Článek
V polovině šedesátých let napsal písničku s původním názvem If I Were a Carpenter (Kdybych já byl tesařem) v New Yorku talentovaný písničkář Tim Hardin. Ve své době považován za jednoho z významných tvůrců, ale jeho život byl poznamenaný osobní tragédií a vnitřními démony. Jako mladý muž sloužil u námořní pěchoty ve Vietnamu, kde se poprvé setkal s drogami, což se mu stalo osudným a vedlo k jeho předčasnému odchodu ve věku pouhých devětatřiceti let.
Skladbu If I Were a Carpenter složil z hluboké lásky k herečce Susan Morss a inspirovala ho při tom i docela obyčejná manuální práce. V té době si totiž v domě svého přítele vlastnoručně budoval nahrávací studio a právě tesařina mu vnukla myšlenku na text o zkoušce bezpodmínečné lásky.
V původním textu se autor své milované ptá, zda by ho stále chtěla a byla ochotna s ním založit rodinu, i kdyby byl pouhým tesařem, dráteníkem nebo mlynářem. Pro toto hluboké a výlučné pouto si dokonce vymyslel vlastní anglické slovo „onliness“, kterým zdůrazňoval, že jeho láska patří jen a pouze jí. Hardin byl tak výjimečným autorem, že si jej cenil i „král písničkářů“ Bob Dylan.
I když Hardin píseň sám nahrál a vystoupil s ní dokonce i na festivalu ve Woodstocku, k širokému publiku ji dostali jiní interpreti. První velký obchodní úspěch zaznamenal v roce 1966 zpěvák Bobby Darin, který s ní ovládl přední příčky amerických hitparád. Mezi autorem a zpěvákem kvůli tomu ale vzniklo napětí, protože Hardin byl nespokojený s tím, jak moc Darin okopíroval jeho styl zpěvu i frázování. Traduje se, že Darin při nahrávání záměrně poslouchal Hardinovu verzi ve sluchátkách, aby napodobil každou drobnost.
Skladba se ale brzy stala univerzálním hitem, který si kdekdo upravil po svém. Johnny Cash ji proměnil v duet se svou manželkou June Carterovou a udělal z ní oslavu manželské věrnosti, zatímco soulová skupina Four Tops do ní vnesla rytmus typický pro černošskou hudbu šedesátých let. Melodii si později vypůjčili i další, například Robert Plant ze skupiny Led Zeppelin, čímž potvrdil, že píseň neztrácí na síle ani pro rockové publikum.
V českém prostředí se píseň objevila v roce 1969, což bylo období plné společenské nejistoty. Petr Spálený tehdy se svou kapelou Apollobeat hledal skladby, které by odpovídaly jeho stylu – zpíval klidně, bez zbytečných příkras a spíše příběhy vyprávěl, než jen předváděl hlasový rozsah.
Klíčem k českému úspěchu se stal text Pavla Vrby. Ten pochopil, že tesař není pro české posluchače tak silným symbolem jako kovář. V naší tradici a lidových příbězích je kovář ztělesněním síly, poctivosti a určitého tajemství spojeného s prací s ohněm. Vrba v textu vytvořil zajímavý kontrast mezi drsným světem výhně a éterickou postavou víly, která v české verzi nahradila původní „dámu“. Tím píseň posunul z roviny sociálního dotazu k snové a romantické baladě.
Písnička se stala stálicí v rozhlasové hitparádě Houpačka a Petra Spáleného pomohla vystřelit mezi nejpopulárnější zpěváky své generace. Kritici i posluchači se shodovali, že česká verze nezní jako pouhá napodobenina cizího vzoru, ale jako původní a upřímná výpověď. Její popularita byla tak silná, že se stala součástí všeobecného povědomí.
Hudební publicista Jiří Černý na ni dokonce odkázal v jednom svém článku z roku 1974 o problémech vydavatelského průmyslu, když použil titulek Kdybych já byl knihařem, čímž potvrdil, že text písně už v té době znal v podstatě každý. Píseň zůstala v repertoáru Petra Spáleného po celou jeho kariéru a doprovázela ho na všech výběrových deskách i koncertech.
Skladba Tima Hardina ale neputovala jen do Čech. Její stopy najdeme po celém světě, a to i v místech, která by nás na první pohled nenapadla. V bývalé Jugoslávii se stala velkým hitem v podání skupiny Crveni Koralji, která ji nazpívala pod názvem Da sam drvosječa, tedy Kdybych byl dřevorubcem.
Ještě překvapivější je existence reggae verze od jamajského zpěváka Johna Holta, který melancholickou melodii propojil s uvolněným karibským rytmem. Píseň se objevila i v Thajsku, kam se americká hudba dostávala spolu s vojáky z vietnamské války, a tamní skupiny ji s oblibou zařazovaly do svého programu. Existují i španělské a portugalské varianty, které skladbu upravily pro latinskoamerické publikum.
Další články o českých verzích zahraničních hitů (výběr):
Lásko, voníš deštěm. Black Sabbath ji nehráli, Rottrová si ji zamilovala, z Nohavici udělala textaře
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/If_I_Were_a_Carpenter_(song)
https://observationblogger.com/2022/09/26/if-i-were-a-carpenter-1966-bobby-darin/
https://www.wattpad.com/56073488-rock-poetry-line-by-line-if-i-were-a-carpenter
https://budejovice.rozhlas.cz/pisnicku-kdybych-ja-byl-kovarem-si-petr-spaleny-vypujcil-od-americana-tima-8535446
https://slovnik.ceskyhudebnislovnik.cz/index.php?option=com_mdictionary&task=record.record_detail&id=1000413
https://www.whosampled.com/Tim-Hardin/If-I-Were-a-Carpenter/
