Článek
V atmosféře blížících se voleb strany a kandidáti slibují, co všechno pro koho udělají, jaké zákony změní nebo zruší, jaké reformy provedou. Počet navrhovaných změn roste do tisíců. A upřímně řečeno, všechny vyvolávají ještě větší obavy. Vypadá to, že na podzim u nás nezůstane kámen na kameni, nic už nebude jako doposud. Revoluce nikdy nepřinášejí nic dobrého. Platí prastarý povzdech: všechny změny jsou k horšímu. Čeká nás ještě větší nejistota a kandidáti ji prohlubují.
Smysl právního řádu spočívá v tom, že stabilizuje poměry pro občany i pro firmy. Jen v takovém prostředí se rodí prosperita. Jen ve stabilním prostředí může pomaličku růst důvěra. Avšak u nás se zákon mění až desetkrát za rok. Takový právní řád je k ničemu, žádnou stabilitu nezajišťuje. Občan má přitom hlavní zájem, aby se nemusel seznamovat s novou právní úpravou, aby bylo co nejméně zákonů.
Marně hledám stranu, která nabízela alespoň zrnko konzervativní politiky, něco jako: Nebudeme provádět zbytečné změny. Budeme se snažit stabilizovat právní řád. Změny budeme provádět, jen když to bude naprosto nevyhnutelné. Podnikatelům poskytneme co nejdlouhodobější perspektivu, že se podmínky pro podnikání nebudou měnit, že se vůbec nebudou měnit daňové zákony, protože teprve když platí alespoň jedno volební období beze změny, můžeme posoudit, zda jsou dobré a jak působí. Teprve po několika letech se ukáže, jaké mají důsledky a kam nás vedou.
Možná by se mohli kandidáti poučit ve Švýcarsku, kde se prosazuje koncepce zvaná konkordantní demokracie. Název pochází z latinského slova concordia = shoda, svornost. Je-li nutné provést nějakou změnu, diskutují o ní tak dlouho, dokud je naděje, že pro ni ve poroste podpora společnosti. Podstatou demokracie je minimalizovat napětí ve společnosti, diktatury a autoritativní režimy jsou někdy úspěšné, ale za cenu vnitřních rozporů, napětí, krizí a budoucích problémů. Autoritativní rozhodování vyvolává zbytečný odpor. A napětí ve společnosti je strašně drahé. Každá změna zákona je nesmírně drahá, bere lidem čas a pozornost. Zatěžuje společnost. Zákony je třeba dělat na první pokus dokonale a tak, aby se několik desítek let nemusely měnit. Pokud si přejeme prosperitu, pak je prvním krokem neměnit, co není nutné, a změny provádět tak, aby nevyvolávaly žádný odpor, pokud je to možné. Švýcarům trvají některá rozhodnutí déle, než jedno volební období, diskuse tam pokračuje v několika volebních obdobích, a když se nakonec rozhodne, posílí to prosperitu pro všechny. Nadpoloviční většina totiž pro prosperitu nestačí.
Prosím média, aby za pozitivní považovala minimalizaci počtu změn, novelizací a nových zákonů. Prosím veřejnost a média, požadujte po kandidátech slib, že nebudou provádět zbytečné změny. Že poslanci dobrovolně nebudou využívat své ústavní právo navrhovat změny v zákonech. Že se vrátíme k prvorepublikové parlamentní tradici, že se nesluší, aby parlament opravoval vládní chyby v návrzích zákonů, jak se tehdy říkalo: vláda má povinnost předkládati dokonalých sněmovních tiskův. Když tehdy ve vládní předloze zákona chybělo interpunkční znaménko v důvodové zprávě, byl takový návrh vrácen vládě, aby si ho opravila a aby jej předložila znovu. To je prioritní poslání vládních poslanců.
Očekával bych, že údajný hlídací pes demokracie bude před volbami ve jménu občanů od každého kandidáta požadovat zatraceně podrobné vysvětlení, proč by se vůbec slibované změny měly dělat. Postavme se, prosím, společně proti přihlouplým revolučním náladám a rozmarům všech kandidujících stran.
