosti mělo. Také v Evropě vznikaly místní verze, mezi prvními byly ty švédské z počátku sedmdesátých let, které se velmi věrně držely původního Campbellova textu.
V roce 1972 bratři Jan a František Nedvědovi založili skupinu Toronto, kterou později z politických důvodů přejmenovali na Brontosaury. Když se Jan Nedvěd coby výhradní textař kapely rozhodl zpracovat Campbellův hit, udělal zásadní tvůrčí změnu. Zatímco americký originál byl spíše morálním apelem a kázáním o laskavosti, česká verze s názvem Franky Dlouhán přinesla konkrétní příběh o fiktivním hrdinovi. (Mimochodem, není jisté, že vůbec Nedvěd originálnímu textu rozuměl, znalost angličtina tehdy zdaleka nebyla takovou samozřejmostí jako dnes.)
Franky Dlouhán se v Nedvědově textu stal symbolem svobodného ducha a radosti ze života. Je to tulák, který se toulá po Státech s prázdnou kapsou, ale jeho přítomnost dokáže rozesmát každého, koho potká. Pro české publikum v době normalizace byla postava Frankyho symbolem úniku z odpudivé šedi každodennosti a zosobněním touhy po svobodě. Ostatně stejně jako celé hnutí trampingu, které tehdy Brontosauři zosobňovali.
Brontosauři píseň powněkud pomalili a logicky jí vzhledem ke svému stylu a obsazení dodali akustický folkový charakter, takže se ideálně hodila k táborového ohni. Díky tomu taky písnička u nás prakticky zlidověla. Skutečný masový úspěch Frankyho Dlouhána je spojen s festivalem Porta, kde Brontosauři v letech 1975 až 1978 získali několik důležitých ocenění.
Nahrávka písničky se poprvé objevila na hudebním nosiči v roce 1975 na kompilačním albu Písně dlouhejch cest, kde vyšly nejen první oficiální nahrávky Brontosaurů, ale například také Wabiho Daňka, včetně legendární trampské hymny Rosa na kolejích. Franky Dlouhán se tak přesunul z trampských osad a festivalových pódií do domácností po celé republice.
Vrcholem popularity této písně byl legendární koncert na pražském Strahově 21. června 1996, kam přišlo neuvěřitelných šedesát až sedmdesát tisíc diváků. Když celý stadion sborově zpíval příběh o Frankym, bylo jasné, že tato skladba překročila hranice jednoho žánru a stala se součástí národního povědomí. V té době ale už bratři Nedvědové nebyli symbolem trampské svobody, nýbrž spíše popmuzikálního konzumerismu. Přesto to na romantickém příběhu Frankyho Dlouhána nic neubralo…
Další články o českých verzích zahraničních hitů (výběr):
Lásko, voníš deštěm. Black Sabbath ji nehráli, Rottrová si ji zamilovala, z Nohavici udělala textaře
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/Try_a_Little_Kindness_(song)
https://americansongwriter.com/3-forgotten-country-songs-from-the-60s-that-deserve-a-comeback/
https://budejovice.rozhlas.cz/pisnicku-frankie-dlouhan-prevzali-brontosauri-od-americkych-autoru-ale-vtiskli-8755987
https://slovnik.ceskyhudebnislovnik.cz/index.php?option=com_mdictionary&task=record.record_detail&id=1470
https://cs.wikipedia.org/wiki/Brontosau%C5%99i
https://www.whosampled.com/Glen-Campbell/Try-a-Little-Kindness/covered/
https://www.youtube.com/watch?v=JZ2Pc16mxuY
